Článek
Přinést bezpečnější on-line prostředí, přísnější pravidla pro on-line tržiště a sociální sítě má nový zákon o digitální ekonomice, který ve středu přijala Sněmovna. Zákon přizpůsobuje české zákony evropskému nařízení o digitálních službách DSA (Digital Services Act). Nařízení má například pomoci posílit ochranu dětí v kyberprostoru. Zákon poslancům už v minulém volebním období předložila vláda Petra Fialy (ODS), ale Sněmovna ho do loňských voleb nestihla schválit. Ve středu schválený zákon dostane k projednání Senát.
ČR už čelí řízení před Soudním dvorem EU kvůli opožděnému převzetí povinností. Pro zákon hlasovalo 142 ze 146 přítomných poslanců napříč kluby. Proti hlasoval pouze Miroslav Ševčík z klubu SPD.
Norma upravuje pravidla pro fungování on-line zprostředkovatelských služeb, jako jsou poskytovatelé připojení k internetu, internetová tržiště, sociální sítě, cloudové služby, on-line platformy, webový hosting či internetové vyhledávače. Uživatelé tak získají větší kontrolu nad poskytovanými službami. „Návrh má být komplexním právním předpisem pro úpravu digitálního a datového prostředí v ČR, který bude zajišťovat bezpečné, důvěryhodné a předvídatelné prostředí, ve kterém bude zároveň zajištěna ochrana dat,“ popisuje ministerstvo průmyslu.
Kritici předlohy, hlavně z řad SPD, vyjadřovali při předchozím projednávání obavy z cenzury a umlčování nepohodlných názorů. Kvůli posunutí zákona do druhého čtení rezignovala letos v březnu poslankyně z klubu SPD Markéta Šichtařová. Uvedla tehdy, že zákon podle ní přináší výraznou hrozbu pro svobodu slova pod záminkou potírání dezinformací.
Podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) se přistoupilo ke kompromisům, které považuje za racionální. Zákon je podle něj minimalistickou adaptační úpravou, která nezavádí žádné povinnosti nad rámec použitelných evropských předpisů. Havlíček již dříve uvedl, že nařízení stanovuje základní pravidla pro fungování zprostředkovatelských služeb, jako jsou služby prostého přenosu, on-line platformy nebo sociální sítě. Zákon také částečně přebírá nařízení o správě dat Digital Governance Act (DGA).
Kontroloři budou mít právo používat krycí doklady, které jim bude vydávat ministerstvo vnitra. Nařízení DSA má také posílit bezpečnost dětí v on-line prostředí. „Platformy, včetně sociálních sítí, musí omezit cílenou reklamu založenou na profilování nezletilých, transparentně vysvětlovat doporučovací algoritmy a účinněji bránit šíření nelegálního obsahu - například materiálů podněcujících k sebepoškozování či jiných forem ohrožujícího obsahu zaměřeného na děti,“ popisuje ministerstvo.
Dozorovými orgány budou Český telekomunikační úřad (ČTÚ) a Úřad pro ochranu osobních údajů. Jejich úředníci budou mít právo se souhlasem soudu vstoupit i do obydlí, i když neslouží k podnikání. Může jít o byty nejen členů statutárních orgánů, ale třeba i zaměstnanců. Příslušným soudem pro řízení ve věcech digitální ekonomiky bude soud, v jehož obvodu má sídlo ČTÚ. Úřad sídlí v Praze 9.
Sněmovna na návrh hospodářského výboru vložila do zákona opatření, které se týká svobody slova. Úřady, které budou dohlížet na dodržování zákona o digitální ekonomice, by podle něj měly zohledňovat dopady svých rozhodnutí na svobodu projevu a na právo na přístup k informacím podle Listiny základních práv a svobod. Výhrady k tomu měl Karel Haas (ODS). Nelíbilo se mu například, že by se do běžného zákona vkládala povinnost institucí dodržovat Ústavu a Listinu.
Takzvaní důvěryhodní oznamovatelé budou upozorňovat nikoli na nevhodný obsah, ale na obsah, který je v rozporu se zákonem. Poslanci do zákona také vložili pravidlo, že Český telekomunikační úřad bude v rámci volební kampaně přednostně vyřizovat stížnosti kandidátů, jejichž příspěvky byly smazány.
Stejně tak vložili poslanci do zákona návrh dát více pravomocí Státní zemědělské a potravinářské inspekci (SZPI). Jde o případy nabídky nebezpečných potravin, psychoaktivních nebo psychomodulačních látek. Pokud taková nabídka poruší předpisy, bude mít inspekce právo uložit provozovateli tržiště, aby nabídku odstranil nebo k ní znemožnil přístup.
Na návrh hospodářského výboru vložila Sněmovna do zákona podmínky pro vznik Portálu podnikatele. Je to jedna ze součástí balíčku opatření na podporu podnikání, který představilo ministerstvo průmyslu v roce 2024. Portál má podle dřívějších informací poskytnout jednotné digitální místo pro elektronickou komunikaci se státními institucemi a nabídne všechny potřebné informace na jednom místě.
