Děckař radí s očima: Slzení může ve skutečnosti znamenat problém se suchým okem

Pediatr Cyril Matějka a oftalmoložka Eva Szabó v podcastu Marodi probírají péči o zrak: příčiny suchého oka, mýty o šedém zákalu, vliv mobilů na oči dětí, nošení čoček i správný výběr slunečních brýlí a vybavení lékárničky.

Dokud má člověk oči zdravé a bez potíží, bere to jako samozřejmost. Mnozí lidé ani nechodí na preventivní prohlídky k očnímu lékaři - a i proto se někdy následná léčba různých potíží může zbytečně protáhnout. Pediatr a moderátor podcastu Marodi Cyril Matějka, který na sociálních sítích vystupuje jako Děckař, si tentokrát do studia pozval zkušenou oftalmoložku Evu Szabó z oční kliniky Gemini v Praze.

Společně detailně probrali například příčiny a léčbu takzvaného suchého oka. Nezůstalo ale jenom u toho - došlo také na vybavení lékárničky na cesty, používání kontaktních čoček nebo ochranu dětského zraku a používání technologií. Co tedy v podcastu ještě zaznělo?

Mnozí lidé ještě stále věří tomu, že šedý zákal (katarakta) se nemá řešit při prvních příznacích, ale je třeba ho nechat „uzrát“. Oční lékaři přitom před dlouhým vyčkáváním varují a tvrdí, že by lidé měli raději zamířit na vyšetření a následný zákrok co nejdříve.

„Mezi pacienty se rozšířil mýtus, že šedý zákal musí uzrát a že dokud není dostatečně zralý, tak nemá cenu ho operovat. Takže nám bohužel někteří pacienti přicházejí naschvál pozdě,“ vrtí hlavou oftalmoložka Eva Szabó. „Jenže potom přijdou opravdu ve stavu, kdy čočka v jejich oku už je velmi tvrdá a my musíme použít velkou energii, abychom ji z oka dostali. Při operacích se nejčastěji používá ultrazvuk a samozřejmě, čím je ta čočka tvrdší, tím víc energie musíte do oka poslat, abyste tu čočku mohl rozdrtit na jednotlivé části a vysát.“

Proto zdůrazňuje, že by lidé měli navštívit očního lékaře hned při prvních příznacích, když začínají vidět jako přes zamlžené sklo a barvy kolem nich začínají blednout: „Jsme radši, když přijdou a čočka v jejich oku ještě není tak tvrdá.“

Mnoho lidí návštěvu očního lékaře odkládá, protože si myslí, že suché oko znamená, že jim oči neslzí. Opak ale bývá pravdou - nekvalitní slzný film oko dráždí a vyvolává obrannou reakci v podobě slzení.

„Často se setkáváme s tím, že pacient přijde k vám a řekne: ‚Mně strašně moc slzí oči.‘ A vy mu po celém vyšetření řeknete: ‚No, protože je máte suché.‘ – ‚Jak můžu mít suché oči, když mi neustále slzí?‘ No, ony vám slzí právě proto, že jsou suché,“ popisuje Eva Szabó častou konverzaci, která se odehrává v ordinacích očních lékařů.

„Existuje totiž takzvané reflexní slzení, a tím se oko vlastně brání. Spustí se, jako začnete plakat, když krájíte cibuli. Oko se tak brání poškození nebo podráždění povrchu rohovky. Takže představa, že oko, které slzí, nemůže být suché, rozhodně neplatí.“

Zatímco u dospělých způsobuje zírání do mobilu či monitoru především únavu a suchost očí kvůli nedostatečnému mrkání, u dětí je dopad mnohem závažnější – mění se samotná anatomie oka.

„U dětí vzniká a zhoršuje se myopie, neboli krátkozrakost. Když nedovyvinuté oko dlouhodobě kouká do různých přístrojů, tak jim se ty oči opravdu zkazí a musejí začít nosit dioptrické brýle. V asijských státech se už mluví o pandemii myopie neboli krátkozrakosti… Nejhorší je tma okolo a malý svítící bod. Když si dítě pod peřinou rozsvítí mobil, to je úplně špatně,“ upozorňuje Eva Szabó na rizika, která v dnešní době ničí dětem zrak. „Obecně bychom my všichni lékaři, a to nejen oftalmologové, ale i pediatři, byli rádi, kdyby nám děti aspoň dvě hodiny denně běhaly venku na přirozeném osvětlení a trošku se hýbaly.“

Kdo nosí kontaktní čočky, rozhodně by neměl vynechávat pravidelné preventivní kontroly u svého očního lékaře. Rohovka totiž nemá vlastní cévní zásobení a kyslík čerpá ze slzného filmu a vzduchu - a kontaktní čočky jí toto přirozené dýchání komplikují.

„Když na oko přiložíte kontaktní čočku, tak rohovka nedýchá úplně tak normálně, jako dýchá, když tam kontaktní čočka není. Rohovka nemá cévy, kyslík se k ní dostává ze slzného filmu. A když je v oku kontaktní čočka, tak se neobměňuje tak pravidelně. Proto se některým pacientům stane, že shora na rohovku začnou přirůstat cévy ze spojivky,“ popisuje Eva Szabó možnou komplikaci spojenou s nošením kontaktních čoček.

Při výběru slunečních brýlí – a to jak pro dospělé, tak pro děti – nestačí pouze pořídit jakákoliv tmavá skla. Nekvalitní brýle bez certifikovaného filtru mohou očím uškodit ještě víc, než kdybyste neměli žádné.

„UV záření je okem neviditelné, ale když dlouhodobě působí na rohovku, tak může způsobovat něco, čemu říkáme sněžná slepota. Takže když pojedete lyžovat, nebudete mít ochranné sluneční brýle s dobrým UV faktorem 400 a budete celý den lyžovat, tak se můžete ve dvě, ve tři ráno vzbudit s příšernou bolestí očí, protože vám UV záření poškodilo rohovku,“ upozorňuje Eva Szabó.

A zdůrazňuje, že kvalitní sluneční brýle je potřeba pořídit i dětem, na což rodiče často zapomínají: „Pokud jede dítě na sluníčko, určitě brýle ano, ale kvalitní, aby tam bylo jasné, že mají UV faktor 400. Když to budou sluneční brýle bez UV faktoru, tak dítěti naopak oči poškodíte. Zorničky se roztáhnou, ale není tam žádný ochranný filtr.“

Na závěr podcastu Marodi Cyril Matějka s Evou Szabó probrali, co by v domácí lékárničce nebo v kufru na dovolenou nemělo chybět, a před čím lékařka naopak důrazně varuje.

„Já teda s sebou vždycky vozím oční léky, když někam jedu. Určitě si s sebou vezměte umělé slzy. Jsou volně prodejné a v mnoha věcech vám pomůžou. Můžete si s nimi třeba vykapat oko, když vám tam spadne nějaké cizí tělísko,“ doporučuje Eva Szabó. „Vzala bych si s sebou asi i Ophthalmo-Septonex, ten je taky volně prodejný, na počínající zánět vám taky pomůže. No a všechno ostatní už je na recept, takže antibiotika si svévolně kapat do očí není rozumné,“ dodává lékařka.