Zelenskyj mluví o zradě. Trumpův nový obrat staví Ukrajinu před dilema

„Končíme.“ Těmito slovy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek oznámil, že Kyjev obnovuje útoky na ruské ropné rafinerie.

Ukrajina je na žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa na tři dny pozastavila, Moskva ale mezitím pokračovala v ostřelování ukrajinských měst i energetické infrastruktury.

Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Šéf Bílého domu obnovené ukrajinské údery označil za „ostudu“ a Zelenského obvinil, že přispívá ke zvyšování světových cen ropy.

„Nejsem velkým fanouškem Zelenského,“ prohlásil v rozhovoru pro stanici Newsmax. „Myslím, že oba chtějí, aby válka skončila, ale se Zelenským se podle mě jedná obtížněji než s Putinem,“ dodal.

Vztahy mezi Washingtonem a Kyjevem se tak po období relativního uklidnění znovu vyostřují. Tentokrát ale nejde pouze o další slovní přestřelku.

Spojené státy v posledních dnech zmírnily část sankcí vůči ruskému energetickému sektoru, aby umožnily větší dodávky pohonných hmot na světové trhy. Ukrajina se současně potýká s nedostatkem střel do systémů protivzdušné obrany Patriot (viz infobox níže) a komplikacemi kolem amerických satelitních služeb, na nichž je její armáda závislá.

Zelenskyj navíc obvinil Washington z omezování důležité zpravodajské podpory. Trumpova administrativa podle něj využívá ukrajinskou závislost na amerických technologiích k vyvíjení tlaku, aby Kyjev přestal útočit na ruskou energetiku. Přesný rozsah některých omezení však zůstává nejasný.

„Americká administrativa ve snaze donutit Ukrajinu ke kompromisům začíná využívat poměrně silné páky, především v oblastech, kde její pomoc nedokážou ostatní spojenci okamžitě nahradit,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy bezpečnostní analytička Jana Kobzová.

Za současnou roztržkou se podle expertek oslovených Seznam Zprávami rýsuje hlubší střet zájmů. Zatímco Bílý dům hledá způsob, jak snížit ceny energií a přimět Moskvu k návratu k mírovým jednáním, Ukrajina se snaží udržet ekonomický tlak na Rusko.

Podle Marty Prochwicz-Jazowské z think tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR) ale současný americký tlak pravděpodobně nepovede k rychlému ukončení války. Zásadní překážku totiž nevidí na ukrajinské straně, ale v přístupu Moskvy.

„Ukrajinci by nyní velmi rádi našli řešení, jakékoli skutečné příměří, zejména před příchodem zimy. Jenže právě proto Rusko nebere tato jednání vážně. Bude se snažit vytěžit z Trumpových pokusů o zprostředkování dohody každou možnou výhodu, ale ve skutečnosti bude pokračovat v útocích,“ říká analytička pro Seznam Zprávy.

Kyjev přitom čelí nepříjemnému dilematu: pokračovat v útocích na ruskou energetiku, nebo vyhovět požadavkům amerického prezidenta, na jehož podpoře stále závisí značná část ukrajinské obrany.

„Problém tohoto přístupu spočívá v tom, že Spojené státy nabízejí Rusku různé výhody, aniž by Moskva zastavila svou agresi nebo alespoň přistoupila na dočasné příměří. Zároveň ale velmi tlačí na Ukrajinu, která je nejen napadenou zemí, ale momentálně také tahá za kratší konec,“ doplňuje Kobzová.

Napětí se promítá také do Zelenského veřejných vystoupení. Ukrajinský prezident, který se navzdory opakovaným sporům s Trumpem dlouhodobě snažil udržovat s Washingtonem funkční vztahy, tentokrát otevřeně přiznává zklamání.

V rozhovoru s britským moderátorem Piersem Morganem dostal přímou otázku, zda se po omezení americké satelitní podpory cítí Trumpem zrazený. „Popravdě ano. Ale je to trochu složitější než jen moje emoce nebo pocity,“ odpověděl. „Je škoda, že ztrácíme silného partnera,“ dodal.

V rozhovoru pro Financial Times navíc prohlásil, že Trump obdivuje autoritářské vůdce a velmi bohaté lidi, které vnímá jako silné osobnosti. Jeho veřejná kritika tak míří nejen na jednotlivá americká rozhodnutí, ale stále otevřeněji také na samotný přístup Washingtonu k Moskvě.

Navzdory vyostřené rétorice však Prochwicz-Jazowská nepovažuje současnou roztržku za zásadní zlom v americko-ukrajinských vztazích. Připomíná, že podobné střety už oba prezidenti zažili a že navzdory politickému napětí mezi Washingtonem a Kyjevem pokračuje praktická spolupráce.

„Ukrajina se bude dál snažit udržet se Spojenými státy vztahy. Neřekla bych dobré vztahy, ale alespoň funkční. Přestože Spojené státy podnikly řadu kroků, které Ukrajinu poškodily, stále mezi oběma zeměmi existuje spolupráce,“ vysvětluje.

Washington podle ní nadále sdílí s Kyjevem zpravodajské informace a evropští spojenci mohou nakupovat americké zbraně prostřednictvím aliančního programu PURL.

„Není to ideální, je toho mnohem méně než dříve a celková politická atmosféra je naprosto příšerná. Ale když se podíváme na vojenskou spolupráci, je v ukrajinském zájmu tento vztah udržovat,“ dodává.

Trump přitom ve čtvrtek večer ve své kritice ukrajinského prezidenta zašel ještě dál. V rozhovoru pro americkou stanici Newsmax se odvolával na vystoupení ženy z Ukrajiny, která podle něj Zelenského vinila ze zničení země a utrpení ukrajinských vojáků.

„Říkala, že prezident Zelenskyj zničil naši zemi, připravil nás o naše muže. Naši muži nemají nohy, nemají ruce. Mnozí jsou v psychiatrických zařízeních nebo jsou mrtví,“ převyprávěl Trump její slova.

Americký prezident následně znovu vyzval k uspořádání voleb na Ukrajině a zpochybnil, zda jsou Ukrajinci se současným vedením země spokojeni.

Na Trumpova slova reagoval také polský ministr zahraničí Radosław Sikorski. Na sociální síti X poukázal na Dianu Pančenkovou, bývalou ukrajinskou moderátorku známou šířením proruských názorů. Trump ženu ve svém vystoupení nejmenoval a není nezávisle potvrzené, že odkazoval právě na ni.

Podle Prochwicz-Jazowské může Trumpův odlišný přístup k Putinovi a Zelenskému souviset i s tím, jak vnímá světové lídry a mocenské vztahy.

„Čínu a Rusko vnímá jako velké země, prakticky supervelmoci, jejichž představitele pokládá za silné, téměř autoritářské vůdce. Má proto tendenci postupovat tvrději vůči straně, která se mu jeví jako slabší,“ vysvětluje analytička.

Právě v této situaci se Volodymyr Zelenskyj v pátek obrátil na evropské spojence. Do Bruselu dorazil na summit Evropské unie, kde jednal o další vojenské a finanční pomoci, posílení protivzdušné obrany i zabezpečení ukrajinské energetiky před nadcházející zimou.

Na následné tiskové konferenci dostal otázku, zda se necítí být obětním beránkem Trumpových domácích politických problémů před listopadovými kongresovými volbami. Ukrajinský prezident se na několik sekund odmlčel, poté se usmál a poznamenal: „To je moje odpověď.“

Podle Kobzové přitom právě americké volby představují jednu z důležitých příčin současného vyostření vztahů. Trump se snaží dosáhnout viditelného úspěchu nejen kvůli svému slibu rychle ukončit válku na Ukrajině, ale také kvůli rostoucím životním nákladům amerických domácností.

„Myslím si, že je to snaha politicky ukázat, že prezident něco dělá se světovými cenami ropy. Dopad na světové ceny ropy a pohonných hmot ale bude mnohem menší, než kdyby se otevřel Hormuzský průliv,“ vysvětluje analytička.

Připomíná, že ceny ropy ovlivňuje především válka proti Íránu. Také Prochwicz-Jazowská považuje současnou americkou diplomatickou aktivitu za Trumpovu snahu dosáhnout před volbami úspěchu, který by mohl prezentovat voličům. Na rychlou dohodu ale nesází.

Zelenskyj mezitím v Bruselu zdůrazňoval, že Ukrajina usiluje o ukončení války, ale ze strany Moskvy zatím nevidí ochotu skutečně přestat bojovat. Na Trumpovo tvrzení, že se s ním jedná obtížněji než s Putinem, reagoval slovy, že při setkáních s americkým prezidentem vždy dokázali najít témata k diskuzi. „Jen hájím zájmy Ukrajiny,“ uvedl.

Evropští představitelé mu veřejně vyjadřovali podporu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová současně dala najevo, že Evropská unie nehodlá následovat Washington ve zmírňování sankčního tlaku na Rusko, dokud Moskva válku neukončí.

Politická podpora ale sama o sobě nestačí. Evropa totiž v některých klíčových oblastech stále nedokáže Spojené státy rychle nahradit. Týká se to zejména amerických zpravodajských kapacit, satelitních technologií nebo dodávek střel do systémů Patriot.

Podle Kobzové situaci dále komplikuje nedostatek prostředků protivzdušné obrany, který se Moskva snaží využít pokračujícími útoky na ukrajinské ekonomické a civilní zázemí. Výroba západních střel se sice zvyšuje, značná část dostupných prostředků je však nyní prioritně určena pro Blízký východ.

Co tedy může Evropa Ukrajině reálně nabídnout? Podle Prochwicz-Jazowské především peníze.

„Musí mít prostředky na nákup zbraní, střel do protivzdušné obrany i na samotné fungování země. Evropa musí tyto peníze najít,“ vysvětluje.

Zelenskyj na summitu v Bruselu řekl, že Ukrajina bude příští rok potřebovat na válku asi 115 milard eur (asi 3,8 bilionů korun). Své spojence žádá o dalších nejméně 70 miliard eur na obranu.

Evropa podporuje také využití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské obrany, ovšem za předpokladu, že se evropské státy dohodnou na společném mechanismu, který rozloží případná finanční a právní rizika. Zejména Belgie podle ní nesmí nést případné důsledky sama.

Další financování Ukrajiny přitom nepovažuje jen za otázku solidarity, ale také za bezpečnostní zájem evropských zemí. „Pokud ty peníze nenajdeme, válka se dostane přímo na evropské území. A to nejen v podobě sabotáží nebo narušování vzdušného prostoru drony, které vidíme dnes, ale mnohem nebezpečnějším způsobem,“ varuje.