Povolání před volbami? Nezaměstnaný. Po volbách možná starosta

Částkov. Obec o zhruba 350 obyvatelích jižně od Tachova nedaleko hranic s Německem.

V komunálních volbách zde s 60 procenty vyhrála kandidátka Sociální demokracie s lídrem Radkem Kubáníkem. Právě on jako kandidát do kolonky povolání napsal, že je nezaměstnaný.

Z voleb tak neodchází jen jako vítěz, ale pravděpodobně i jako nový starosta a zaměstnaný člověk.

„Určitě to tak bude. Jsem jediný sociální demokrat na kandidátce. A takhle to má většina stran nastavené, že nahoru jdou členové. A fakticky jsme se takto dohodli,“ naráží na to, že ačkoliv na počet hlasů skončil druhý, starostou bude pravděpodobně on. Ostatní zvolení zastupitelé totiž nejsou přímo členy Sociální demokracie.

Nezaměstnanost přitom nebere jako stigma a mluví o tom, že to může potkat každého a záleží, jak se k tomu postaví.

„Mohl jsem si tam dát rentiér, mohl jsem si tam dát zastupitel. Ale proč? Proč těm lidem od začátku něco cpát do hlavy, vždyť je to nesmysl. Holt jsem nezaměstnaný, snažím se práci najít, pravidelně jezdím na Úřad práce,“ říká s tím, že si i aktivně práci hledal a není to tak, že by do voleb šel s úmyslem získat nové zaměstnání.

„Nebyl to můj cíl a moc bych si nepomohl,“ říká. Mluví také o tom, že deset let zastával pozici vedoucího výroby v továrně, kde měl pod sebou zhruba stovku lidí. „Dál už jsem tam dělat nechtěl, dostal jsem se na nějaký limit,“ dodává k tomu, proč během letošního roku práci opustil.

Starostování přitom nevnímá jako jistou práci. Kvůli tomu, že je časově omezená na čtyřleté volební období. Navíc ještě ani není jisté, jestli bude uvolněným starostou (vykonává svou funkci na „plný úvazek“ a pobírá plnou odměnu, pozn. red.).

„To nezáleží na mě, to se bude řešit na schůzi. Uvolněný může být teoreticky i místostarosta. Nebo naopak může být starosta neuvolněný a místostarosta uvolněný. Možností je více,“ říká. Ustavující schůze zastupitelstva proběhne až vyprší lhůty, během kterých se mohou lidé proti výsledkům voleb odvolat.

Podle portálu Poradnaproobce.cz může uvolněný starosta v Částkově dosáhnout na plat přes 65 tisíc korun.

Na ustavující schůzi čeká i Kateřina Petružálková, která také do kolonky povolání zapsala, že je nezaměstnaná. Jako nezávislá kandidátka uspěla v Hradišti na Rokycansku. V obci žije necelá padesátka obyvatel. Petružálková získala nejvíce hlasů společně s manželem a ještě další kandidátkou.

„Ale pravděpodobně tam ta možnost je,“ říká k otázce, jestli by se z ní mohla stát starostka. Její manžel – živnostník a současný místostarosta – by jí prý dal na postu starostky přednost. Dosáhnout by jako uvolněná starostka mohla na plat přes 58 tisíc korun.

Fakt, že by díky volbám mohla najít práci, ji samotnou během hovoru s redaktorem pobavil. „Zní to divně… ale ano. Momentálně jsem nezaměstnaná, říkáte to, jak to je,“ souhlasí.

Žena popsala, že má psí chovatelskou stanici, ale už není aktivní. „Bohužel fenka, co nám plodila štěňátka, už není zdatná, tak jsem přestala,“ říká.

Celkově v komunálních volbách kandidovalo 173 osob, které do povolání napsaly v různých variantách, že jsou nezaměstnané. Redakce započítávala i výrazy jako „bez pracovního poměru“, „registrovaný na ÚP“, „bez práce“ či „uchazeč o zaměstnání“ a další.

Do zastupitelstev se dostalo 50 z nich. Reálnou šanci stát se starostou pak mají tři kandidáti. Ke stejné situaci jako v Částkově nebo Hradišti může dojít i v Nebuželích na Mělnicku, kde se může stát starostkou Eva Juklová. Končící starosta obce na ni Seznam Zprávám odmítl dát kontakt a redakci se s ní nepodařilo spojit.

Podle politologa a experta na komunální volby Jakuba Čapka z Institutu politologických studií na Univerzitě Karlově si přitom voliči povolání všímají a hraje při volbách roli.

„Nejpozitivněji to vycházelo u doktorů. To bylo o hodně. Když má člověk titul MUDr. nebo MDDr., tak mu to pomáhá, pozitivní efekt byl vidět i u učitelů. Výzkumy ze zahraničí vychází tak, že tato povolání mají výhodu v tom, že v ně mají lidé obecně důvěru a znají je. Třeba proto, že spoustu lidí v dané lokalitě učí,“ konstatuje Čapek, který společně s Adamem Slavíčkem z tohoto pohledu zkoumali loňské volby do Poslanecké sněmovny.

Právě ve srovnání se zdravotníky, tedy lékaři, zdravotními sestrami, záchranáři a dalšími zdravotnickými profesemi, si ale v letošních komunálních volbách nezaměstnaní nevedli špatně. Úspěšnost těchto kandidátů je podobná a pohybuje se kolem 28 až 29 procent.

Kateřina Duspivová, analytička STEM, se pak domnívá, že ve volbách může nezaměstnanost na voliče fungovat různě. „Voliči si u kandidátů a kandidátek nemusí vždy spojit uvedené povolání nezaměstnaný/á s tím, že může jít i o osobu registrovanou na Úřadu práce,“ konstatuje.

A zároveň připomíná, že nezaměstnaní tvoří nemalou část voličů. Podle dat Úřadu práce bylo v září v evidenci nezaměstnaných 368 377 osob.

„Roli může hrát i frustrace z toho, že systém jim v mnoha případech neumí efektivně pomoci – mohou proto věřit, že kandidát nebo kandidátka s podobnou zkušeností jejich situaci lépe porozumí a najde řešení,“ říká Duspivová a upozorňuje, že z šetření STEM dlouhodobě vyplývá, že nabídka pracovních příležitostí je jedno z témat, které voliči ve volbách vyhledávají.

Analytička pak popisuje, že pro Čechy zaměstnání představuje stěžejní součást identity.

„Pro Čechy je obecně důležité mít práci, až potom začínáme řešit, proč jsme nespokojení. Odpovídá tomu nejvyšší míra zaměstnanosti v rámci EU, jeden z nejvyšších počtů odpracovaných hodin v Evropě – a hlavně i nízká fluktuace,“ konstatuje Duspivová.

Zároveň ale zmiňuje, že v Česku podle letošního výzkumu panuje strach ze ztráty práce, který přechází v některých případech ke lpění na zaměstnání na úkor vlastního zdraví.

„Nezaměstnanosti se obává 40 procent dospělých v produktivním věku. I to je důvodem, proč setrváváme v práci, která nám doslova ničí zdraví. Podle našeho výzkumu se 37 procent dospělých cítí z práce vyčerpáno často nebo neustále, v podobné intenzitě reportuje 32 procent osob pocity stresu. 12 procent dospělých pak pracuje často nebo stále v nebezpečných podmínkách,“ shrnuje výsledky výzkumu.