Rusové využili příležitost k posílení pozic. Drony zachytily i odvoz těl

Na chvíli to vypadalo jako nečekaný průlom. Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec a ruská zmocněnkyně pro lidská práva Jana Lantratovová se společně objevili na videu, v němž hovořili o spolupráci při evakuaci civilistů z okupovaných Olešek.

Příměří zprostředkované Spojenými státy umožnilo asi 800 lidem opustit město na jihu Ukrajiny.

Záběry však mezi Ukrajinci vyvolaly rozporuplné reakce. Část veřejnosti pobouřily úsměvy, podávání rukou a přátelské vystupování se zástupci země, která proti Ukrajině vede válku. Jiní naopak Lubince hájili s tím, že bez jednání s Moskvou by evakuace nebyla možná.

Jenže zatímco se na veřejnosti mluvilo o humanitárním úspěchu, ruská armáda využívala příměří po svém. Ulicemi okupovaných Olešek projížděla obrněná vozidla, ruští vojáci přenášeli zásoby do sklepů a poškozených domů.

Tyto přesuny zachytily ukrajinské průzkumné drony. Záběry nyní zveřejnila britská stanice Sky News, jejíž reportéři získali přístup do velitelského centra ukrajinské námořní pěchoty. Podle zjištění novinářů Rusové využili přerušení bojů k přesunům vojenské techniky a posílení svých pozic.

Před příměřím se přitom Rusové podle velitele 34. samostatné brigády námořní pěchoty Dmytra Pulince nemohli po městě volně pohybovat. Ukrajinské drony je ohrožovaly ve dne i v noci, a to dokonce i za špatného počasí. Přerušení bojů jim ale otevřelo prostor, který do té doby neměli.

„Teď tu možnost mají. V posledních dnech docházelo k neustálým přesunům, ve dne i v noci,“ popsal Pulinec stanici Sky News.

Ruské síly podle něj během příměří obnovily své dělostřelecké systémy, znovu obsadily dříve ztracené pozice a vystřídaly část jednotek. Přisunuly také další vojáky a techniku, doplnily pohonné hmoty a zintenzivnily vzdušný průzkum.

„Nikoho by nemělo překvapovat, že Rusko využilo příměří k doplnění výzbroje a vybavení a k rotaci svých jednotek v Oleškách a jejich okolí. Nemyslím si ale, že to byl hlavní důvod, proč s příměřím souhlasilo. Ten byl spíše politický. Žádná armáda si ovšem nenechá ujít dobrou příležitost,“ řekl Seznam Zprávám bývalý britský obranný přidělenec v Moskvě John Foreman.

Na možné zneužití příměří v pondělí upozornil také ukrajinský generální štáb. Podle jeho vyjádření ruské jednotky během přerušení bojů nejen střídaly vojáky a opevňovaly své pozice, ale také rozšiřovaly protidronovou ochranu podél silnic a zintenzivnily zásobování, včetně dodávek munice.

Kreml ovšem na obvinění reagoval poukazem na ukrajinskou armádu. Jeho mluvčí Dmitrij Peskov podle agentury Reuters uvedl, že předpokládá, že příměří k přeskupení sil využily také ukrajinské jednotky. Podobný postup označil za běžnou vojenskou praxi.

Přesuny jednotek a doplnění zásob však podle Foremana neznamenají, že by Moskva získala zásadní výhodu pro další postup na Cherson.

„Rusku to přináší jistou taktickou výhodu, ale jeho operační situace zůstává stejná. Mezi jeho jednotkami a Chersonem leží obrovská řeka a Rusko má jen velmi omezené možnosti zahájit a udržet vojenské operace na jejím západním břehu,“ vysvětlil Seznam Zprávám.

Záběry zveřejněné Sky News zachycují také odvoz těl z nemocniční márnice. Reportér stanice napočítal více než třicet mrtvých, které lidé pod dohledem ruských vojáků ukládali do pytlů a nakládali na nákladní automobil.

Podle svědectví místních obyvatel, na něž se reportáž odvolává, šlo o lidi, kteří zemřeli násilnou smrtí. Ruské síly navíc údajně dlouhodobě bránily jejich pohřbení. Tato tvrzení se zatím nepodařilo nezávisle ověřit.

Na vážnou krizi spojenou s pohřbíváním mrtvých v okupované části Chersonské oblasti však už v květnu upozorňovala v rozhovoru pro Seznam Zprávy americká válečná reportérka Zarina Zabriská. „Těla zemřelých v některých případech zůstávají v ulicích nebo provizorních márnicích celé týdny bez řádného pohřbu,“ popsala tehdy.

Okolnosti odvozu těl tak vyvolávají otázky, zda Rusko nemohlo příměří využít také k zahlazování důkazů o možných válečných zločinech.

Podezření, že se ruské síly snažily před veřejností zakrýt skutečný stav okupovaného města, se přitom objevilo ještě před zveřejněním záběrů Sky News. Ukrajinský server Hromadske už 30. října s odvoláním na místní obyvatele a humanitární pracovníky informoval, že okupační úřady před příjezdem novinářů odstraňovaly těla z ulic, uklízely odpadky a připravovaly město na kamery.

Další informace přinesl také známý ukrajinský novinář Oleh Baturin. Podle jeho zjištění bylo 47 těl civilistů, která se několik měsíců nacházela ve sklepě místní nemocnice, převezeno do Ruskem okupovaného Heničesku. Není však jasné, zda jde o stejná těla, jejichž odvoz zachytily ukrajinské drony.

Pochybnosti o skutečných motivech Moskvy provázely dohodu od samého začátku.

Analytici upozorňovali, že zatímco civilistům může přinést šanci na záchranu, Kremlu zároveň nabízí příležitost k politickému a propagandistickému zisku. Rusko se díky ní může prezentovat jako země ochotná k humanitární spolupráci, přestože samo nese odpovědnost za okupaci města i utrpení jeho obyvatel.

Právě na politické pozadí dohody upozorňoval Foreman už koncem října v rozhovoru pro server Kyiv Independent. Podle něj Rusko přistoupilo na příměří mimo jiné proto, aby si naklonilo amerického prezidenta Donalda Trumpa. Důležitou roli přitom sehrála jeho manželka Melania, která se na zprostředkování dohody podílela.

„Když nechají Melanii připsat si zásluhy, posílí tím v očích hnutí MAGA svůj obraz mírotvůrců před volbami do Kongresu,“ uvedl tehdy Foreman. Podle něj jde o další příklad strategie, při níž Moskva získává politické výhody, aniž by musela učinit zásadní ústupky.

Před propagandistickým využitím evakuace pak varovali britský odborník na dezinformace Peter Pomerancev a analytička Aliide Naylorová, podle kterých by Moskva mohla využít utrpení Ukrajinců k přepisování příběhu o tom, kdo za humanitární katastrofu ve městě nese odpovědnost.

Obavy přitom nesdíleli jen nezávislí analytici. Ukrajinská diplomacie už dříve varovala, že Rusko připravuje propagandistická videa, na nichž mají obyvatelé okupovaného města děkovat ruským vojákům a obviňovat Ukrajinu ze svého utrpení. Podle ukrajinské tajné služby SBU měly ruské jednotky dokonce dostat pokyn takové rozhovory s civilisty připravit.

Podobné scénáře popsala ještě před zahájením příměří také novinářka Zarina Zabriská. V analýze pro Kyiv Post varovala, že Moskva může využít humanitární misi k organizovaným návštěvám zahraničních novinářů, jimž ukáže pečlivě připravený obraz života pod okupací.

Po skončení příměří se v okupované Chersonské oblasti očekává návrat k dosavadní podobě bojů, především k útokům dronů s delším doletem a dělostřeleckému ostřelování z obou stran.

Pro civilisty, kvůli nimž bylo příměří sjednáno, však zůstávají vyhlídky pochmurné. „V Oleškách stále zůstává mnoho civilistů. Ani pro ně se situace nezlepší,“ dodal Foreman.