Věčný smolař konečně vítězí. Do Prahy přijel nejlepší útočník světa

Hvězdy se valí na Prahu. Anglická nominace pro duel Ligy národů slibuje divákům v pražském Edenu od 20:45 velmi atraktivní podívanou, vždyť na soupisce figuruje jedno slavné jméno vedle druhého: Jude Bellingham, Trent Alexander-Arnold nebo Bukayo Saka.

Tou největší osobností je ale pro Albion někdo úplně jiný. Hráč, který by možná sám sebe ani slovem hvězda neoznačil. Harry Kane, kapitán mužstva.

A také mimořádný kanonýr, jeho střelecká bilance bere dech. Za národní tým nasázel ve 122 zápasech 86 branek. Pro srovnání, druhý v pořadí Wayne Rooney jich ve 120 utkáních zvládl 53. Legendy jako Gary Lineker či Sir Bobby Charlton jsou ještě níž. S propastným odstupem.

Když letos v březnu vynechal přípravné duely proti Japonsku a Uruguayi, byla z toho remíza a prohra. A jen jedna vstřelená branka. Kouč reprezentace Thomas Tuchel pak musel okamžitě čelit otázkám, není-li jeho tým na londýnském rodákovi příliš závislý.

„A proč bychom se na něj nespoléhali? Copak se Argentina nespoléhá na Messiho a Portugalsko na Ronalda? Harry je úplně stejně důležitý jako oni. Žádný druhý Kane tu není,“ odvětil rázně německý trenér v anglických službách.

V Bayernu, za který vytáhlý útočník nastupuje už čtvrtou sezonu, by jeho slova podepsali. V srpnu 2023 utratili za jeho přestup z Tottenhamu až 110 milionů eur s bonusy. Za tehdy už třicetiletého hráče s minimální perspektivou dalšího velkého transferu to byla obrovská částka. Obzvlášť na ekonomicky vždy racionálně uvažující mnichovský klub. Dnes už v Bavorsku vědí, že nemusejí litovat jediného centu.

„Je to nejlepší přestup, jaký jsme za celou historii udělali,“ liboval si bývalý prezident a dodnes šedá eminence bavorského celku Uli Hoeness. Od muže, který do Mnichova přivedl Arjena Robbena, Roberta Lewandowského nebo Manuela Neuera, je to opravdu velká pochvala.

Ze začátku to přitom působilo trochu zvláštně. Kane, Angličan jako poleno, nebude hrát v Premier League? Stačilo ale pár týdnů a ukázalo se, že jeho povaha je až překvapivě bavorská. „Jedno slovo, které ho vystihuje, je skromnost. Je to opravdu skromný, obyčejný chlap, na nic si nehraje. Je velmi pracovitý, slušný a především dochvilný, což je v Německu obzvlášť ceněná vlastnost,“ usmívá se při popisu svého spoluhráče záložník Jamal Musiala.

A přidává zajímavost – Kane si podle něj obzvlášť zamiloval německou kuchyni, zejména pak řízky, preclíky a německý salám. Že by z toho pramenily jeho nadpozemské výkony? Střelecký apetit má totiž rozhodně – za Bayern si dosud připsal 152 zásahů ve 154 zápasech. Ohromující statistika.

Přestup do Německa mu navíc přinesl další věc - větší respekt fotbalové veřejnosti. Už v Tottenhamu byl absolutní klubovou legendou a jednou z největších hvězd anglické ligy – dosud je nejlepším střelcem historie Spurs a druhým nejlepším střelcem v dějinách Premier League. Jenže dekáda v týmu, který je už dlouhá léta spíše otloukánkem a terčem posměchu, udělala své. Prohrané finále Ligy mistrů, dvě nepovedená finále Ligového poháru a několik marných pokusů o mistrovský titul.

S Kanem se tak spojila pověst člověka, který nikdy nic nevyhraje. Když pak přestoupil do Mnichova a Bayern v jeho první sezoně poprvé po dvanácti letech nevyhrál Bundesligu, působilo to jako ten nejabsurdnější vtip. V dalším ročníku už ale přišel ligový titul, německý pohár i Superpohár - a kletba byla pryč.

„Je spousta lidí, co celou mou kariéru mluví jen o tom, že jsem nikdy nevyhrál žádnou trofej. Bylo by fajn je teď konečně umlčet,“ usmíval se, zatímco se mazlil s talířem pro bundesligové šampiony. Kane jako smolař, co nikdy nic nevyhraje? Nikdy víc. Tato nálepka zmizela. A přišla nová – Kane, nejlepší útočník světa.

Když se letos v květnu opory Interu Milán Lautara Martíneze zeptali, kdo je nejlepším forvardem planety, neváhal. „Harry Kane. Řadím ho i před Haalanda. Jeho kontrola míče, zapojení do kombinace, čtení hry, hlavičkování… On je fenomén,“ zaznělo od argentinského kolegy z branže.

Podobně před vzájemným zápasem s Anglií na letošním mistrovství světa mluvil i tehdejší chorvatský kouč Zlatko Dalič. „Náš soupeř má Kanea, nejlepšího útočníka na světě. Sakra, ten chlap dokáže úplně všechno,“ chválil kapitána Albionu.

Právě v tom je největší síla bavorského ostrostřelce. Jde o mimořádně kvalitního a komplexního fotbalistu, jenž týmu nepomáhá zdaleka jen góly. Když je zapotřebí, stáhne se do středu hřiště, pomáhá s rozehrávkou, je výjimečně pracovitý při presinku.

Už v Tottenhamu se jeho role často nazývala výrazem „devět a půl“, tedy něco mezi útočníkem a podhrotovým záložníkem. Hráč, který zakončuje jako klasická devítka, ale často si jde pro míč do hloubi pole, sám vede akce, posílá spoluhráče do útoku a nahrává na góly.

Ve fotbalové sekci webu BBC dokonce před pár týdny vyšel článek s titulkem Nejlepší evropský střelec hraje jako záložník. Zároveň pořád platí, že i přes jeho pestré fotbalové schopnosti, které veřejně obdivují všichni jeho bývalí trenéři, včetně Josého Mourinha, stále Kane zůstává především nekompromisním snajprem.

Stovku gólů v Bundeslize stihl za 98 duelů, rychleji než kdokoliv předtím. V sezoně 2025/26 pak nastřílel 73 branek v 65 kláních. Dechberoucí čísla. I proto teď otec čtyř dětí patří mezi největší kandidáty na Zlatý míč. Podle expertů i sázkových kanceláří by měl být Kane dokonce favoritem číslo jedna, kromě záplavy gólů a trofejí s Bayernem i díky zisku bronzu na světovém šampionátu.

Jeho hlavním rivalem v boji o prestižní ocenění pak nejspíš bude španělský mladíček Lamine Yamal. A právě ten si do anglického forvarda před pár dny nepřímo rýpl. „Zlatý míč by měl dostat nejlepší hráč na světě, hotovo. Ne hráč, který nastřílí osmdesát gólů, protože od toho máme cenu pro nejlepšího střelce. I kdyby Anglie vyhrála mistrovství světa, stejně vám řeknu, že nejlepší jsme já a Mbappé,“ pověděl hvězdný křídelník španělské televizi.

Kanea jeho slova nerozhodila. „Nerad o sobě mluvím. Soustředím se na svou práci na hřišti. Každý má právo na svůj názor, a to je v pořádku. Nevím, jak to Lamine myslel. Je to úžasný hráč a měl skvělou sezonu, jako mnoho dalších. Mbappé, Olise… Kandidátů je spousta,“ zůstal pokorný.

To dokládá, proč si anglického džentlmena tak oblíbili i v Německu. „Lidé ho milují, protože je skromný, úplně normální a vždy zůstává nohama na zemi. Soustředí se na to, co je důležité – fotbal a střílení gólů,“ myslí si legendární útočník Jürgen Klinsmann, stříbrný v pořadí Zlatého míče roku 1995. Dotáhne to jeho nástupce v dresu Bayernu na nejvyšší příčku?

To se Kane dozví už za necelý měsíc, kdy v londýnském divadle proběhne slavnostní vyhlášení. I kdyby si ale hlavní cenu neodnesl, u svých spoluhráčů z anglické reprezentace vyhrál už dávno. „Je neuvěřitelně dobrý. Mám velké štěstí, že s ním můžu hrát. Je to náš kapitán, který nám jde každý den příkladem. Jednou budeme našim dětem všichni vyprávět, že jsme mohli hrát s Harrym Kanem,“ vysekl mu poklonu záložník Arsenalu Declan Rice.

V úterý večer pozná sílu nejobyčejnější fotbalové superhvězdy i česká defenziva.