Nečekané vítězství. Lula počtvrté ovládl Brazílii, přesto ho čekají potíže

Slzy štěstí, bujaré oslavy, zpěv, ohňostroje. Levicová polovina Brazílie v neděli pozdě večer nadšeně vítala volební vítězství staronového prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy. Jeho výhru málokdo čekal – prakticky ve všech průzkumech ztrácel.

„Podruhé jste zachránil brazilskou demokracii,“ poděkoval Lulovi ve vítězném projevu jeho spolukandidát, viceprezident Geraldo Alckmin.

Měl na mysli to, že osmdesátiletý Lula podruhé za sebou porazil krajně pravicového rivala z dynastie Bolsonarových. Před čtyřmi lety to byl dnes uvězněný exprezident Jair, tentokrát jeho syn Flávio.

Lula poděkoval „brazilskému lidu za šlechetnost“. „Tyto volby jsou porážkou negativity, lží,“ prohlásil před příznivci v Sao Paulu po ostré kampani, kdy jedna strana mluvila o soupeřích jako o fašistech, druhá o komunistech.

Brazílie dala podle Luly najevo, že nechce být „ničím zadním dvorkem“. Narážel na blízkost Bolsonarových k Donaldu Trumpovi. Lula da Silva oproti tomu neváhá amerického prezidenta kritizovat.

Lula v nedělním druhém kole voleb nakonec získal o více než čtyři miliony hlasů víc než soupeř. Podpořilo ho 51,8 procenta voličů. Flávia Bolsonara tak porazil větším rozdílem než před čtyřmi lety Jaira. V prvním kole na něj přitom přes dva miliony hlasů ztrácel, teď ale přišlo celkově víc voličů.

Flávio Bolsonaro se po nečekané porážce odmítl vzdát. Výsledek hlasování neuznal a hodlá ho napadnout u soudu. „Pravidla hry byla změněna,“ stěžoval si viditelně rozčílený v povolebním projevu.

Brazilský soud v neděli těsně před uzavřením volebních místností rozhodl o prodloužení hlasování o dvě hodiny. Lulův štáb o to požádal, protože v některých částech země měla výpadky hromadná doprava a voliči se tak nemohli dostat k volebním místnostem.

Jenže o prodloužení žádal i Bolsonarův tým, a to kvůli přívalovým dešťům. I proto dává specialista na Latinskou Ameriku Mário Braga z konzultantské firmy RANE Bolsonarově stížnosti malou šanci na úspěch. „Je velmi nepravděpodobné, že by to vedlo ke zvrácení výsledku,“ řekl agentuře Reuters.

„Z právního pohledu by to bylo velmi obtížné,“ souhlasí s ním expert na volební právo Fernando Neisser z Právního institutu v Sao Paulu, kterého oslovila britská stanice BBC. Poukázal na velký rozdíl v počtu hlasů pro oba kandidáty.

Další potenciální překážkou je i to, že datum voleb je v Brazílii pevně dané ústavou. Lulovo vítězství navíc už potvrdil i šéf nejvyššího soudu, kterého jmenoval do funkce Jair Bolsanoro.

Lula da Silva nebyl před letošními volbami jasným favoritem. V kampani připomínal svůj úspěšný boj s chudobou, nezaměstnaností a negramotností nebo to, že odlesňování Amazonie během jeho současného mandátu dosáhlo rekordně nízké úrovně. Soupeře podezíral z úmyslu osekat sociální výdaje.

Největších změn ale Lula dosáhl už během svého prvního prezidentského období v letech 2003 až 2010.

V posledních letech byl zatím nejméně úspěšný, poznamenal už před volbami pro Seznam Zprávy politolog specializující se na Latinskou Ameriku Jaroslav Bílek. Jedním z důvodů je podle něj zanedbávání jeho cílové skupiny voličů, tedy chudých. Ekonomická situace a růst HDP v Brazílii jsou pod očekáváním.

„I když je ve svém třetím období méně úspěšný než v těch prvních dvou, vždy záleží na tom, jak se na to budeme dívat. V Česku si Silvu spojíme s tím, že je to levičák, který je velmi shovívavý třeba k Putinovi, takže si ho automaticky zařadíme do kategorie ‚špatně‘. V kontextu Latinské Ameriky je to ale prostě legenda levicové politiky a pomohl milionům lidí,“ dodal expert z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Sociologové vysvětlují Lulovo vítězství vysokou účastí. Štáb staronového prezidenta je ve velkém mobilizoval přes komunikační aplikaci WhatsApp, kde vytvořil kanál s názvem Lulova armáda. Těsně před druhým kolem se do něj zapojilo deset milionů lidí.

Podle analytika Leonarda Barreta z think-tanku Think Policy u Brazilců zvítězila touha zůstat u toho, co znají. „Lidé se dnes rozhodují mezi změnou, ke které přistupují s určitými obavami, a známou cestou, která jim zaručuje určitá práva,“ řekl pro agenturu Reuters.

Vládnutí pro Lulu během čtvrtého mandátu nebude jednoduché. V parlamentních volbách, které se konaly před třemi týdny spolu s prvním kolem prezidentských, získala většinu pravice. Nejsilnějším uskupením je strana přímo spojená s Bolsonarovými.

Miliony Brazilců tak podporují Bolsonarovy návrhy na boj s organizovaným zločinem, ale i jeho ekonomické recepty, jako jsou snižování daní a minimální stát.

„V Brazílii vznikla nová pracující třída. A ta se dívá na prosperitu jinak,“ poznamenala pro americký list The New York Times analytička Rosana Pinheiro-Machadová z University College Dublin, která studuje brazilské populisty. Nově úspěšní lidé už nemusí nutně vnímat pozitivně Lulovu levicovou sociální politiku.

Agentura Reuters vzhledem k pravicové parlamentní většině píše, že brazilský prezident může v novém období dál předávat moc nad klíčovými oblastmi poslancům a senátorům. Kongres se může pokusit prosadit například škrty ve veřejných výdajích, které půjdou proti Lulovým prioritám.

Letošní nečekaný comeback není pro Lulu první. Před čtyřmi lety se do prezidentského paláce vrátil po více než roce ve vězení.

V roce 2017 byl odsouzen za úplatkářství a praní špinavých peněz v souvislosti s luxusním apartmánem, který měl dostat od státní ropné společnosti Petrobras. To mu zabránilo v další kandidatuře, ale v roce 2021 nejvyšší soud všechny verdikty nad Lulou zrušil s tím, že původní soudce byl zaujatý.

I jeho první volební vítězství v roce 2002 přišlo až poté, co se třikrát o nejvyšší funkci pokoušel neúspěšně. Zabodoval, protože dokázal rozšířit podporu za hranice tradiční levice. V kampani se prezentoval jako umírněnější politik se silným lidským příběhem, který chce bojovat s chudobou, ale zároveň zachovat ekonomickou stabilitu.

List The Washington Post o něm později napsal, že až do vítězného roku 2002 byl znám zejména jako vášnivý odborář s hustým plnovousem, který nosí trička s nápisem Che Guevara.

V odborech se ostatně angažoval od 70. let, kdy v dobách vlády pravicové vojenské diktatury organizoval velké stávky proti nízkým mzdám a pracovním podmínkám. V roce 1980 byl za svoji odborářskou činnost zatčen.

Během svého prvního mandátu Lula získal popularitu, ze které čerpá dodnes. Po nástupu do úřadu se pustil do boje s chudobou.

„Nikdo se přece nemůže smířit s podvýživou milionů a milionů dětí po celé zemi,“ argumentoval při spuštění programu Bolsa Família (Rodinná peněženka), který zahrnoval finanční příspěvky rodinám na hranici chudoby. Ty je dostaly, pokud jejich děti chodily do školy a na pravidelná očkování.

Pomohl tak milionům Brazilců, jeho vláda rovněž zvyšovala minimální mzdu a podporovala přístup ke vzdělání.

Lulovi hrála do karet i tehdejší ekonomická situace, kdy země těžila z vývozu železné rudy nebo sóji. Brazílie rovněž zvyšovala svou mezinárodní prestiž. Za Lulovy vlády získala právo na pořádání mistrovství světa ve fotbale v roce 2014 i letních olympijských her v Riu de Janeiru o dva roky později. Lula o tyto sportovní akce velmi stál, jelikož chtěl světu ukázat, že jím vedená jihoamerická země je nastupující globální velmocí.

„Snažil se snižovat chudobu v Brazílii a zlepšit život svých největších skupin voličů. Zároveň zemi neuvedl do takové ekonomické krize, jako jsme viděli třeba v sousední Venezuele,“ řekl k tomu pro Seznam Zprávy už citovaný politolog Jaroslav Bílek.

„Dá se říct, že byl relativně úspěšný a na konci dokázal vygenerovat svoji nástupkyni, Dilmu Rousseffovou,“ dodal.

Už jeho první mandát ale poznamenaly korupční skandály, několik představitelů vládní strany bylo obviněno z uplácení poslanců v Kongresu. Například někdejší šéf prezidentské kanceláře José Dirceu byl odsouzen k téměř 11 letům vězení. Další skandály vyšly najevo za vlády Rousseffové, kdy byl Lula, jak už bylo zmíněno, odsouzen.