Hlavní obsah

Agrofert je pod tlakem. Škodí mu úrokové sazby i vysoké ceny plynu

Foto: Milan F, Mapy.com

Pražské sídlo Agrofertu.

Agrofert podle žebříčku Česká elita zvýšil za minulý rok svou hodnotu o deset miliard na 106 miliard korun. Holdingu svědčí politika současné vlády, zároveň je však pod tlakem drahých energií a vyšších úrokových sazeb.

Článek

Odhadovaná hodnota holdingu Agrofert v žebříčku Česká elita činí 106 miliard korun. V celkovém pořadí zůstala skupina, založená současným premiérem a miliardářem Andrejem Babišem, stejně jako v roce 2025 na osmém místě.

Agrofert v současnosti čelí protichůdným tlakům. Z jedné strany holdingu prospívá politika současné vlády. Z druhé strany ale koncern kvůli dluhům v řádu desítek miliard korun trápí rostoucí úrokové sazby a zvlášť chemickou část koncernu sužují rostoucí ceny energií.

Česká elita 2026

Česká elita 2026. Klikněte na banner níže a projděte si pořadí nejhodnotnějších firem Česka. Dalším kliknutím na řádek v tabulce nebo na interaktivní grafiku můžete zjistit podrobnosti o firmě.

Odborným garantem žebříčku TOP 100 České elity je společnost Deloitte.

A do toho na skupinu dotírají důsledky dotačních kauz typu stamilionové dotace pro firmu Pekárna Zelená louka, jejíž bývalý šéf představenstva je kvůli tomu před soudem.

Možná vůbec nejvýraznější změnou Agrofertu byl přesun jeho akcií z rukou Andreje Babiše do svěřenského fondu nazvaného RSVP Trust. Babiš to udělal kvůli tomu, aby po nástupu do vlády vyřešil svůj střet zájmů. Jak ale Seznam Zprávy zjistily, statut fondu počítá s tím, že po odchodu Babiše z vlády ovládne Agrofert opět Babišova rodina. Evropská komise v září oznámila, že na půl roku pozastavila Agrofertu vyplácení podpory kvůli možnému pokračování střetu zájmů Andreje Babiše.

Nejvýraznějším byznysovým počinem Agrofertu v letošním roce bylo přeskupení jeho chemického byznysu. Celkem devět chemiček v červenci vyčlenil pod novou společnost AGF Nitrogen. Do „skupiny ve skupině“ patří například tuzemská Lovochemie, velký výrobce hnojiv z Německa SKW Piesteritz nebo rakouský podnik LAT Nitrogen.

Cílem této přeměny byly úspory z rozsahu a snížení provozních nákladů. Již několik měsíců po založení ale v září AGF Nitrogen oznámila, že kvůli rostoucím cenám plynu a drahým emisním povolenkám zvažuje omezení výroby čpavku, který je v zemědělství základní sloučeninou pro výrobu hnojiv.

„S rostoucí cenou zemního plynu a cenami povolenek, které jsou násobně vyšší oproti zbytku světa, se čpavek a z něho vyráběná hnojiva opět dostávají na úroveň, která přestává být pro evropské zemědělce dostupná, a ti již přestávají poptávat hnojiva na novou sezónu,“ uvedl tehdy generální ředitel AGF Nitrogen Petr Cingr. V listopadu pak agentuře Reuters řekl, že k utlumení výroby již došlo.

Chemické podniky Agrofertu vždy patřily mezi největší zdroje zisku holdingu. Například Deza, sídlící ve Valašském Meziříčí, ale musela v roce 2025 poprvé v historii část provozů uzavřít. Firma současně utrpěla rekordní ztrátu 182 milionů korun.

Do červených čísel se v minulém roce dostal rovněž výrobce plastových produktů Fatra. Firma z Napajedel ve Zlínském kraji prodělala 47,6 milionu korun.

Kromě cen energií a komodit představuje pro zisk Agrofertu riziko též případný růst úrokových sazeb vyvolaný inflačními tlaky. Pokud by se úrokové sazby zvedly o 50 bazických bodů, tak by to podle konsolidované výroční zprávy vymazalo ze zisku Agrofertu 175 milionů korun.

Objem bankovních úvěrů skupiny Agrofert se loni meziročně zvýšil o 12 procent na 44,3 miliardy korun. Většina jich má splatnost do jednoho roku a nahrazují je nově dohodnuté úvěry – a ty by mohly mít vyšší úrok.

Česká národní banka začátkem listopadu zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Jde o druhé letošní zvýšení, naposledy centrální banka sazby zvedla v červnu. Premiér Andrej Babiš proti zvyšování sazeb opakovaně protestuje.

Dříve bylo běžné, že Agrofert v zemědělství akvizičně rostl a přebíral celé farmy s tisíci hektary půdy. Letos však Agrofert nabídl půdu i k prodeji, týkalo se to 228 hektarů půdy na Táborsku.

Na druhou stranu Agrofertu svědčí politika současné vlády. Například obnova podpůrného programu pro velké agropodniky na zpracování zemědělských produktů. Právě z něj v minulosti Agrofert čerpal desítky milionů. Nejvyšší kontrolní úřad kritizoval především nedostatečné vyhodnocování přínosů této podpory, a vláda Petra Fialy program přestala vypisovat jako nadbytečný. Současný kabinet program obnovil hned na začátku letošního roku. Stejně tak vláda schválila podporu pro velké potravinářské firmy, z níž v minulosti těžily i firmy z Agrofertu.

Za celý rok 2025 dostala skupina Agrofert dotace v celkovém objemu 1,7 miliardy korun. Většinu z podpory tvořily zemědělské dotace. Konsolidovaný zisk Agrofertu za rok 2025 činil 2,3 miliardy korun.

„Dotace čerpají jednotlivé společnosti koncernu v souladu s plněním dotačních podmínek. Dotace nedostáváme proto, abychom byli ziskoví, nebo nám kompenzovaly nepříznivou situaci na trhu, ale jsou vypláceny společnostem, aby plnily veřejný zájem,“ sdělil mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský.

Byznys Andreje Babiše nebyl jen o Agrofertu, jeho významná část je soustředěná i v samostatně stojícím holdingu Hartenberg. Jeho součástí je mimo jiné síť reprodukčních klinik Iscare, Gennet nebo Reprofit. A jak už Seznam Zprávy popsaly, právě jim budou hrát do karet vyšší úhrady ze zdravotních pojišťoven za umělé oplodnění.

Doporučované