Sabotáže v Evropě gradují. Může se chystat koordinovaný útok, varují experti

Co začalo jako pár zatoulaných dronů, se v posledních měsících stále jasněji vyrýsovalo do sofistikované operace, která podle expertů souvisí s aktivitami Kremlu. Přestože se zvýšilo povědomí o hrozbě, která má jiné podoby, než na jaké byla Evropa dříve zvyklá, stále zůstává nezodpovězenou otázkou, jak na ni má Západ reagovat.

Součástí tohoto hlavolamu je totiž i nejasná povaha většiny těchto operací. Některé incidenty oficiální představitelé přímo připsali Rusku, jiné provedli lidé z jiných zemí naverbovaní na sociálních sítích, u dalších není (minimálně podle otevřených zdrojů) ani prokazatelné, kdo za nimi stál.

Incidenty různých povah nicméně přibývají téměř každý den a může být složité se v nich zorientovat. S tím se snaží pomoci projekt Everywhere War Tracker, na kterém spolupracují analytici ukrajinského think-tanku Sahaidachnyi Security Center.

Každý den aktualizovaný projekt sleduje vojenské provokace, sabotážní akce, kyberútoky a další hybridní operace namířené proti evropským státům už od roku 2022. V přehledu jsou incidenty rozdělené podle jejich povahy, zemí a časového období. Ze sledovaných operací se tak podle analytiků dají vyčíst určité trendy.

„Tyto incidenty se stávají stále odvážnějšími, protože pro Rusko je to existenční válka. A myslím, že se snaží rozbít Evropu tak, jak ji známe. V určitém okamžiku se jim to může podařit, protože každý kinetický útok má i svou kognitivní stránku,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy Olena Davlikanovová, která projekt vede a přispívá svými analýzami také think-tanku Center for European Policy Analysis.

Odkazuje tím na psychologický dopad takových útoků a snahu ovlivňovat evropské společnosti. Jejich cílem je podle ní mimo jiné dotlačit evropské státy k tomu, co je pro Moskvu v tuto chvíli nejdůležitější – a sice to, aby opadla podpora napadené Ukrajině.

„Zjevným důvodem je přimět evropské vlády, aby opustily Ukrajinu. Pokud to udělají, Ukrajina bude okupována, politicky nebo fyzicky. Konečným cílem Ruska je ale obnovit svou hegemonii nad Evropou,“ dodává. S tím souhlasí i další experti, které Seznam Zprávy už dříve oslovily.

Právě z databáze Everywhere War Tracker podle Davlikanovové vyplývá, že letošní září bylo z hlediska zaznamenaných incidentů zatím nejsilnějším měsícem. Sama ale upozorňuje, že data nepředstavují úplný obraz. Některé incidenty nejsou zveřejněné, jiné se nepodaří Rusku oficiálně připsat.

I přesto se podle ní dá očekávat rozsáhlejší akce. „Myslíme si, že zorganizují koordinovaný kybernetický a kinetický útok. Nejdříve přijde kybernetický útok, potom sabotáž na různých místech, nejrůznější akce. Nejen pomocí dronů, ale také pozemními vozidly s výbušninami,“ vysvětluje, jaké postupy by podle ní mohla Moskva použít k zastrašení Evropy.

„Může se stát, že se pokusí obsadit malé území některého z pobaltských států a potom ho vyměnit za podporu Ukrajiny. Pokud obsadí třeba jen deset kilometrů čtverečních a toto území nebude chráněné, znamená to, že kolektivní bezpečnostní smlouva neexistuje,“ popisuje možný scénář.

S eskalací počítají i další oslovení experti. „Rusko může dál využívat stejné vzorce jako dosud: podvratnou činnost, sabotáže, teroristické útoky, kybernetické útoky nebo rozsáhlé propagandistické a dezinformační kampaně. Může ale přidat i kinetické akce, například lety dronů přes hranice, dopady raket v jejich blízkosti nebo narušení hranic,“ podotýká pro Seznam Zprávy Marek Menkiszak, šéf ruského oddělení polského Centra pro východní studia (OSW).

Podobné obavy z toho, jak mohou incidenty eskalovat, sdílejí i evropští představitelé. Poukazuje na to rozsáhlý text serveru Politico, který sleduje zákulisí současných jednání v Bruselu.

Hlavní města EU se podle něj tiše připravují na to, jak by měl blok reagovat na rozsáhlý hybridní útok, který by si vyžádal několik obětí. To je totiž scénář, jehož pravděpodobnost neustále stoupá, jak uvedlo pět diplomatů a úředníků Unie.

„Musíme být připraveni na něco vážného,“ řekl vysoce postavený diplomat EU. „Lipsko nám bohužel ukázalo, že velmi vážný incident, něco, co si vyžádá mnoho obětí, není vyloučeno,“ dodal s odkazem na nedávný nález dronu s výbušninou na německém letišti.

Další oslovený úředník EU s tímto nepříznivým výhledem souhlasil. „Vzhledem k rozsahu a závažnosti ruských akcí budou oběti dříve než později nevyhnutelné. Je to čiré štěstí, že k žádným zatím nedošlo,“ dodal.

Komplikované je ale určit, jakou roli by v takovém případě měla sehrát Evropská unie, která se začala bezpečnostními otázkami výrazně více zabývat až po začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu.

O tom, jak výrazně se přístup změnil, svědčí i postoj předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové k posílení bezpečnostních opatření bloku. Ve svém posledním projevu o stavu Evropské unie ve Štrasburku navrhla „nouzový bezpečnostní protokol“, který má pomoci státům EU koordinovat se přesně v takovém scénáři, o kterém se diskutuje.

Očekává se, že protokol spolu s návrhem von der Leyenové na vytvoření „Evropské bezpečnostní rady“ bude součástí přelomové „Evropské bezpečnostní strategie“, která má být zveřejněna začátkem listopadu, uvedli dva diplomaté.

Ani na tom ale nepanuje uvnitř Unie jednota. Několik diplomatů se proti návrhům staví s tím, že jejich zavedení by trvalo měsíce a potenciálně by duplikovalo funkce, které již v EU existují – a to v rámci Severoatlantické aliance.

Několik evropských diplomatů sdělilo listu Financial Times, že panuje všeobecný zmatek ohledně toho, co nový protokol bude dělat, a opatrnost ohledně jakéhokoli mechanismu, který by mohl konkurovat procesům NATO a potenciálně ztížit reakci vytvářením překrývajících se rozhodovacích cest.

V případě rozsáhlého hybridního útoku nicméně v tuto chvíli zůstává odpovědnost za rozhodnutí o dalším postupu na postižené zemi. A každá ze zemí sedmadvacítky se k hrozbě staví jinak. Zatímco pobaltské státy už informují o vznikajících strategiích, jinde je spíše ticho. Dosavadní incidenty navíc ukazují, že další postup Ruska se nedá jednoduše předvídat.