Článek
Ústavní soud ve středu nevyhověl návrhu skupiny 14 senátorů na zrušení nařízení vlády z roku 2011, které stanovovalo hygienické limity hluku. Soudci nedali za pravdu jejich argumentaci, že stát v posledních letech systematicky rezignoval na ochranu veřejného zdraví. Podle soudu je nařízení v souladu s ústavním pořádkem i se zákonem.
Senátoři navrhovali buď zrušení celého nařízení vlády týkajícího se hluku, nebo alespoň jeho nejnovější novely. Soud návrh odmítl v obou případech.
Podle soudkyně zpravodajky Dity Řepkové úkolem Ústavního soudu není určit přesnou přijatelnou hladinu hluku, ale zjistit, jestli současné nařízení nabízí minimální potřebnou ochranu před hlukem pro obyvatele. „Napadená úprava naplňuje minimální standard plynoucí z esenciálního obsahu tohoto práva,“ řekla Řepková s tím, že u novel o hlukových nařízeních nešlo o rezignaci na ochranu obyvatel, ale o přizpůsobení se reálným možnostem.
Soud další rozvolňování nedoporučuje
Skupina senátorů mimo jiné argumentovala tím, že zvyšující se limity porušují pravidla Evropské unie. Podle Dity Řepkové soud nedošel ke stejnému závěru. „Právo EU samo o sobě nestanovuje limity pro hladiny hluku, a rozhodování tak zůstává na členských státech,“ uvedla Řepková.
Ústavní soud ovšem uznal, že každé rozvolňování limitů vytváří v oblasti ochrany před hlukem další riziko a při každé další novele tak bude potřeba kontrolovat, jestli nařízení stále nabízí minimální ochranu obyvatel.
„Máme za to, že vláda zvolila rozumné řešení. Neříkáme, že je optimální, ale stačí,“ shrnula soudkyně s tím, že soud doufá, že k dalšímu rozvolňování už vlády přistupovat nebudou. „Protože už nyní se pohybujeme na úrovni, kdy k určitým negativním účinkům na zdraví může dojít,“ dodala.
Jedna z navrhujících senátorek Jitka Seitlová (KDU-ČSL) zhodnotila pozitivně to, že soud alespoň označil současnou úpravu za hraniční. „Respektuji rozhodnutí Ústavního soudu, ale je třeba se snažit o to, aby nedocházelo k tak silné hlukové zátěži, jaká je teď. Čas ukáže,“ řekla.
Advokát Pavel Uhl, který senátory zastupoval, považoval za nejproblematičtější to, že Ústavní soud nepoložil předběžnou otázku směrem k EU. „Na rozdíl od Ústavního soudu se domnívám, že to, jak vykládá právo Evropské unie, není acte clair a měl tak otázku položit,“ řekl Uhl.
Acte clair
Doktrína acte clair (francouzsky „jasný akt“) je právní zásada práva Evropské unie, podle které nemusí vnitrostátní soud posledního stupně položit předběžnou otázku Soudnímu dvoru EU (SDEU), pokud je správný výsledek aplikace unijního práva zcela zřejmý a bez pochyb.
Skupina zákonodárců, mezi nimiž figuruje dále například Jaromíra Vítková (KDU-ČSL) či David Smoljak (STAN), u soudu napadla skutečnost, že kabinety od roku 2011 – zejména pak v novelách Sobotkovy vlády z roku 2016, v úpravě kabinetu Andreje Babiše v roce 2018 a novele Fialovy vlády v roce 2022 – opakovaně uvolňovaly limity hluku, zejména v dopravě.
Ministerstvo zdravotnictví tento postup v minulosti obhajovalo snahou „urychlit projektovou přípravu dopravních staveb“, jak uvedlo například v důvodové zprávě poslední novely hlukových limitů z roku 2022.
V praxi to podle senátorů znamenalo, že místo toho, aby stát investoval do lepších protihlukových stěn, tišších povrchů či obchvatů, raději administrativně zvýšil tolerovanou hranici hluku.
Třináct decibelů na „trojkách“
Nejvýznamněji se tento přístup projevil u silnic III. třídy. Vláda zde v roce 2022 skokově zvýšila hygienický limit o 13 decibelů. Vzhledem k tomu, že decibely rostou logaritmicky, šlo o velký zásah. Každé přidání tří decibelů v praxi znamená zdvojnásobení dosavadní hlukové energie, zvýšení o 13 decibelů tak odpovídalo téměř dvacetinásobnému zvýšení.
Jak v návrhu upozornili sami senátoři s odkazem na dřívější vyjádření ministerstva zdravotnictví, k reálnému překročení takto vysokého limitu by doprava na okresních cestách musela stoupnout dvacetinásobně, což je fyzicky nemožné.
Nařízení o hlukových limitech
Nařízení stanovuje různé limity pro různé druhy chráněného prostoru a pro denní a noční dobu. Záleží také na tom, zda jde o dopravní stavby umístěné a povolené před 1. lednem 2001, anebo později. Limity se od 1. července 2023 v některých kategoriích zvýšily o pět až 13 decibelů. Například u dálnic, silnic a dalších pozemních komunikací umístěných a povolených před rokem 2001 se denní hygienický limit zvýšil ze 60 na 68 decibelů.
Zdroj: ČTK
Kritika novel o ochraně před hlukem
Nejnovější část nařízení, která je platná od července roku 2023, vyvolala silnou reakci už ve chvíli, kdy byla o rok dříve navržena. Kriticky se k ní vyjádřil například tehdejší veřejný ochránce práv Stanislav Křeček. „Návrh představuje spíše než deklarované zachování odpovídající ochrany veřejného zdraví před hlukem postupnou rezignaci na povinnost alespoň se přiblížit hodnotám hluku doporučeným v dokumentech Světové zdravotnické organizace,“ uvedl tehdy ve svých připomínkách.
Negativně novelu hodnotily i některé obce v otevřeném dopisu tehdejšímu předsedovi vlády Petru Fialovi (ODS), kde mimo jiné kritizovaly, že „tam, kde ještě do 30. 6. 2023 teoreticky mohla města a obce požadovat protihluková opatření, nebude od 1. 7. 2023, díky tomuto nařízení vlády, investory nic nutit k jejich realizaci“.
Hlukové limity se v posledních letech stávají předmětem sporů především v okolí dálnic. Měsíce si na hluk z mostního závěru u nově vybudované části dálnice D1 stěžovali obyvatelé Dluhonic u Přerova, potřebná protihluková opatření nakonec muselo slíbit město Přerov navzdory měřením, která byla pod hlukovou normou. Problematické byly totiž náhlé impulzní zvuky při přejezdu kamionů po mostě, které normy nezachytí.
Dlouhodobě spory o překračování hlukových limitů a boj o dostatečnou výšku protihlukových valů brzdily například vydání klíčových povolení při výstavbě úseku Pražského okruhu u Běchovic a Březiněvsi.
Hluk z tranzitu z D1 už roky trápí například i obyvatele jihomoravských Bosonoh, kudy denně projedou tisíce aut včetně velkého množství kamionů. Obchvat se zde plánuje přes 20 let.
