Článek
Sobotní parlamentní volby v Lotyšsku podle odhadů jasně vyhrála středopravicová Jednotná kandidátka premiéra Andrise Kulbergse.
Agentura Reuters napsala, že strana podporující Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí by mohla získat 35,6 procenta hlasů. Sám Kulbergs již prohlásil, že věří, že bude moci zůstat v čele této pobaltské země.
Na druhé místo exit poll veřejnoprávní stanice LSM dává s 11,3 procenta populistické uskupení Lotyšsko na prvním místě. Reuters poznamenal, že toto uskupení se inspirovalo hnutím MAGA amerického prezidenta Donalda Trumpa. Předvolební průzkumy naznačovaly, že hnutí se o druhé místo utká s proruskou stranou Suverénní moc.
Třetí místo průzkum přisuzuje s 11,1 % sociálním demokratům, čtvrté s 10,8 procenta Suverénní moci.
Pravděpodobný vítěz
Kulbergs prohlásil, že by chtěl opět vést vládu. Pokud by odhady odpovídaly výsledkům, potřeboval by koaličního partnera k parlamentní většině. Premiér již podle Reuters vyloučil možnost sestavení vlády s Lotyšskem na prvním místě. Rovněž uvedl, že nebude spolupracovat s žádnou proruskou stranou.
Hospodářské vazby s Ruskem podle něj Lotyšsko oslabují, neboť Moskva takové vztahy může zneužít.
Jeho proruští rivalové jsou ale opačného názoru. Požadují zastavit pomoc Ukrajině a zaměřit se na otázky životních nákladů, především pak u ruskojazyčné menšiny. V zemi s 1,8 milionu obyvatel má ruštinu jako mateřský jazyk zhruba třetina populace.
Rozdělená menšina
Reuters uvedl, že ruskojazyčná menšina je v Lotyšsku rozdělena na ty, kteří kvůli válce rozpoutané ruským prezidentem Vladimirem Putinem cítí stud či hněv, a na část frustrovanou z omezování jejich vlivu na veřejný život.
Lotyšsko totiž postupně omezuje užívání ruštiny ve veřejném životě. Veřejnoprávní rozhlasová a televizní stanice LSM od letošního roku nevysílá v ruštině a od ledna 2026 nebude - až na výjimky, jako je výjimečný stav či potírání dezinformací ohrožujících stát - zveřejňovat na webech i sociálních sítích žádný obsah v ruštině.
Volby v Lotyšsku se konaly v době, kdy tato země i sousední státy vyjadřují obavy z možných ruských hybridních útoků kvůli podpoře Ukrajiny. Ta se od února 2022 brání ruské invazi. Moskva tyto obavy označuje za nepodložené a hovoří podle Reuters o protiruské hysterii.
