Článek
Evropskou komisi by zrušil a Unii by přestavěl na organizaci založenou na spolupráci národních vlád. A pokud by jiné cesty nevedly k cíli, sáhl by i k jednání o odchodu nespokojených států z EU.
Sedmasedmdesátiletý předseda polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosław Kaczyński ve středu na konferenci Evropských konzervativců a reformistů v Krynici popsal svou představu změny Evropské unie.
V ní sází na svůj návrat k moci v Polsku po volbách 2027 i nástup nacionalistů a euroskeptiků ve Španělsku, ve Francii a na radikalizaci situace v Itálii a Německu.
Kaczyński: Riskantní metoda nátlaku
Právě zmínka o možnosti vystoupení ze společenství ale vyvolala v Polsku ostré politické reakce. „Tvrdá metoda, riskantní, ale situace je opravdu tak špatná, že stojí za to použít i takovou metodu, pokud by ty ostatní nepřinesly výsledek,“ prohlásil Kaczyński.
Lídr PiS tak zašel dál než ve své obvyklé kritice Bruselu. V něm dlouhodobě vidí nepřítele kvůli sporům o zásahy vlád PiS do právního státu a plurality médií.
Tentokrát Kaczyński sám zařadil jednání o odchodu z Unie mezi přijatelné politické nástroje, byť jako krajní možnost. Premiéru Donaldu Tuskovi tím dal argument pro varování, že návrat PiS k moci může ohrozit polské členství v EU.
„Jarosław Kaczyński právě oznámil, že Polsko by mělo začít jednat o podmínkách odchodu z Evropské unie,“ napsal ve čtvrtek na síti X. Dodal, že právě o to se v Polsku vede tvrdý politický boj, který nehodlá prohrát.
To vše necelý rok před volbami a za rostoucího sebevědomí polské krajní pravice a proruské strany antisemity Grzegorze Brauna.
Opozice podle Tuskova přání
Před tím, jakou příležitost Kaczyński Tuskovi pro kampaň poskytl, varují i politici, kteří ještě nedávno patřili do PiS.
Podle někdejšího náměstka ministra zahraničí Pawła Jabłońského se situace změnila. Zatímco za vlády Mateusze Morawieckého označoval Tuskova obvinění z přípravy polexitu za nesmyslná, teď podle něj argumenty dodává sám předseda PiS.
Jabłoński, který dnes patří do Morawieckého poslaneckého klubu Rozvoj plus, má za to, že Kaczyński dal premiérovi silné téma na celý volební rok. Kritizuje také to, že jeho bývalá strana nevylučuje dohodu s extremistou Braunem. Právě takovou opozici si podle něj Tusk přeje.
Europoslanec a někdejší mluvčí Morawieckého vlády Piotr Müller podle deníku Rzeczpospolita připomněl britského expremiéra Davida Camerona. I ten si podle něj myslel, že má situaci pod kontrolou, a přepočítal se.
Členství v EU přitom podporuje výrazná většina obyvatel Polska. V lednovém průzkumu státní agentury CBOS se pro něj vyslovilo 82 procent dotázaných, proti bylo 14 procent. Více ztrát než přínosů by od odchodu očekávalo 62 procent respondentů, uvedla agentura v únorové zprávě.
Polsko přitom od vstupu do EU v roce 2004 do letošního srpna získalo z unijního rozpočtu o více než 176 miliard eur víc, než do něj odvedlo. V přepočtu jde o více než 4,28 bilionu korun. Částka nezahrnuje peníze z fondu obnovy ani širší přínosy společného trhu pro polskou ekonomiku.
Tusk lže, reaguje lídr PiS
Šéf PiS v Krynici vysvětloval, že současné uspořádání Unie brzdí rozvoj Polska. Za „původce zla“ označil Evropskou komisi, kterou by podle něj měla nahradit spolupráce členských států.
Státy, které by se na přestavbě shodly, by podle jeho představy mohly uzavřít novou smlouvu. Jednání o vystoupení zmínil pro případ, že ostatní postupy selžou.
Na výrok reagoval i ministr zahraničí Radosław Sikorski. Varoval před důsledky pro podnikatele, zemědělce a příjemce evropských peněz. Připomněl také, že ve Spojeném království se o brexitu původně mluvilo jako o vyjednávací taktice.
Kaczyński následně Tuska obvinil ze lži. V odpovědi na síti X zdůraznil, že Unie je potřebná, ale vyžaduje zásadní změny. Sliboval levnější energie, větší bezpečnost, jinou migrační politiku a méně byrokracie.
Vedení PiS mezitím začalo ujišťovat, že odchod Polska neplánuje. Místopředseda strany a kandidát na premiéra Przemysław Czarnek ve čtvrtek vysvětloval, že chce EU „zachránit“. Mezi navrhované změny ale vedle odstranění Evropské komise zařadil i zrušení Evropského parlamentu.
Přetahovaná na krajní pravici
Téma polexitu se do polské politiky vrací opakovaně. Na podzim 2021 vyvolal obavy z odchodu nález ústavního soudu ovládaného nominanty PiS. Ten na návrh tehdejšího premiéra Morawieckého zpochybnil soulad části unijního práva s polskou ústavou.
Tusk tehdy svolával demonstrace na obranu členství. Kaczyński naopak označoval polexit za výmysl opozice a ujišťoval, že žádný takový plán neexistuje. O pět let později už ale sám mluví o jednání o odchodu jako o možném prostředku politického nátlaku.
To vše v situaci, kdy PiS čelí konkurenci dvou uskupení napravo od sebe: Konfederaci Sławomira Mentzena a Krzysztofa Bosaka a samostatné radikálnější Konfederaci Koruny polské Grzegorze Brauna.
V říjnovém průzkumu IBRiS pro Polsat News měla první z nich podporu 12,7 procenta a Braunova strana 11,4 procenta. Kaczyńského strana PiS se ustálila na 19 procentech.
Právě extremista Braun prosazuje odchod z Unie otevřeně. Vydává ho za obnovení polské nezávislosti. Mentzen volí podmíněnější formulace: v květnu připouštěl, že vystoupení by v budoucnu mohlo dávat smysl, pokud by Polsku umožnilo rozsáhlou deregulaci a odmítnutí unijních klimatických či migračních pravidel.
Kaczyński tak svým výrokem přiblížil PiS k tématu, které prosazuje jeho radikálnější konkurence. Boj o Braunovy voliče za Kaczyńského výrokem vidí i předseda polské Sněmovny (Sejmu) Włodzimierz Czarzasty z koaliční Levice.
Šéf PiS by se podle něj do takového soupeření neměl pouštět. „To, co dělá Braun, považuji za politickou patologii,“ řekl novinářům v Sejmu.
