Článek
„Nestačí lidem jen říkat, že mají žít zdravě a sportovat. Musíme vytvářet podmínky, v nichž je zdravější volba tou snazší. Komerční zájmy a střety zájmů mohou ovlivňovat naše zdraví mnohem víc, než si uvědomujeme,“ říká v rozhovoru Zsófie Pusztai, zástupkyně Světové zdravotnické organizace (WHO) v Česku.
Je podle ní klíčové vybudovat v zemi silný systém ochrany veřejného zdraví, který odolá komerčním vlivům, zajistí nezávislost odborných doporučení, a tím i důvěru veřejnosti. „Potřebujeme mít jasná pravidla a být transparentní,“ říká Pusztai. I proto chystá WHO osvětu pro zdravotníky a tvůrce národních politik v zemi a srozumitelně chce vysvětlit skryté vlivy průmyslu.
Vysvětluje také, proč může být pro české lékaře těžké připustit, že je vazby - například na výrobce kojeneckého mléka - mohou podprahově ovlivňovat.
Co podle vás odhalila kauza kontaminovaného kojeneckého mléka o českém systému ochrany veřejného zdraví?
Incident s kontaminovaným kojeneckým mlékem představuje jeden z typů krizí – stejně jako povodeň, vlna veder nebo výskyt nového viru. Jak uvádí nejnovější zpráva Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí, Česko má řadu silných stránek, ale také prostor k dalšímu posílení připravenosti na mimořádné události v oblasti veřejného zdraví.
Přestože k incidentu došlo před vydáním této zprávy, doporučení v ní představují cennou příležitost, jak dále zlepšit koordinaci. Je také potřeba ji vyzkoušet v praxi a mít zavedené postupy pro reakci na mimořádné události. Zásadní je rovněž komunikace o rizicích: kdo s kým komunikuje a kdo za co odpovídá. Nejde jen o komunikaci mezi jednotlivými sektory, ale také se zdravotníky, rodiči a veřejností.
Výrobci kojenecké výživy platí lékařům vzdělávání a konference, zatímco někteří z těchto odborníků zasedají v poradním orgánu ministra, jehož úkolem je omezovat marketing těchto společností. Jak závažný problém to je?
To je další problém, který se podle mého názoru netýká pouze České republiky, ale mnoha zemí. Nejde jen o střety zájmů. Společnosti mohou podporovat vzdělávání nebo výzkum. Pokud mají odborníci, kteří radí vládě, zároveň vazby na odvětví, jehož se tato rozhodnutí týkají, jsou zapotřebí jasná pravidla. Důležitá je transparentnost: zájmy by měly být otevřeně deklarovány a mělo by se s nimi nakládat způsobem, který chrání nezávislost poradenství a důvěru veřejnosti. Klíčovou otázkou vždy je, zda existují jasná a důsledně uplatňovaná ochranná opatření.
Do jaké míry ovlivňují firmy a jejich obchodní zájmy naše zdraví?
Myslím, že si lidé ne vždy uvědomují, jak důležité je veřejné zdraví a jak mohou komerční faktory a střety zájmů ovlivňovat naše zdraví. Neustále slýcháme: Je to vaše odpovědnost – žijte zdravě, jezte zdravé potraviny, nekuřte, nepijte alkohol, cvičte, dýchejte čerstvý vzduch. To se snadno říká.
Ano, každý člověk má svou odpovědnost, ale zároveň musíme vytvářet podmínky, v nichž je zdravější volba tou snazší. Jenže prostředí, ve kterém žijeme, nám ne vždy usnadňuje zdravý životní styl. Komerční vlivy mohou ovlivňovat rozhodnutí, která lidé dělají. A řadu těchto okolností jednotlivec nemůže sám ovlivnit. Týká se to zejména alkoholu, tabáku, vysoce průmyslově zpracovaných potravin a nápojů a fosilních paliv.
Naším cílem je proto zvyšovat povědomí o těchto otázkách mezi zdravotnickými pracovníky, tvůrci politik a dalšími zainteresovanými stranami. Na prosinec plánujeme první dvoudenní akci, na níž představíme případové studie a konkrétní situace z praxe. Ty by měly účastníkům pomoci rozpoznávat možná rizika a přijímat informovaná rozhodnutí, která chrání profesní integritu i veřejné zdraví.
Lékaři v poradním orgánu ministra zdravotnictví však tvrdí, že peníze, které dostávají, jejich odborný úsudek nijak negativně neovlivňují.
Jde o složitou otázku, která se netýká jen Česka. Finanční podpora automaticky neznamená, že ovlivňuje odborný úsudek lékaře. Je však důležité si uvědomit, že takové vazby mohou vyvolávat otázky a ovlivňovat důvěru veřejnosti.
Proto je důležitá otevřenost. Zájmy by měly být jasně deklarovány a měla by existovat jednoduchá pravidla pro řešení situací, kdy se mohou prolínat s rozhodováním ve veřejné sféře. Nejde o obviňování jednotlivců, ale o ochranu nezávislosti odborných doporučení a důvěry veřejnosti.
Instituce působící v oblasti veřejného zdraví mají často výrazně méně prostředků než velká komerční odvětví. Veřejné zdraví, prevence ani ministerstva zdravotnictví navíc nepatří k nejlépe financovaným oblastem. O to důležitější jsou jasná pravidla, transparentnost a silné veřejné instituce.
WHO a UNICEF již dlouho velmi důrazně varují před praktikami výrobců kojenecké výživy. Proč zastáváte tak nekompromisní postoj?
Protože WHO a UNICEF považují kojení za jedno z nejlepších opatření na podporu vývoje dítěte v raném věku. Chrání děti a také matky, protože pomáhá předcházet některým druhům rakoviny.
Zároveň víme, že některé matky nemohou kojit a některé děti potřebují náhražky mateřského mléka. I jim musíme poskytovat podporu. Netvrdíme, že kojenecká výživa není potřebná. V některých případech je nezbytná. Jde však o to, aby rodiče dostávali nezávislé a přesné informace a nebyli vystavováni nevhodnému marketingu.
Vzhledem k tomu, jak vážně WHO přistupuje k vlivu průmyslu, je pro vás přijatelné nadále působit v poradním orgánu ministra zdravotnictví, když někteří členové mají vazby na výrobce kojenecké výživy?
Nemohu komentovat postavení jednotlivých členů ani vnitřní fungování poradního orgánu. Obecně však platí, že pokud vyvstanou otázky ohledně možných střetů zájmů, měly by se řešit otevřeně, spravedlivě a bez prodlení.
O těchto širších otázkách jednáme s UNICEF a zvažujeme, jak nejlépe podpořit konstruktivní řešení. Je zřejmé, že jasné postupy mohou poradnímu orgánu pomoci pokračovat v jeho důležité práci a zároveň zachovat důvěru veřejnosti.
Zdá se, že pro české lékaře je obtížné připustit, že by je průmysl mohl ovlivňovat i na podvědomé úrovni. Jak to vnímáte vy?
Je pochopitelné, že to může být obtížné přijmout. Lékaři se soustředí především na své pacienty, na poskytování kvalitní péče a na to, aby drželi krok s obrovským množstvím nových klinických poznatků. Pokud tyto otázky nejsou součástí jejich vzdělávání, nemusejí si všimnout, jak komerční zájmy ovlivňují širší prostředí, v němž se rozhoduje.
Lékařské vzdělávání se zaměřuje především na klinickou medicínu. Sama jsem jím prošla a nyní jím prochází můj nejstarší syn. Upřímně mě trochu překvapuje, jak málo se některé jeho části za tu dobu změnily. Samozřejmě vidíme i pozitivní vývoj – nové technologie, poznatky a lepší léčebné postupy. Větší pozornost si však zaslouží také veřejné zdraví, komerční vlivy a střety zájmů. Proto by bylo dobré zahrnout tato témata do reformy veřejného zdraví.
Covid-19 byl varováním
Navzdory covidu-19 se reforma ochrany veřejného zdraví v Česku opakovaně odkládala. Proč si myslíte, že tomu tak je?
Když systém ochrany veřejného zdraví funguje dobře, je do jisté míry neviditelný. Lidé mají čistší vzduch, přístup ke kvalitní výživě a bezpečnější a kvalitnější péči. Když ale nefunguje dobře, problémy vyplouvají na povrch – jako v případě, který jste zmínila.
Covid-19 byl pro mnoho zemí varováním. Domnívaly se, že jejich zdravotnické systémy jsou v dobrém stavu - a možná také byly. Pandemie ale ukázala, že větší pozornost potřebují i kapacity v oblasti veřejného zdraví – například prevence, připravenost, epidemiologický dohled a srozumitelná komunikace.
Přestože se všichni snaží na covid zapomenout, země začínají diskutovat o tom, jak své zdravotnické systémy a systémy ochrany veřejného zdraví posílit, aby byly odolnější a lépe připravené na budoucí výzvy. Zvlášť důležité je to vzhledem k dnešní složité geopolitické situaci.
Bývalá hlavní hygienička nedávno uvedla, že celý systém ochrany veřejného zdraví je natolik podfinancovaný, že by se například krize s kojeneckým mlékem mohla opakovat. Následně rezignovala.
Upřímně řečeno, nedostatek financí je skutečnou překážkou. Také hodnocení ECDC upozorňuje na potřebu posílit systém ochrany veřejného zdraví, včetně personálního zajištění.
Plánovaná reforma se proto nezaměřuje jen na organizační strukturu a rozdělení odpovědností, ale také na udržitelné financování a možnosti kariérního rozvoje. Ochrana veřejného zdraví potřebuje kvalifikované a motivované lidi. Aby je systém dokázal získat a udržet, musí jim nabídnout stabilní financování, kvalitní vzdělávání a spravedlivé pracovní podmínky.
Mohli byste předejít tolika úmrtím a onemocněním
Kde Česko zbytečně přichází o zdraví svých obyvatel?
Česko si v řadě zdravotních ukazatelů vede velmi dobře. Stále však existuje prostor ke snížení odvratitelné úmrtnosti. Lidé umírají na příčiny, kterým by bylo možné předejít. Patří mezi ně kardiovaskulární, nádorová a respirační onemocnění. Roli hrají i další rizikové faktory. Pomoci mohou cílená preventivní opatření.
Musíme to vysvětlovat jazykem, kterému rozumějí ministerstva financí a hospodářství: investice do zdraví jsou investicemi do budoucnosti celé země. Pokud zanedbáme prevenci, náklady spojené s chronickými onemocněními budou mnohem vyšší.
Je to jako s autem: pravidelný servis vyjde levněji než výměna celého motoru. Ne všem nemocem lze předejít, například kvůli genetickým predispozicím. Prevenci však musíme věnovat mnohem větší pozornost.
WHO proto loni společně se svými partnery zveřejnila v časopise The Lancet článek představující 25 rychle realizovatelných opatření proti nepřenosným onemocněním. Jde o praktické kroky, které mohou země přijmout v prevenci a zvládání nepřenosných nemocí, například srdečních chorob, rakoviny a diabetu. Mohou přinést významné zdravotní přínosy a prokazatelnou návratnost investic během jednoho, tří a pěti let.
Jedním z těchto opatření je podpora kojení. Nyní zkoumáme, jak by tato opatření mohla fungovat v Česku: která by měla největší dopad, která jsou realistická a kde by včasné investice mohly přinést největší užitek.
S jasnými prioritami a politickou podporou může vláda dosáhnout významných změn během jediného volebního období.
Jaké budou ekonomické důsledky, pokud nebudeme dostatečně investovat do veřejného zdraví?
Znamená to, že později zaplatíme více. Nemoci, kterým lze předejít, znamenají vyšší náklady na zdravotní péči, ztráty produktivity a větší zátěž pro rodiny i komunity.
Výzkumy naznačují, že opatření v oblasti veřejného zdraví mohou přinášet vysokou návratnost investic. Jeden systematický přehled například zjistil, že každá libra investovaná do veřejného zdraví přinesla společnosti v průměru přínosy v hodnotě přibližně 14 liber. Návratnost se však výrazně liší podle konkrétního opatření.
Myslím, že Česká republika má dnes také dobré odborníky na ekonomiku zdravotnictví. Panuje shoda, že potřebujeme více českých dat a širší diskuzi, abychom každé vládě dokázali ukázat, jak rychle se mohou tyto investice ekonomicky vrátit a jaké zdravotní i ekonomické přínosy přinášejí.
O co skutečně přicházíme, když tyto investice podceňujeme?
Mohli byste předejít tolika úmrtím a onemocněním. To je to nejdůležitější. Lidé by mohli žít déle a zdravěji a mnoha nemocem by bylo možné předejít nebo je odhalit dříve.
Důležitá je také kvalita a transparentnost. Data je třeba nejen sdílet, ale také vysvětlovat a zasazovat do klinického kontextu. Samotná čísla totiž nemusejí nutně znamenat horší péči. Měla by nám pomáhat pochopit, kde jsou problémy a jak lze služby zlepšovat.
Podílíte se na přípravě reformy ochrany veřejného zdraví. Co je podle vás nejdůležitější v Česku změnit?
Je potřeba posílit systém, abyste byli lépe připraveni na cokoli, co přijde. Nemusí to být covid. Může přijít obyčejná povodeň, incident s kojeneckým mlékem nebo vlna veder. Systémy ochrany veřejného zdraví také musejí dokázat komunikovat s veřejností jasně, rychle a upřímně.
Vždycky říkám, že od zdravotnictví očekáváme, že vyřeší všechno. Zdravotní péče však ovlivňuje naše zdraví jen částečně. Na zdraví má vliv mnohem více faktorů – bydlení, vzdělání, příjmy, pracovní podmínky, strava nebo životní prostředí.
Vezměme si například bydlení. Pokud máte dítě s astmatem a žijete v domě s plísní, výskyt astmatu je mnohem vyšší a zdraví dítěte může být ohroženo bez ohledu na kvalitu lékařské péče. Proto reforma ochrany veřejného zdraví vyžaduje spolupráci napříč vládou, nejen opatření ve zdravotnictví.
Co podle vás Česko dělá obzvlášť dobře?
Za pozitivní stránku České republiky považuji silnou roli místních komunit a zapojení mladých lidí a pacientů. Jejich smysluplná účast pomáhá zajistit, aby poskytované služby odpovídaly skutečným potřebám lidí.
V tomto ohledu si vedete mnohem lépe než řada západních zemí a další země se od vás učí.
