Hlavní obsah

Aby na ně už „naši neklekali“. TOP 09 navrhuje, ať o zajišťujících příkazech rozhoduje soudce, ne úředník

Zajišťovacím příkazům použitým proti firmě KM Plus se věnoval i pořad Reportéři Seznamu. (Video: Adam Junek)

 

Reklama

21. 6. 2018 16:17

Likvidační praxe vydávání zajišťovacích příkazů na majetek a peníze firem, jak se rozjela po nástupu ministra financí Andreje Babiše, by měla skončit. Po případech, na něž upozornilo i Zvláštní vyšetřování Seznamu, navrhuje opoziční TOP 09 zásadní změnu zákona.

Článek

O vydávání zajišťovacích příkazů v daňových řízeních by neměli rozhodovat úředníci, ale soudy. Měli by to být samosoudci krajských soudců specializovaní na správní agendu. Navrhnout to chce ve Sněmovně opoziční TOP 09, cílem je podle ní zamezit zneužívání těchto příkazů a poškozování podnikatelů. Zástupci TOP 09 to uvedli na dnešní tiskové konferenci.

„Je třeba omezit svévoli českých úředníků,“ řekl předseda strany Jiří Pospíšil. Návrh novely daňového řádu a dalších předpisů se podle něj nyní dokončuje. „Finanční úředník iniciuje a soudce krajského soudu bude rozhodovat,“ popsal Pospíšil. Jako analogii uvedl uvalení vazby, o níž na návrh státního zástupce rozhoduje soudce.

Na nadměrné užívání tohoto mimořádného instrumentu v rukách Finanční správy začala upozorňovat média loni v létě, poté, co na veřejnost unikla tajně pořízená nahrávka tehdejšího ministra financí Andreje Babiše, kde tuto praxi označil ve vztahu k firmě FAU Přerov slovy „naši na ně klekli“. Okamžitě se začalo spekulovat o tom, že zajišťovací příkazy se pro Babiše jako majitele holdingu Agrofert staly možným nástrojem konkurenčního boje.

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek nyní řekl, že zajišťovací příkaz do daňové legislativy patří, ale jen jako výjimečný instrument, který má úlohu záchranné brzdy ve vlaku. Dodal, že u tohoto nástroje nenastávaly výstřelky do doby, než se stal ministrem financí nynější premiér Andrej Babiš (ANO) a generálním ředitelem Finanční správy Martin Janeček.

„Finanční správa nedokáže vyvrátit podezření, že je často zneužívána v rámci konkurenčního boje na trhu ve prospěch firem blízkých politické moci,“ uvedl.

Na tiskové konferenci TOP 09 vystoupili i zakladatel a bývalý jednatel firmy Trávníček Svitavy Miroslav Trávníček a jeho dcera Michaela Valentová. Firma obchodovala se zemědělskými komoditami a s řepkovým olejem. Trávníček kvůli obvinění z daňových podvodů strávil osm měsíců ve vyšetřovací vazbě, Finanční správa jeho firmě zablokovala účty. Valentová řekla, že Finanční správě se podařilo firmu zlikvidovat.

Ministryně financí v demisi Alena Schillerová (ANO) letos v lednu přišla s návrhem, aby po vydání zajišťovacího příkazu řídil danou firmu zajišťovací správce. Komora daňových poradců loni na podzim vyzvala k tomu, aby se příkazy používaly jen jako mimořádný nástroj proti daňovým únikům, a nikoli jako standardní nástroj při správě daní. Poslanecká sněmovna pak loni vyzvala tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) k přijetí takových opatření, aby Finanční správa dodržovala rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a aby zajišťovací příkazy využívala jen v odůvodněných případech.

Zajišťovací příkaz je nástroj, jejž finanční úřady mohou použít při boji s daňovými úniky. Jeho smyslem je získat do úschovy částku, o které se správce daně domnívá, že bude odpovídat budoucí daňové povinnosti. Daňový řád však počítá s tím, že správce daně musí mít vážné a důvodné pochybnosti o tom, že by tato daňová povinnost byla bez použití zajištění po vyměření také zaplacena.

Podle čísel Finanční správy její úředníci vydali jen v roce 2015 celkem 1 605 zajišťovacích příkazů na majetek firem v hodnotě 3,633 miliardy korun. O rok později to bylo 1 561 zajišťovacích příkazů za 3,329 miliardy korun. Přitom v roce 2009 stát použil tento instrument pouze v 81 a v roce 2013 v 457 případech.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované