Nemáme náhradu, varují nemocnice před možným omezením dezinfekce

Asi nejčastěji používaná dezinfekce ve zdravotnictví je v ohrožení. Evropská organizace ECHA, která dohlíží na pravidla EU ohledně chemických látek, zvažuje zařazení etanolu mezi nebezpečné látky. Výbor ECHA se sejde v posledním listopadovém týdnu. Jak přesně by se mohla změnit pravidla jeho používání, ale zatím není jasné.

Změna klasifikace etanolu by ale zásadně ovlivnila čištění rukou a kůže formou gelů nebo i dezinfekčních ubrousků. Tento alkohol je totiž významnou složkou pro dezinfekce, protože má rychlý a spolehlivý účinek.

Podle českého Ministerstva zdravotnictví by se změny dotkly široké veřejnosti. „Případná omezení nebudou platit okamžitě a pro všechny segmenty výrobků obsahující etanol,“ vysvětluje ředitel odboru komunikace s veřejností Ondřej Jakob. „V oblasti profesionálního použití bude záležet na konečném rozhodnutí Evropské komise v návaznosti na výsledek veřejné konzultace k dostupným alternativám,“ pokračuje.

Omezení používání etanolu by vnímaly negativně hlavně nemocnice, kde je spotřeba této látky největší. Podle výrobců dezinfekčních prostředků neexistuje k etanolu adekvátní náhrada, která by byla stejně účinná a spolehlivá. Řadí se mezi tzv. biocidní přípravky. Tedy takové, které mají schopnost hubit, omezovat nebo odpuzovat škodlivé organismy.

„Oslabily by se osvědčené ochranné mechanismy v oblasti infekcí a hygieny. Navíc neexistují žádné vědecké důkazy o tom, že by takové nařízení skutečně zlepšilo veřejné zdraví. Naopak, etanol nemá alternativu a působí specificky proti neobaleným virům,“ vysvětluje obavy z možné změny Martin Bořil, tiskový mluvčí společnosti Hartmann - Rico, která vyrábí zdravotnické prostředky.

Podle něj by změna klasifikace etanolu ohrozila nejen veřejné zdraví, ale i konkurenceschopnost evropského průmyslu. Etanol je totiž jednoduchý na výrobu a levný, v Evropě tak převažují závody právě na jeho výrobu místo možných, ale dražších alternativ.

Etanolové dezinfekční přípravky jsou klíčové pro zdravotnická zařízení, kde se využívají především k ošetření rukou nebo k dezinfekci kůže před vpichem jehly či chirurgickými zákroky. Používání takových dezinfekcí doporučuje i Světová zdravotnická organizace (WHO), protože jsou samozřejmě účinnější a rychlejší než klasické mytí rukou mýdlem a vodou.

Pro nemocnice by tak nové předpisy znamenaly zásadní změnu a považují je za snížení bezpečnosti a kvality péče. „Etanolová dezinfekce na ruce je nenahraditelná, nebyla zatím vyvinuta jiná účinná látka, která by splňovala požadavky na šetrnost k pokožce, mikrobicidní účinnost a zároveň rychlost účinku,“ vysvětluje například mluvčí Fakultní nemocnice v Plzni Lucie Bauerová.

Podobně situaci vnímá i Nikola Bánská, tisková mluvčí FN Hradec Králové. „Hygienická dezinfekce rukou s použitím alkoholových dezinfekčních přípravků je zlatým standardem péče, protože alkoholové přípravky jsou považovány za velmi efektivní a rychlé, přičemž jsou šetrné k pokožce,“ říká.

Nemocnice spotřebují ročně tisíce litrů dezinfekce. Například ve Fakultní nemocnici Ostrava je to každoročně zhruba 2 100 litrů přípravků na bázi etanolu. Dezinfekčních ubrousků pak kolem milionu kusů. „Volba náhrady by závisela na konkrétním účelu použití, požadovaném spektru účinnosti, materiálové kompatibilitě a také na toleranci personálu a pacientů,“ vysvětluje vedoucí oddělení komunikace ostravské nemocnice Petra Petlachová.

Tento rok zatím nemocnice dala na dezinfekční přípravky lehce přes 2,7 milionu korun (k 23. říjnu). „Tato položka představuje významnou součást provozních nákladů spojených se zajištěním hygienicko-epidemiologického režimu,“ říká Petlachová. Minulý rok měla nemocnice celkové náklady ve výši zhruba 9,75 miliard korun.

FN Motol uvedla, že za dosavadní období v letošním roce spotřebovala nemocnice zhruba 13 600 litrů vícesložkových alkoholových dezinfekčních přípravků na ruce. Z toho bylo ale jen zhruba 2 200 litrů bez etanolu. „Za dezinfekční prostředky bylo v roce 2024 ve FN Motol vynaloženo přibližně 11 milionů korun,“ uvedla pro SZ Byznys vedoucí oddělení marketingu a PR nemocnice Jana Merxbauerová. Podle výroční zprávy nemocnice minulý rok činily celkové náklady 17,334 miliard korun.

Etanol není v současnosti jedinou látkou používanou pro výrobu dezinfekcí, nicméně patří k těm nejpoužívanějším. Alternativy na bázi jiných látek existují, etanolové dezinfekce jsou ale podle oslovených odborníků nepostradatelné.

„Kromě alkoholových dezinfekčních přípravků na ruce, které obsahují pouze etanol, máme k dispozici vícesložkové alkoholové dezinfekční přípravky na ruce. Tyto mohou obsahovat etanol, ale také nemusí,“ vysvětluje vedoucí oddělení marketingu FN Motol Jana Merxbauerová. Dalším využívaným alkoholem je například propanol. Tyto látky jsou ale dražší a komplikovanější na výrobu.

Odborníci ale upozorňují, že s náhradami etanolu v prostředcích na ruce a kůži je to složitější než u dezinfekcí na povrchy. Dezinfekce na ruce na bázi alkoholu podle nich nemá adekvátní plnohodnotnou náhradu.

„Pokud by došlo k zákazu etanolu, bylo by nutné přejít na alternativy, například na propanol, jód, octenidin nebo peroxid vodíku,“ vysvětluje Lucie Kocourková, tisková mluvčí za firmu B. Braun, jež dezinfekční prostředky vyrábí. Upozorňuje, že takové alternativy jsou často problematické.

„Tyto látky mají svá omezení: vyšší toxicitu, delší dobu působení, nižší účinnost nebo nepříjemné senzorické vlastnosti,“ pokračuje. Právě například propanol (také alkohol) je podle odborníků ještě toxičtější než etanol. „Alternativy jako jód nebo octenidin mají řadu kontraindikací a nejsou vhodné pro každého pacienta,“ vysvětluje problematiku Kocourková.

Zdůrazňuje, že mýdlo a voda v akutních podmínkách nejsou vhodnou volbou. „Například při přípravě lékaře na operaci by hygienická příprava trvala desítky minut, což je v praxi nepoužitelné,“ vysvětluje.

Podle Ministerstva zdravotnictví by ale k problémům s dezinfekčními prostředky dojít nemělo. „Lze spíše očekávat zvýšení nákladů na nákup dezinfekčních přípravků na bázi jiných účinných látek,“ říká Jakob.