Zprávy z bojiště: Rusko do zóny smrti posílá samotné vojáky, šetří techniku

Nejrušnějším dnem loňské zimy na ukrajinské frontě byl 28. listopad. Nad velkou částí linie ležela celý den mlha a ukrajinský generální štáb zaznamenal 311 ruských útoků.

Ukrajinský analytik vystupující pod přezdívkou Vitaly, který tato data zpracovává, spočítal, že z deseti nejrušnějších dnů na pokrovském směru mezi loňským říjnem a letošním lednem připadlo sedm na dny s mlhou a dva na dny se sníženou viditelností.

V mlze tu Rusové útočili v průměru 66krát denně, v ostatních dnech 50krát. V takovém počasí totiž hůře vidí drony a pěšák má větší šanci přejít zabíjecí pásmo, tedy několik kilometrů široký pruh u fronty, který obě strany nepřetržitě sledují ze vzduchu.

Letos na podzim bylo mlhy zatím poměrně málo. O říjnových mlhách, které pomáhaly infiltrátorům u Dobropillji, jsme sice psali před třemi týdny a o týden později i o deštích, které jim přály.

Zatím bylo počasí ovšem poměrně jasné, invazní armáda je ovšem zřejmě připravena využít příhodné situace, jakmile se naskytne. Ukrajinská brigáda Rubiž tvrdí, že Rusové sem přivezli „obrovské zásoby motocyklů“. Nejspíš s nimi chtějí pod jejím krytem rychle projet „zónou smrti“ v okolí fronty.

Zatím možná i díky počasí podzim Rusku mnoho nepřinesl, i když údaje „mapařů“ se jako obvykle neshodují, někdy ani přibližně.

Proruský mapovací projekt Slivočnij Kapriz (anglicky Creamy Caprice) připsal ruským jednotkám v září 177 kilometrů čtverečních a v říjnu sedm, shrnul polský analytik vystupující pod přezdívkou Thorkill. Data firmy Rochan Consulting uvádějí jen za poslední dva říjnové týdny čistou ruskou ztrátu přes 70 kilometrů čtverečních, francouzský analytik Clément Molin naopak za celý říjen ruský zisk 51 kilometrů čtverečních.

Ve směru vývoje se ale shodnou: je to druhý měsíc po sobě bez podstatného ruského postupu. Už září totiž skončilo zhruba tam, kde začalo.

Rusko přitom útočit nepřestalo. Ukrajinský generální štáb za říjen zaznamenal 6 549 ruských útoků, z toho 52 procent na pokrovském a kosťantynivském směru, a všechny zdroje, které Molin prošel, hlásily rozsáhlé nasazení pěchoty a vyšší ztráty než obvykle.

Mimochodem, techniky Rusko naopak stále ztrácí velmi málo. Projekt WarSpotting, který počítá jen ztráty doložené fotografií nebo videem (a většinu neobrněných vozidel vynechává), jich za říjen napočítal 86, nejméně za celou válku.

Rusko útočí lidmi, a když už něčím jede, pak spíš na motocyklu. Ztráty obrněných vozidel jsou tak nízké, že ruské sklady se znovu (byť pomalu) začínají naplňovat, tentokrát novou technikou.

Jestli tím ruská podzimní ofenziva skončila, se analytici neshodnou, podle některých „velmi pravděpodobně vyvrcholila“, tedy jí došel dech. Ruský exilový projekt CIT je opatrnější a konstatuje jen to, že se ruský postup blíží nule. Od listopadu čeká další zpomalení, protože se ochladí a stromy shodí listí.

Finská skupina Black Bird Group píše, že ruské ztráty na frontě rostou, zatímco zisky jsou malé nebo žádné, a těžiště ruské zimní kampaně se přesouvá k dálkovým úderům.

Na severu, v příhraničí Sumské a Charkovské oblasti, se dál bojovalo, potvrzená změna, která by stála za popis, ale nepřišla. U Kupjansku Rusko zřejmě v podstatě přešlo alespoň prozatím do obrany.

Mimochodem, ukrajinský 2. sbor Národní gardy Chartija 22. října oznámil, že jeho vojáci při operaci Veles prošli asi 15 kilometrů plynovody do ruského týlu a postup pod zemí spojili s útoky na povrchu a drony. Sbor tvrdí, že zajal přes 30 ruských vojáků. Nezávisle to ověřit nejde.

„Když se bojiště stalo průhledným, válka šla do podzemí,“ napsal sbor. Kdo se pod zem dostat nemůže, potřebuje mlhu nebo listí.

Severně od Lymanu pokračuje operace Vivaldi, o které píšeme od srpna. Bývalý americký voják s volacím znakem Jackie ze 3. armádního sboru ji rozebral v podcastu analytika Michaela Kofmana a rozhovor shrnul projekt CIT – berme jeho svědectví s rezervou, je to pohled jediného vojáka. Ale je zajímavý například tím, jak zdůrazňuje roli robotické techniky.

Ukrajinské drony před útokem vynášely do ruského týlu pozemní roboty s výbušninami nebo granátomety. A to údajně i proto, aby pak palba z granátometů vzbudila u Rusů dojem, že se jim za zády objevila ukrajinská pěchota.

Klíčovou částí příprav akce byl boj o dronovou převahu. Ukrajinští „dronaři“ předem postupně zničili všechny známé kryty a úkryty svých ruských protějšků s výjimkou několika vybraných. Takže když operace začaly, ruští operátoři byli schovaní tam, kde je Ukrajinci čekali, a ti pak tato místa zničili.

Výsledkem byl výrazný úbytek ruských dronů ve vzduchu. Roboti na lymanském směru také prováděli údajně asi 90 procent zdravotnických evakuací a 80 procent zásobování.

Antonio Vivaldi napsal Čtvero ročních dob a jméno operace na to zjevně odkazuje: měla mít původně také čtyři „sezony“. Teď se ovšem zřejmě chystá pátá, která připadne na letošní zimu.

Ukrajinci už bojují na východním břehu řeky Žerebec a snaží se zřejmě obsadit výhodné obranné pozice v této oblasti. Rusko odpovědělo mimo jiné přesunem jedné ze svých nejúčinnějších dronových jednotek, 50. brigády bezpilotních systémů Varjag.

Přesuneme se nyní o desítky kilometrů jižněji, do Kosťantynivky. Na konci června jsme v titulku napsali, že „Kosťantynivka je ruská“, o čtyři měsíce později se o ni ovšem pořád bojuje. Projekt Scar Atlas geolokoval ruský zásah FPV dronem na ukrajinské postavení jižně od města, k němuž došlo až po 12. říjnu.

Dále na západ, v okolí Dobropillji, je jediné místo na donbaské frontě, kde Rusko vede rozsáhlé útočné operace. Ruský generální štáb přitom „osvobození“ města ohlásil už 16. října, ve skutečnosti do něj jednotky uskupení Centr zatím jen pronikly. Podle některých se bojuje už o střed města, podle jiných jsou ruské pozice v obci pořád jen slabé a spíše na okraji obce.

Tempo útoků každopádně klesá: v týdnu do 26. října z 37 na 23 denně a za 2. a 3. listopad jich americký Institut pro studium války (ISW) napočítal jen 13, nejméně od srpna.

Na jihu stojí ruský postup na infiltraci ještě víc. Ukrajinský vojenský analytik Kosťantyn Mašovec píše, že ruská 5. a 35. armáda tlačí od Huljajpole k Orichivu, kam se teď soustředí „hlavní úsilí“ celého uskupení.

Rusové prý našli slabé místo mezi Malou Tokmačkou a obcí Huljajpilske a okolí obcí Charivne a Luhivske je „plné malých skupin“, z nichž některé pronikly téměř 19 kilometrů před hlavní ruskou linii.

Mašovec je jediným zdrojem, data Rochan Consulting mu ale dávají za pravdu: v týdnu do 26. října připadlo 14,6 z 15,2 kilometru čtverečního ruských zisků na celé frontě na huljajpolský a komyšuvašský směr.

Ukrajina tu sází na kalendář. Zima „bude krajinu stále víc zbavovat listí a infiltrátoři přijdou o úkryt, na kterém začali záviset. Méně míst k úkrytu znamená více příležitostí pro drony,“ napsal projekt UA Control Map. Totéž v říjnu předpovídal Clément Molin. Listí funguje jako maskovací síť, kterou každý podzim někdo sundá.

Když jsme u počasí, u Chersonu se 22. října pod krytem mlhy pokusili Rusové vylodit čtyři čluny po dvou vojácích a akce skončila jedním mrtvým a třemi zajatými. Na frontě tedy zima rozdává karty oběma stranám. V ukrajinských městech hraje převážně do karet útočníkovi.

V pondělí 2. listopadu začal Kyjev pouštět topení do bytových domů. Radnice s tím počkala na předpověď prudkého ochlazení, vysvětlil starosta Vitalij Kličko.

Rusko mezitím od večera 31. října vedlo nepřetržitou osmačtyřicetihodinovou vlnu útoků. Zhruba 1 400 dronů, z toho asi 400 proudových typu Geran-4 a Geran-5, zasáhlo 22 z 23 oblastí Ukrajiny, hlavně rozvodny a železnici, napočítal účet AMK Mapping, který místa úderů sleduje.

Nad Kyjevem 1. listopadu visela souvislá nízká oblačnost, mobilní palebné týmy i operátoři stíhacích dronů v ní pomalé drony hůře viděli, a Rusko proto ten den poslalo více pístových dronů Geran-2 než v předchozích týdnech.

V noci na 3. listopadu pak přiletělo 17 balistických střel, 59 střel s plochou dráhou letu a 289 dronů; z balistických střel obrana podle vlastních údajů sestřelila tři.

Ukrajinští představitelé útok označili za největší letošní úder na energetiku. Počtem útočící munice rekordní nebyla. Nová byla délka a pořadí: dva dny dronů, které vyčerpávaly obranu i síť, a potom střely. Zda Rusko úder záměrně načasovalo na začátek topné sezony, nevíme, ale jeví se to velmi pravděpodobné.

Voda v kyjevských kohoutcích teče na elektřinu. Když 3. listopadu vypadl proud, městská vodárna přišla o dodávky prakticky v celém městě. Části Kyjeva zůstaly bez vody přes 24 hodin, přičemž dřívější výpadky trvaly pár hodin a některé restaurace v centru zavřely zákazníkům toalety.

Vodovod se podařilo stabilizovat až 4. listopadu odpoledne. „Je to nejvážnější výpadek vody v Kyjevě od začátku války. Očekává se také, že se situace v zimě zhorší,“ řekl listu The Kyiv Independent Mychajlo Jacuk, ředitel Institutu vodních problémů a meliorací.

Dřív se čerpadla pohánějící vodovod dala v nouzi napájet z některé z městských tepláren. Lednové ruské údery ale vyřadily výrobu ve třech kyjevských teplárnách, vysvětlil stejnému listu Oleksandr Charčenko, ředitel Centra pro výzkum energetiky. A 14. října teplárny dostaly další zásahy.

Kvůli výpadku proudu stály i tramvaje a trolejbusy a město otevřelo vytápěné body, kde se lidé mohou ohřát, nabít si telefon a napít se horkého čaje.

Že vodovod mohl být cílem, naznačuje dokument, o kterém 16. října psal britský deník The Guardian. Jde o ruské hodnocení, které údajně zachytila ukrajinská rozvědka a které evropští představitelé připisují ruským vojenským nebo zpravodajským analytikům.

Dokument vypočítává slabá místa kyjevské infrastruktury, u každého uvádí, kolik proudových dronů a střel by bylo potřeba, a předpovídá, že přerušení dodávek vody a kanalizace by vyvolalo „odliv obyvatel z měst“. O 18 dní později se krok, který popisuje, v Kyjevě stal. Server Ekonomična pravda na základě informací z oficiálních míst uvedl, že Kyjev čekají výpadky proudu na 8 až 20 hodin denně „v závislosti na zimě“.

Mráz sám zbraní není, funguje ale jako násobič. Tentýž zásah rozvodny znamená v říjnu nepohodlí a v lednu ohrožení života. Projekt CIT už v říjnu upozorňoval, že kdyby Rusko mířilo na vojenské a průmyslové cíle, jak tvrdí jeho ministerstvo obrany, údery by nesílily pokaždé, když přichází chlad.

Rychle se tomu Ukrajina bránit nedokáže. Proti proudovým dronům se obrana zlepšuje, v říjnu jich podle generálního štábu sestřelila 66 procent, u pístových 89 procent. V září to u proudových bylo asi 55 procent a právě proudový dron dal Rusku ve vzdušné válce náskok, jak jsme psali na začátku září. Každý třetí proudový dron ale pořád proletí.

Proti balistickým střelám pomohou v tuto chvíli pouze střely PAC-3 MSE pro systémy Patriot. Americká vláda 30. října schválila možný prodej 500 kusů za 2,1 miliardy dolarů (asi 48 miliard korun), který zaplatí Kanada, Německo, Norsko a Ukrajina, dodávky se ale nečekají dřív než kolem roku 2030. Letošní zimu tedy nepomohou, poznamenal analytik Michael Weiss.

Platí za to hlavně civilisté a obětí přibývalo už před mrazy. Monitorovací mise OSN pro lidská práva v září napočítala 2 433 zabitých nebo zraněných civilistů, o 85 procent víc než před rokem, a oběti v Kyjevě zaznamenala ve 22 dnech z 30.

První polovinu října označila za jedno z nejsmrtelnějších období pro civilisty za poslední roky. Zpráva za říjen vyjde v polovině listopadu a s příchodem mrazů čekáme, že křivka bude spíš stoupat než klesat.

Ne všechny oběti ale jdou na vrub zimní kampani. Týž den, kdy Kyjev pouštěl topení, shodila ruská letadla na školu v Komyšuvaše, kam si místní chodili pro humanitární pomoc, nejméně devět leteckých pum, nejdřív FAB-500 a pak třítunové FAB-3000. Zahynulo nejméně 40 lidí, oznámil prezident Zelenskyj. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že zasáhlo ukrajinské vojáky, ale tomu záběry z místa neodpovídají.

Míra nebezpečí v týlu neroste pouze ve městech: měřeno počtem zabitých námořníků je dnes Černé moře nejnebezpečnější obchodní trasou světa. Útoky tu letos zasáhly přes 570 lodí a zahynulo nejméně 40 námořníků, v oblasti Hormuzského průlivu 24, napsal koncem října deník Financial Times (FT) s odvoláním na bezpečnostní firmu Ambrey a Mezinárodní námořní organizaci.

Eskalaci zčásti rozjela ukrajinská dronová kampaň proti lodím, které zásobovaly Krym. Za měsíc a půl před zprávou FT ale připadalo asi 90 procent útoků na Rusko a útoky obou stran jsou smrtonosnější, protože míří i na velitelské můstky a ubikace posádek.

Přístavy Velké Oděsy v září odbavily méně než deset lodí, v červenci zhruba 400, uvádí jejich největší soukromý provozovatel TIS. Pojištění proti válečnému riziku může na nejrizikovějších plavbách dosáhnout 15 procent hodnoty lodi.

Útokům se nevyhnou ani lodě, které s Ukrajinou nemají nic společného, kontejnerovou loď Contship Jet koncem října potopily námořní drony u Bulharska.

„Největší riziko se neprojeví v dnešních krátkodobých zpožděních lodní dopravy, ale na polích příští jaro. Z příjmů z vývozu se platí palivo, osivo a hnojiva,“ řekl FT Andrij Verevskyj, předseda zemědělské skupiny Kernel. Ceny pšenice zatím drží na uzdě vysoké světové zásoby, ukazují data agentury Bloomberg.