Článek
Cena plynu se v posledních týdnech dostala na úrovně, které ještě před několika měsíci vypadaly jako rizikový scénář. Pro domácnosti a firmy ale není nejdůležitější, jestli trh krátkodobě překročí hranici 80 eur za megawatthodinu. Klíčové bude, jak dlouho se na zvýšených úrovních udrží. Právě délka tohoto období rozhodne, zda zůstane současný růst cen především burzovní epizodou, nebo se postupně promítne do účtů domácností a nákladů firem.
Pohled pouze na aktuální graf ceny plynu může situaci vykreslovat dramatičtěji, než jaká ve skutečnosti je. Ceny jsou výrazně výše než ještě před několika měsíci, zároveň ale stále zůstávají daleko od extrémů energetické krize roku 2022.
Především dnes není hlavním problémem fyzický nedostatek plynu. Evropa má více LNG terminálů, diverzifikovanější dodávky a nižší spotřebu než před několika lety. Ani současná úroveň zásobníků sama o sobě neznamená, že by během zimy hrozil nedostatek plynu. To ale neznamená, že je situace bez rizika.
Evropské zásobníky vstupují do začátku topné sezony méně naplněné, než bylo v posledních letech obvyklé. Situace v Česku je relativně příznivá, pro cenu plynu je ale podstatný celý evropský trh. Německo a Nizozemsko, které disponují jedněmi z největších skladovacích kapacit v Evropě, mají zásoby výrazně nižší. Plyn tedy Evropa pravděpodobně sežene. Otázkou bude, za jakou cenu.
Největší problém není cenový skok, ale jeho délka
Kvůli konfliktu na Blízkém východě je energetický trh mnohem citlivější na očekávání a nejistý vývoj situace. O stejné dodávky plynu nyní evropské země soutěží především s Asií, kdy ekonomický růst některých zemí je přímo spjatý se stabilními dodávkami plynu. A právě zde byli výpadkem dodávek z Kataru zasaženi nejvíce. Plyn sám o sobě nechybí, ale už samotná obava z toho, že by mohl, v kombinaci s (téměř) poloprázdnými evropskými zásobníky tlačí ceny nahoru.
Cena plynu tak může během několika dní prudce vzrůst a následně část tohoto růstu opět ztratit. Pro běžnou domácnost ale není rozhodující každý jednotlivý pohyb na burze.
Krátkodobý cenový výkyv se do ceníků většiny domácností nepropíše. Dodavatelé energií nakupují plyn i elektřinu postupně a část budoucí spotřeby mají zajištěnou předem. Pokud ale plyn zůstává drahý několik měsíců, nakupují za vyšší ceny, což se již začalo promítat do ceníků. Podle mého názoru je právě délka současného cenového období důležitější než každý nový krátkodobý rekord.
Zdražení se nedotkne všech stejně
Ani případné další zdražování se nepromítne do všech domácností ve stejnou chvíli. Zákazník, který má ještě několik let platnou smlouvu se skutečně garantovanou cenou, je před současnými výkyvy chráněn. Dokud garance ceny trvá, vývoj velkoobchodního trhu jeho cenu přímo nemění.
Jiná je situace u domácností, kterým fixace končí během letošní zimy nebo na jaře. Novou nabídku budou dostávat právě v období, kdy je velkoobchodní cena výrazně výše než před několika měsíci. Domácnosti, které bez interakce s dodavatelem pasivně přejdou na nový ceník, si tak za tuto zimu v závislosti na spotřebě připlatí klidně i 10 tis. Kč navíc.
Proto si myslím, že není příliš užitečné ptát se, o kolik energie zdraží „všem Čechům“. Jedno číslo neexistuje. Dvě domácnosti se stejnou spotřebou mohou v příštím roce platit velmi rozdílné částky jen kvůli tomu, že má každá jinak výhodnou smlouvu s dodavatelem. Rozdíl v běžném bytě může být okolo 5 tis. Kč, v domě pak klidně 10–15 tis. Kč.
Výhodné nabídky nemusí na trhu zůstat
Vzhledem k tomu, že se velkoobchodní ceny propisují do ceníků dodavatelů postupně, nabízeli (a někteří stále nabízí) některé produkty za ceny, které plně neodpovídají aktuálním velkoobchodním cenám.
Dlouhodobě vyšší ceny na trzích už do cenotvorby začaly vstupovat, a proto se v posledních týdnech ceníky mění výrazně rychleji.
Domácnosti by si však měly podpis nové smlouvy promyslet a nejednat pod tlakem. I u nové fixované smlouvy s garantovanou cenou záleží především na tom, za jakou cenu budeme energie odebírat. Důležité je nyní především vědět, jakou smlouvu mám dnes, za jakou cenu a kdy končí.
Pokud smlouva končí dříve než za rok, je namístě řešit další období už nyní. Pokud je to už v lednu, únoru nebo březnu, situaci bychom rozhodně neměli odkládat. Prvním krokem přitom nemusí být změna dodavatele. Vyplatí se nejdříve zjistit, jakou cenu nabídne ten stávající, a teprve následně ji porovnat s dostupnými nabídkami na trhu.
Rozdíl mezi akviziční cenou pro nového zákazníka a nabídkou pro stávajícího klienta je nyní napříč dodavateli různý. Ceny pro stávající klienty jsou ale obvykle dražší o 1 000 Kč za MWh elektřiny a 500 Kč za MWh plynu (oboje bez DPH). Přechod k jinému dodavateli proto může přinést úsporu, ale jen pokud si vybereme výhodný ceník.
Fixace může přinést jistotu, ale čtěte podmínky
V období zvýšené volatility může dávat smysl také delší fixace smlouvy. Její hlavní výhodou nemusí být pouze snaha získat nejnižší cenu, ale především jistota pro rodinný rozpočet.
Současně z pohledu zákazníka je důležité rozlišovat mezi fixací smlouvy a skutečnou garancí ceny. Smlouva uzavřená na dobu určitou automaticky neznamená, že cena zůstane po celou tuto dobu stejná.
Je potřeba, aby si spotřebitel ověřil nejen samotnou cenu za megawatthodinu, ale také délku a podmínky její garance a případně i měsíční poplatky, které u malých spotřeb tvoří podstatný náklad za odběr.
Právě v období rychle se měnících cen může být rozdíl mezi dobře a špatně nastavenou smlouvou výraznější než úspora dosažená omezením běžné spotřeby.
Drahý plyn se netýká jen domácností s kotlem
Vyšší cena plynu navíc nekončí pouze u domácností, které plynem vytápějí nebo ohřívají vodu. Plyn stále významně ovlivňuje cenu elektřiny na evropském trhu, proto se současné vysoké ceny plynu již začaly přenášet také do cen elektřiny.
Současná situace proto není opakováním roku 2022. Evropský energetický systém je dnes na výpadky připravenější a bezprostřední riziko nedostatku plynu je výrazně nižší. Zároveň ale není důvod předpokládat, že několikaměsíční období drahého plynu zůstane bez následků.
Hranice 70 až 80 eur za megawatthodinu už není hypotetický scénář. Trh ukázal, že se na ni dokáže dostat. Máme více možností, odkud plyn získat, více LNG terminálů a nižší spotřebu. To ale neznamená, že vyšší ceny můžeme ignorovat.
Otázkou proto není, zda plyn může zdražit. To už trh ukázal. Otázkou je, jak dlouho vysoké ceny vydrží. Právě na tom bude záležet, jestli zůstane současný růst cen jen epizodou, nebo se stane začátkem další vlny zdražování.
