Schůzka s Okamurou i ministry. Politici krajně pravicové AfD jsou v Praze

Do Česka dorazila delegace saské odnože německé krajně pravicové strany AfD (Alternativa pro Německo), upozornil server Hlídací Pes. Sejít se má s ministry za SPD, navštívit má také Institut Václava Klause. Seznam Zprávy zjistily, že už v úterý dopoledne jednali zástupci strany v Poslanecké sněmovně s jejím šéfem a předsedou SPD Tomiem Okamurou.

Podle Okamury se schůzky zúčastnila vícečlenná delegace. „Vedoucím delegace byl Jörg Urban, který je také předsedou saské AfD, dále jeden europoslanec a šest poslanců saského parlamentu,“ řekl Seznam Zprávám. Zmínil, že přijel také předseda strany v Sasku-Anhaltsku Ulrich Siegmund, další jména upřesnit odmítl.

Setkání se mělo týkat především dopravní situace, účastnil se jej proto i ministr dopravy za SPD Ivan Bednárik. „Řešil jsem přeshraniční infrastrukturu mezi Saskem a Českou republikou, tedy například splavnění Labe či Krušnohorský železniční tunel,“ napsal ministr redakci.

Německé poslance podle Okamury zajímalo, v jaké fázi projekty jsou, řešit se mělo také jejich financování. Zástupci AfD se mají setkat také s ministrem obrany za SPD Jaromírem Zůnou. „Je to spíše pozdravné setkání,“ uvedl Okamura na dotaz, co chtějí se Zůnou řešit. Redakce se s ministrem ohledně schůzky pokoušela spojit, na zaslané dotazy neodpověděl.

Odpoledne se zástupci AfD potkají také s náměstkem ministryně financí Petrem Machem (SPD). „Jde o přátelské setkání s několika zástupci AfD. Půjde o neformální debatu nad aktuálními tématy týkajícími se veřejných financí,“ napsal redakci Mach. Bližší detaily sdělit odmítl. „Jen si popovídáme, nic formálního neřešíme,“ doplnil k jednání.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) k tomu uvedla, že jde o Machovu osobní věc. „Je to jeho soukromá aktivita, která není v žádném případě zastřešena ministerstvem financí, ani protokol ministerstva financí se na tom nikterak nepodílí. Ministerstvo pod mým vedením s touto návštěvou nemůže být nijak spojováno,“ odpověděla na dotaz redakce.

Návštěvu členů AfD zorganizoval Okamura. „Jsme partnerské strany, poslali mi zprávu s prosbou o jednání s ministrem dopravy, s někým z ministerstva financí si zase chtěli vyměnit informace o sestavování rozpočtu. Rovnou jsem jim představil i našeho ministra obrany,“ popsal předseda SPD. Doplnil, že AfD nabídl i jednání s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem, o které však německá strana neměla zájem.

Redakce se Okamury ptala i na údajně plánovanou schůzku s ministrem zahraničí Petrem Macinkou, o které psal Hlídací Pes. Předseda SPD uvedl, že o takovém jednání nemá žádné informace, totéž Seznam Zprávám sdělilo tiskové oddělení ministerstva.

Úterní setkání není prvním, ke kterému mezi zástupci SPD a AfD došlo. „Za uplynulé roky je to asi potřetí či počtvrté. Ale co se týká letošních setkání s ministry, je to druhá návštěva,“ upřesnil Okamura. Seznam Zprávy v létě upozornily, že odborníci AfD hnutí SPD pomáhali s kampaní do komunálních voleb.

Saský předseda AfD Jörg Urban popsal účel návštěvy už v pondělním videu s politikem pražské SPD Milanem Urbanem. Vedle přeshraničních projektů podle něj jde především o prohloubení spolupráce obou stran.

„Učíme se od SPD, která má vládní odpovědnost,“ řekl německý politik. Obě strany podle něj spojují konzervativní hodnoty, rodinná a národně orientovaná politika.

Saskou AfD vede tamní kontrarozvědka od roku 2023 jako prokazatelně pravicově extremistickou. Zatím ovšem stranu jako celek takto nesmí označovat. Rozhodl o tom letos v únoru správní soud v Kolíně nad Rýnem s odůvodněním, že AfD nepohrdá německou ústavou.

Podle úřadu strana prosazuje cíle neslučitelné s německou ústavou, zpochybňuje rovné postavení lidí s přistěhovaleckými kořeny a udržuje vazby na další extremistické skupiny. V projevech jejích představitelů kontrarozvědka dokládá také protimuslimské, antisemitské a konspirační postoje.

Stejně klasifikuje civilní kontrarozvědka i zemskou organizaci v Sasku-Anhaltsku. Právě její volební lídr Ulrich Siegmund má být také na návštěvě v Praze.

„Nevím, jaká je situace u AfD, ale po zkušenostech v České republice establishmentu nevěřím,“ komentoval sledování strany kvůli extremismu předseda české Sněmovny Tomio Okamura. Narážel na fakt, že jeho SPD byla v tuzemsku několikrát zařazena do Zprávy o extremismu a stála před soudem v kauze předvolebních plakátů.

Okamura také upozornil na výsledek AfD v zářijových zemských volbách v Sasku-Anhaltsku. „Jestli chce někdo tvrdit, že 44 procent obyvatel Saska a Anhaltska jsou extrémisté, tak by se měl probrat,“ řekl Seznam Zprávám. AfD podle něj v roce 2029 vyhraje i německé celostátní volby.

V září AfD získala v sasko-anhaltském zemském sněmu 39 z 83 mandátů, na samostatnou většinu tak nedosáhla a zemskou vládu zatím nesestavila. Díky podpoře konzervativní levicové strany BSW však získala vedení zemského sněmu a prosazuje vlastní návrhy.

Společnou většinu AfD a BSW využily také k prosazení usnesení požadujícího zrušení protiruských sankcí a zastavení vojenské i nehumanitární finanční pomoci Ukrajině.

Zemskou vládu vyzvaly, aby tyto požadavky prosazovala ve Spolkové radě. Usnesení není právně závazné, ukazuje ale, jakým směrem chtějí obě strany německou politiku posouvat.

Sám saský předseda AfD Jörg Urban se letos zúčastnil ekonomického fóra v Petrohradě a následně i recepce na ruském velvyslanectví v Praze, připomněl server Hlídací Pes.

Už před zářijovými volbami slibovala AfD v Sasku-Anhaltsku „deportační a remigrační ofenzivu“, omezení práv cizinců nebo zákaz duhových vlajek ve školách. Prosazovala také obnovení výuky ruštiny a omezení státem podporovaných neziskových projektů.

Seznam Zprávy před volbami popsaly, jak Siegmund oslovoval voliče na akcích připomínajících rodinné festivaly. Na společnou fotografii s ním se čekaly fronty, školáci skandovali jeho jméno. Součástí kampaně byla i snaha ukončit společenskou izolaci krajně pravicové strany.

„Chceme být první zemskou vládou vedenou AfD, ale zdaleka ne poslední. Tady to začne,“ prohlásil Siegmund na mítinku v Klein Wanzlebenu.

Přívětivou tvář kampaně přitom provázely vazby na neonacistické prostředí. Siegmundův blízký spolupracovník Patrick Harr i právník zemské frakce Laurens Nothdurft působili v organizaci Heimattreue Deutsche Jugend, kterou německé ministerstvo vnitra v roce 2009 zakázalo kvůli její ideové blízkosti k nacismu.

Siegmund své spolupracovníky hájil s tím, že ho nezajímá, co dělali před dvaceti či pětadvaceti lety.

AKTUALIZACE: Doplnili jsme vyjádření Aleny Schillerové.