Hlavní obsah

Aktuálně z léčení covidu: které léky by vám lékaři podali a co byl omyl

Foto: Profimedia.cz

Čím se léčí covid-19? Klinickými hodnoceními prochází stovky látek, jen zlomek ale vypadá slibně.

Reklama

17. 8. 6:00

Cestu k léčbě nemoci covid-19 dláždí přešlapy i naděje. Oficiálně uznané účinné léčivo ale stále není. Některé zdánlivě nadějné látky navíc můžou odborníky spíš svádět z cesty.

Článek

Účinný a bezpečný lék nebo vakcína, případně obojí. Dvě cesty, které by pomohly k definitivnímu zkrocení nového koronaviru. Po světě už se jím nakazilo přes 20 milionů lidí.

V obou případech už se rýsují nadějné preparáty, přesto zůstává většina odborníků k dílčím úspěchům zdrženlivá.

Pokud jde o pacienty, kterým koronavirus přivodil těžké zdravotní komplikace, lékaři se při jejich léčbě stále spoléhají na léky, které v případě covidu označují jako „experimentální“, využívají další podpůrnou léčbu a tiší příznaky. Vše s cílem dostat pacienta z nejhoršího, nebo mu přinejmenším nepřitížit.

V nemocniční péči je nyní s koronavirem v Česku 104 lidí. Od března do začátku srpna jich dohromady bylo hospitalizováno víc než 1700. Pro systém lůžkové péče takové počty neznamenají větší zátěž, pro samotný ošetřující personál ale každý z případů znamená těžké rozhodování o tom, jakou léčbu nasadit.

Skoro dvě miliardy

Zatím největší důvěru budí remdesivir - lék, který se od jara skloňuje ve všech pádech. Antivirotikum původně vyvíjené proti ebole se do Česka dostalo v 1130 dávkách. Ještě v červenci ale nemocnice hlásily jen šest případů, kdy ho využily. Většina zbývajících dávek zůstává v zásobách pro případné další využití.

Ani do budoucna by přitom neměla být o remdesivir v Evropě nouze - smlouvu za 63 milionů eur (asi 1,65 miliardy korun) podepsala Evropská komise s firmou Gilead před několika týdny a zajistit má léčbu pro asi 30 tisíc lidí s těžkým průběhem covid-19.

Třeba Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, která experimentální remdesivir v Česku vyzkoušela jako první, ale momentálně žádného pacienta nemá.

„V tuto chvíli u nás s covid-19 není hospitalizovaný nikdo. Za nejlepší lék pro těžké případy stále naši lékaři považují remdesivir a v lehčích případech favipiravir. Remdesivir byl ve VFN postupně podán čtyřem pacientům ve velmi vážném stavu a všichni již byli z VFN propuštěni nebo přeloženi jinam,“ popsala pro Seznam Zprávy mluvčí Marie Heřmánková.

Dexamethason, levný a dostupný

Remdesivir ale není jedinou nadějnou substancí - druhá nese označení dexamethason a na rozdíl od známějšího amerického léku se o jeho dobrých výsledcích při léčbě covid-19 začalo více mluvit teprve nedávno, a to zejména po rozsáhlé studii oxfordských vědců.

Levný a dostupný kortikoid s protizánětlivými účinky dostávalo 2104 pacientů po dobu 10 dnů a následně byli porovnáni s více než 4000 pacienty ve standardní péči. Výsledky ukázaly, že dexamethason pomohl hlavně lidem v nejtěžších stavech - u ventilovaných pacientů snížil úmrtnost o jednu třetinu, u ostatních, kteří dostávali pouze oxygenoterapii, snížil úmrtnost o pětinu.

Látku zkouší i lékaři z brněnské Fakultní nemocnice u sv. Anny. „Pacienti dostávají remdesivir a dexamethason – po přibližně dvouměsíční odmlce pečujeme nyní v posledních 14 dnech celkem o pět nemocných v těžkém stavu, na jednotce intenzivní péče máme čtyři covid pozitivní pacienty. Všichni dostávají remdesivir a dexamethason,“ přiblížil Seznam Zprávám ve čtvrtek Vladimír Šrámek, přednosta Anesteziologicko-resuscitační kliniky fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Přešlapy a omyly

Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv dnes klinickými hodnoceními k léčbě covidu prochází 545 látek, jen malá část se ale ukazuje jako perspektivní. Rozčarování přišlo například okolo dříve slibně vypadajícího hydroxychlorochinu, který byl už v půlce minulého století vyvinut k léčbě malárie.

Optimismus neskrývali odborníci včetně francouzského profesora Didiera Raoulta, který je expertem na infekční choroby v univerzitní nemocnici v Marseille. Látku si oblíbil i americký prezident Donald Trump, který ji podle svých slov užíval i preventivně.

Už začátkem června ale představy o klíčovém léku proti covid-19 narušila Oxfordská univerzita, která dospěla k závěru, že hydroxychlorochin pacientům nepomáhá. Vycházela z vlastního rozsáhlého klinického testu. Profesor Martin Landray z Oxfordské univerzity hovořil o „obrovské míře spekulací a nejistoty“ ohledně přínosu antimalarika. „Tohle není léčba pro covid-19. Nefunguje to,“ dodával.

Také v Česku mělo použití látky nejasné výsledky.

„Měli jsme dohromady doposud 63 hospitalizovaných s covid-19 a hydroxychlorochin jsme podali 26krát, některým v kombinaci s azitromycinem - to je antibiotikum. V počátku se zdálo, že nějaký efekt má, ale museli jsme ho ve třech případech vysadit. Prodlužuje vedení srdečního vzruchu, takže to pro nás znamenalo denně monitorovat EKG křivku a měli jsme tedy tři pacienty, kde bylo nutné léčbu ukončit,“ popsal už dříve pro Seznam Zprávy přednosta Michal Holub.

Testy hydroxychlorochinu i dalších léků, konkrétně kombinaci lopinavir/ritonavir, později ukončila i Světová zdravotnická organizace (WHO). „Prozatímní výsledky testů ukazují, že hydroxychlorochin a lopinavir/ritonavir mají ve srovnání se standardní léčbou zanedbatelný nebo žádný dopad na snížení mortality u pacientů hospitalizovaných s covid-19,“ uvedla WHO. Od hydroxychlorochinu už podle mluvčí Heřmánkové ustoupila i Všeobecná fakultní nemocnice v Praze.

Stejně tak zůstávají sporné výsledky u isoprinosinu, o kterém se v Česku začalo psát před pár týdny. Jeho účinek při léčbě covidu není prokázaný a bez pravidelného sledování laboratorních parametrů by se podávat neměl.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené