Trumpovu domácí porážku může odnést Asie. Bojí se jeho dohod

Zatímco ve Spojených státech se sčítají poslední hlasy z voleb do Kongresu, tisíce kilometrů od Washingtonu už se řeší jejich možné důsledky.

Obavy z toho, že na domácí půdě oslabený Donald Trump začne svou porážku kompenzovat politickými zisky v zahraničí, jsou již hmatatelné v Japonsku.

Ostrovy aktivně pracují s verzí, že by šéf Bílého domu při vyjednávání s Čínou, Ruskem nebo se Severní Koreou mohl být ochoten ustoupit i v otázkách, které Tokio považuje za zásadní pro svou bezpečnost.

Právě před tím varuje David Shear, bývalý vysoký představitel amerického ministerstva obrany. Deníku Asahi Shimbun řekl, že Trump „má dostatek příležitostí přesunout svou pozornost na zahraniční politiku, což je oblast, kde může dosáhnout úspěchu s menšími omezeními ze strany Kongresu“.

Shearovy obavy se soustředí především na možnost nového jednání mezi Spojenými státy, Čínou a Ruskem.

Ruský prezident Vladimir Putin před nedávnem navrhl trojstrannou schůzku v rámci listopadového summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), na což Trump reagoval kladně.

Jednat by se mělo nejen o Ukrajině (bez jejího zastoupení, jak jsme popsali například zde). Podle Sheara by lídři tří mocností mohli řešit také Blízký východ nebo bezpečnostní uspořádání ve východní Asii.

Japonsko by se tak mohlo ocitnout v situaci, kdy o budoucnosti regionu budou velmoci rozhodovat bez jeho účasti. Podle deníku Asahi Shimbun proto ve vládě v Tokiu zaznívají úvahy, zda nebude nutné přizpůsobit politiku vůči Číně případným změnám amerického postoje.

Nejcitlivějším bodem případného americko-čínského sbližování je pro Japonsko Tchaj-wan. Stabilita Tchajwanského průlivu má pro Tokio zásadní bezpečnostní význam, mimo jiné kvůli blízkosti japonských jihozápadních ostrovů a americké vojenské přítomnosti v regionu.

Trump už dříve naznačil, že americkou podporu ostrovu vnímá také jako prostředek vyjednávání s Pekingem. Po květnovém setkání se Si Ťin-pchingem označil prodej zbraní Tchaj-wanu za „velmi účinný vyjednávací trumf“ a pozastavil schválení zbrojního balíčku v hodnotě 14 miliard dolarů.

Podle agentury Reuters v japonské vládě panují obavy, že by Trump mohl při jednání s Čínou zmírnit americkou podporu Tchaj-wanu výměnou za hospodářské ústupky Pekingu. Dva vysoce postavení zákonodárci japonské vládní strany upozornili, že Trump by mohl například změnit dosavadní americký postoj k ostrovu, pokud by Čína na oplátku přislíbila nákup amerického zboží.

Pokud by Čína případné oslabení americké podpory využila k zesílení tlaku na ostrov, dopady by pocítilo také Japonsko.

Nejzápadnější japonský ostrov Jonaguni navíc leží pouhých 110 kilometrů od tchajwanského pobřeží a na Okinawě se soustřeďuje podstatná část americké vojenské přítomnosti v Japonsku. Případný konflikt v Tchajwanském průlivu by tak mohl Japonsko přímo zasáhnout.

Tokio tak v posledních letech posiluje obranu svých jihozápadních ostrovů, včetně Jonaguni, Išigaki a Mijaka. Buduje zde vojenskou infrastrukturu a rozmisťuje jednotky protivzdušné a protilodní obrany. Obává se nejen čínského útoku na Tchaj-wan, ale také možnosti, že by se americké základny na japonském území staly terčem čínských úderů.

Podobné obavy vyvolává možnost obnovení jednání mezi Trumpem a severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.

Americký prezident by se podle některých japonských představitelů mohl pokusit dosáhnout průlomové dohody, která by mu přinesla mezinárodní uznání a přiblížila ho k vytoužené Nobelově ceně míru.

Rozhodující je také obsah případné dohody. Kazuhiko Maešima, profesor na japonské Univerzitě Čúó, upozornil, že obnovená jednání by mohla vést k faktickému přijetí severokorejského jaderného arzenálu ze strany Spojených států.

Washington by se například mohl spokojit s omezením některých severokorejských kapacit, aniž by dosáhl úplné denuklearizace Korejského poloostrova.

Takový výsledek by mohl ponechat Japonsko v dosahu severokorejských jaderných zbraní, zatímco Trump by dohodu prezentoval jako diplomatický úspěch. Tokio se zároveň obává, že by při jednáních mohla ustoupit do pozadí otázka japonských občanů unesených severokorejským režimem, která patří k dlouhodobým prioritám japonské zahraniční politiky.

Je tu také opačný faktor Trumpova volebního neúspěchu - zesílení politiky „America First“ a dalšího tlaku na spojence, aby za svou bezpečnost platili více.

Současná americká administrativa již vyzvala spojenecké státy ke zvýšení obranných výdajů na 3,5 procenta HDP. Japonská vláda se však při připravované revizi tří klíčových bezpečnostních dokumentů, včetně Strategie národní bezpečnosti, snaží vyhnout stanovení takto vysokého závazného cíle pro rozpočtové období 2027-2031.

Vedle obav z Trumpovy diplomatické aktivity existuje v Japonsku také scénář, že by americký prezident mohl být po volbách natolik zaměstnán domácími politickými konflikty, že se jeho pozornost od východní Asie naopak odvrátí.

Analytici upozorňují, že rozpočtové spory, kongresová vyšetřování nebo další politické střety mohou oslabit schopnost Washingtonu soustředit se na dlouhodobé závazky v indopacifickém regionu. Nejistota ve Spojených státech by zároveň mohla otevřít prostor Číně a dalším mocnostem.

„Čína rozhodně chce chaos v americké politice,“ uvedl Michael Cucek, odborný asistent asijských studií na japonském kampusu Temple University. Podle něj Peking díky svým rozsáhlým vztahům v Latinské Americe, jihovýchodní Asii i na Blízkém východě dokáže amerických vnitropolitických problémů využívat v řadě oblastí současně.

Pro Japonsko tak podle Cuceka skončilo období, kdy se mohlo spolehnout na předvídatelnou americkou zahraniční politiku. „Tato zlatá éra je pryč a Tokio si uvědomuje, že se nic nevrátí do starých kolejí. Nyní se snaží přijít na to, co musí v této nové éře činit,“ uvedl.

Tokio se snaží snížit rizika spojená s přílišnou závislostí na Washingtonu. Už od Trumpova prvního prezidentského období postupně posiluje vlastní obranné kapacity a rozšiřuje bezpečnostní spolupráci s dalšími zeměmi, včetně Austrálie, Indie a evropských členů NATO.

Podle deníku Yomiuri Shimbun Japonsko urychluje vytváření mechanismů pro společnou reakci na bezpečnostní krize. Po zavedení příslušného rámce s Austrálií v roce 2022 letos podobnou spolupráci rozšířilo na Německo, Francii a Filipíny. Další cestou je intenzivnější komunikace s americkým Kongresem.

Zvláštní roli pak představuje premiérka Sanae Takaičiová, která naopak považuje osobní vztah s Trumpem za jeden ze základů své diplomacie. A ministr zahraničí Tošimicu Motegi 2. listopadu zdůraznil, že silné americko-japonské spojenectví zůstává nezbytné bez ohledu na výsledek voleb.