Článek
Pokračování mezinárodních konfliktů je pravděpodobné i proto, že svět se mění. Řekl to ve čtvrtek v projevu na schůzce Valdajského diskuzního klubu v Moskvě ruský prezident Vladimir Putin, zároveň vyjádřil přesvědčení, že situace se uklidní s ústupem toho, co nazval „západní hegemonií“.
Rusko je připraveno na rozhovory o míru na Ukrajině a co nejdříve je ukončit, ale za podmínek přijatelných pro Rusy. Šéf Kremlu přitom zopakoval požadavek, že Ukrajina po ukončení bojů musí být neutrální zemí. Dohody podle něj musí zohledňovat i otázky spojené s ruským jazykem nebo vztahy s pravoslavnou církví.
Putin podle agentury TASS prohlásil, že Rusko by rádo válku ukončilo co nejdříve, a to prostřednictvím mírových jednání.
„Samozřejmě bychom rádi toto všechno co nejrychleji ukončili, a to cestou mírových jednání,“ zdůraznil Putin. „Jediné, co je k tomu potřeba, je přestat obviňovat Rusko z toho, že o tato jednání nestojí. Místo toho musí Ukrajina i její západní sponzoři - především samozřejmě ti v dnešní Evropě - přijmout odpovědná rozhodnutí, a to na základě reality přímo v terénu,“ dodal.
Šéf Kremlu přitom tvrdil, že tempo postupu ruských vojsk se zrychluje a že jen v září získaly ruské jednotky kontrolu nad 1301 kilometrem čtverečním území.
Agentura AFP ve čtvrtek naopak uvedla, že ukrajinská armáda v září získala zpět území v Doněcké oblasti během protiofenzivy, jejímž cílem bylo posunout frontovou linii dále od klíčových měst Slavjansk a Kramatorsk. Operace s krycím názvem Vivaldi, zahájená začátkem září, umožnila ukrajinským silám dobýt zpět od Rusů 172 kilometrů čtverečních, píše AFP s odkazem na svou analýzu údajů Institutu pro studium války (ISW). Jinde získala Ukrajina zpět dohromady pouze 32 kilometrů čtverečních v Charkovské, Dněpropetrovské a Luhanské oblasti, píše AFP.
Putin ve čtvrtek zdůraznil nutnost usilovat o mírové dohody týkající se Ukrajiny, které by mimo jiné zohledňovaly otázky spojené s ruským jazykem a postavením pravoslavné církve. „Pokud se (západní země a Ukrajina) dohodnou na podmínkách, které budou přijatelné i pro Rusko, pak by bylo pravděpodobně nejlepší tyto chmurné události ukončit, předejít dalším ztrátám na obou stranách a dosáhnout dohod - a to i v humanitární oblasti, pokud jde o ruský jazyk a mimochodem i o vztahy s pravoslavnou církví,“ citovala šéfa Kremlu agentura TASS.
Kromě toho Putin zdůraznil, že neutrální status Ukrajiny zůstává jedním z ruských cílů.
Ruský prezident v únoru 2022 nařídil zahájit invazi na Ukrajinu, což tehdy zdůvodňoval snahou demilitarizovat a denacifikovat Ukrajinu, která podle něj utlačuje rusky hovořící obyvatele. Odpor proti případnému dalšímu rozšiřování NATO na východ, včetně Ukrajiny, Moskva vyjadřuje opakovaně.
Šéf Kremlu také varoval před důsledky prudkých technologických změn, včetně šíření umělé inteligence (AI), které podle něj mohou přivodit zničení světa.
„Bez ohledu na to, jaký scénář se v nadcházejících letech na globální úrovni naplní, je pokračování mezinárodních konfliktů bohužel velmi pravděpodobné. Částečně je to způsobeno tím, že probíhající zásadní změny - a příležitosti, které přinášejí - podněcují ambice a ochotu riskovat s vidinou zdánlivě obrovského zisku,“ řekl podle agentury Reuters Putin, který kladl důraz na to, aby se svět vyhnul katastrofickým scénářům.
V této souvislosti prohlásil, že nelze s jistotou říci, že zbraně hromadného ničení nebudou nikdy použity, a zdůraznil nutnost takovému scénáři předejít. „Můžeme si být jisti, že tato zbraň nebude nikdy použita? Samozřejmě že ne. Musíme na to pamatovat a zabránit tomu,“ řekl Putin.
Samotní ruští představitelé přitom občas hrozí použitím jaderných zbraní. Naposledy mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve středu řekl, že Moskva může odpovědět jadernými zbraněmi v případě blokády Kaliningradské oblasti. Putin ve čtvrtek podle agentury TASS prohlásil, že by se v případě přímého útoku na Ruskou federaci, například na Kaliningradskou oblast, „samozřejmě nevyhnutelně a okamžitě na pořad dne dostala otázka využití veškeré výzbroje, kterou má naše země k dispozici“.
Podle ruského prezidenta, na něhož Mezinárodní trestní soud v Haagu (ICC) vydal v roce 2023 zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území a obvinění z válečných zločinů, je nyní třeba přemýšlet o zachování globálního míru.
Globální situace se však bude postupně zlepšovat s tím, jak se svět bude vzdalovat od západní hegemonie, je přesvědčen šéf Kremlu. „Jsme přesvědčeni, že z dlouhodobého hlediska, v procesu odklonu od západní hegemonie, se globální situace postupně změní k lepšímu - směrem ke stabilnějšímu, demokratičtějšímu a svobodnějšímu multipolárnímu mezinárodnímu řádu,“ citovala Putina na 23. výročním setkání Valdajského diskuzního klubu agentura TASS.
Putin ve svém čtvrtečním vstoupení zdůrazňoval, že svět nesmí být bipolární, ale multipolární. Národy tvořící „západní menšinu“ se nadále podle něj snaží přivlastnit si řídící funkce, například v rámci OSN. Mezinárodní instituce založené po roce 1945 přitom neodrážejí globální situaci ve druhé čtvrtině 21. století, řekl Putin.
Šéf Kremlu rovněž projevil obavu z umělé inteligence. Varoval dokonce před potlačením individuality, „tentokrát prostřednictvím algoritmů nastavených někým jiným“.
Technologie podle ruského prezidenta otvírají „fantastické možnosti pro překonávání výzev a zlepšování kvality života“, ale zároveň „posouvají potenciál totální zkázy na novou úroveň - bohužel v důsledku vojenských konfliktů, rychlé degradace životního prostředí či ztráty kontroly nad technologickými procesy, které byly uvedeny do chodu“.
Západ slibuje další pomoc Kyjevu
O bezpečnosti v Evropě ve čtvrtek jednali také západní představitelé na schůzce v německém Münsteru. Německý kancléř Friedrich Merz po setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a nizozemským premiérem Robem Jettenem zdůraznil, že „Severoatlantická aliance slouží míru v Evropě“. Zároveň dodal, že „na Ukrajině je v sázce i bezpečnost naší části Evropy, ve které žijeme“.
Generální tajemník NATO Rutte na tiskové konferenci v západoněmeckém městě vyzval evropské země k ostražitosti. „Kreml se nás pokouší rozdělit,“ uvedl s tím, že Rusko testuje reakce kontinentu hybridními útoky. Všichni tři státníci v Münsteru zároveň potvrdili pokračující pomoc Ukrajině, která se už téměř pět let brání ruské vojenské agresi.
Evropa se ruskými hybridními útoky nenechá znejistit, je na ně připravena a jasně na ně odpoví. Ve slavnostním projevu při předávání Vestfálské mírové ceny to ve čtvrtek řekl německý kancléř Friedrich Merz. Ocenění letos získala Severoatlantická aliance. Kancléř také vyzval k další podpoře Ukrajiny čelící ruské invazi a slíbil, že na Německo se napadená země může spolehnout.
„Nenecháme se hybridními útoky znejistit,“ řekl Merz v řeči, kterou pronesl na ceremonii v Münsteru a kterou z velké části věnoval bezpečnosti Evropy tváří v tvář agresivnímu Rusku.
Připomněl srpnový hybridní útok na východoněmecké letiště Lipsko/Halle. U ukrajinských letadel se tam tehdy našel dron s výbušninou. Německo v této souvislosti obvinilo ruské tajné služby. „Nebezpečná eskalace“ je podle kancléře výrazem „rostoucí ruské bezradnosti“.
„Připravujeme se na další hybridní útoky, i na těžké. Pokud přijdou, pak stejně jako po Lipsku rychle a velmi jasně odpovíme,“ dodal Merz.
Moskva podle kancléře sleduje politiku „revizionistické a imperiální expanze“. Používá přitom i historický revizionismus, který podle Merze nelze ignorovat. Evropu vyzval, aby držela pohromadě. Vždy, když tomu tak nebylo, trpěly podle něj hlavně země na východě Evropy.
