Hlavní obsah

Agrofert se soudí kvůli dotacím na ovocné sady. Nechce vrátit pět milionů

Foto: Profimedia.cz

Holding Agrofert.

Reklama

13. 12. 2020 12:37

Firmy Agrofertu trvají na tom, že na dotace měly nárok. Soudí se kvůli tomu s Ministerstvem zemědělství, které po nich chce vrátit 4,8 milionu korun. Soudní spor běží u Městského soudu v Praze.

Článek

„Bylo potvrzeno, že účastník řízení nebyl v době poskytnutí podpory mikro, malým či středním podnikem. Účastník řízení tak nebyl oprávněným příjemcem podpory,“ zdůvodnil ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) ve třech rozhodnutích, proč musejí tři firmy Agrofertu vrátit dotace.

Pravomocné rozhodnutí ministra potvrdilo výsledky správního řízení, které Ministerstvo zemědělství zahájilo už v roce 2018. Firmy se ale s výsledkem nesmířily a obrátily se na soud.

Spor o dotace na ovocné sady popsaly tento týden Seznam Zprávy. Dceřiné firmy Agrofertu působící v zemědělství - Alimex Nezvěstice, Sady CZ, Lužanská zemědělská a MAJ s.r.o. - získaly v letech 2010 až 2017 přes sedm milionů korun ze dvou dotačních programů týkajících se ovocnářství.

Foto: Seznam Zprávy

Konkrétní dotace přidělené pro firmy z koncernu Agrofert.

„Administrativní chyba“

Ministerstvo ze všech přidělených dotací vymáhá jen ty z období roku 2016 a 2017, které získaly tři firmy - Sady CZ, Lužanská zemědělská a MAJ s.r.o.

Zmíněné tři firmy získaly 5,5 milionu korun. Podle rozhodnutí ministerstva, které mají Seznam Zprávy k dispozici, stát ale vymáhá pouze asi 4,9 milionu korun. Redakce požádala ministerstvo o zdůvodnění.

„Je naším cílem vymáhat poskytnuté dotace, ale stala se administrativní chyba v textu Rozhodnutí o odnětí podpory,“ vysvětlil Seznam Zprávám Vojtěch Bílý, mluvčí resortu. Resort tak podle něj bude vymáhat i zbylé dvě dotace v hodnotě zhruba 600 tisíc korun. „Podpora bude z naší strany vymáhána stejným způsobem jako ostatní již vymáhané podpory,“ doplnil.

Ministerstvo na svou chybu při udělení dotace přišlo na základě dodatečné administrativní kontroly v roce 2018. Resort, který tehdy řídil nestraník za ANO Jiří Milek, proto zahájil správní řízení, ve kterém se Agrofert ohradil proti vrácení dotací nesouhlasným dopisem.

„Žádost byla vyhodnocena bez výhrad, bylo rozhodnuto o poskytnutí dotace v plném rozsahu a dotace byla odeslána na účet účastníka řízení. Účastník řízení je dále přesvědčen, že postupoval v souladu se všemi pravidly, nedopustil se pochybení a že pro odnětí dotace není důvod,“ vysvětlovaly firmy Agrofertu ve správním řízení.

Ministerstvo ale v rozhodnutí argumentovalo, že firmy nebyly malými podniky už jen proto, že nesplňovaly maximální počet zaměstnanců a v době podpisu byly propojeny s Agrofertem.

Dceřiné společnosti však s prvostupňovým pravomocným rozhodnutím pozdějšího ministra Tomana nesouhlasily a v září roku 2019 podaly tři žaloby. „O celé záležitosti v současné době rozhoduje Městský soud v Praze,“ uvedl Bílý.

Městský soud Seznam Zprávám potvrdil, že žaloby Agrofertu eviduje od září roku 2019. „Společnosti Lužanská zemědělská, Sady CZ a Maj s.r.o. podaly žalobu, ve které se ohrazují proti rozhodnutí správního orgánu a žádají o zrušení rozhodnutí ministra,“ řekla Seznam Zprávám Markéta Puci, mluvčí městského soudu.

Agrofert se v žalobách ohrazuje proti tvrzení, že v době udělení dotace nesplňovala trojice firem podmínku malého a středního podniku. Seznam Zprávy se proto ptaly Agrofertu, čím argumentuje. „Nebudeme věc blíže komentovat,“ napsal Seznam Zprávám Karel Hanzelka.

Odůvodnění nepřiblížila ani advokátka Sylvie Sobolová, která dceřiné společnosti Agrofertu u soudu zastupuje. „Advokát je vázán povinností mlčenlivosti, a tudíž na vaše dotazy odpovídat nebudu,“ napsala Seznam Zprávám Sobolová.

Starší dotace ministerstvo nevymáhá

U soudu se brání jenom tři firmy Agrofertu, čtvrtá - Alimex Nezvěstice - totiž získala dvě dotace v roce 2010 a 2012 v hodnotě 1,5 milionu korun a podle resortu nic vracet nemusí.

Ministerstvo sice nejprve na dotaz Seznam Zpráv potvrdilo, že i v těchto letech platila podmínka, že na dotaci mají nárok jen malé a střední podniky, později ale uvedlo, že pravidla špatně interpretovalo a podmínka je závazná až od roku 2015 a dotace před tímto rokem už vymáhat nemusí.

„Podmínka, že dotace může být poskytována pouze malým a středním podnikům, platí od roku 2015, a to v návaznosti na odpovídající legislativní základ, který byl přijat v roce 2014 - nařízení komise EU 702/2014,“ tvrdí Bílý.

Komise se v tomto nařízení odvolává na předchozí nařízení z roku 2006, ve kterém je však jasně řečeno, že i dříve byly podmínky nastaveny pro malé a střední podniky.

„Je to Unií mnohokrát opakovaný standard, který má bránit tomu, aby podnikatelské kolosy účelově čerpaly dotace na menší součásti svého impéria. Právo EU má v tomto přednost před vnitrostátním právem členských států, a to zcela jednoznačně, jde-li o podpory kofinancované z evropského rozpočtu,“ uvedl už dříve pro Seznam Zprávy Václav Šmejkal z Katedry evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované