Hlavní obsah

Archeologický ústav v Brně vydá knihu k 50 letům své existence

Foto: Getty Images

Brno.

Reklama

1. 7. 2020 23:10

Archeologický ústav Akademie věd v Brně (ARÚB) k letošnímu 50. výročí svého založení vydá knihu o významných fenoménech, osobnostech a nálezech ústavu. Zpřístupní v elektronické podobě také 50 knih ze své produkce.

Článek

Ústav o tom informoval v tiskové zprávě.

Samostatný ústav vznikl v první červencový den roku 1970, kdy se z původní pobočky pražského archeologického ústavu AV stala samostatná instituce. Nyní vzniká k tomuto výročí publikace, kterou plánuje ARÚB vydat na konci roku. Kniha vyjde pod názvem Jdeme pod povrch - Příběhy Archeologického ústavu Akademie věd v Brně.

Oblast zájmu brněnského ústavu je podle ředitele Lumíra Poláčka do určité míry specifická. „Morava byla vždy křižovatkou, kde putovali a žili nejprve lovci mamutů, poté například Langobardi nebo ještě později Moravané. Proto se podrobně zaměřujeme na paleolit, dobu římskou a stěhování národů a slovanskou a časně středověkou archeologii,“ uvedl.

Mezi známá naleziště z doby lovců mamutů patří Dolní Věstonice, Pavlov nebo Předmostí u Přerova, období Velké Moravy studují archeologové v Mikulčicích nebo Chotěbuzi a nálezy z římského vojenského zásahu na jižní Moravě jsou nejčastější na Mušově u Pasohlávek. Tam v červnu ARÚB otevřel návštěvnické centrum nazvané Brána do Římské říše, které představuje nálezy archeologů a působení Římanů právě na Mušově.

Historie profesionální archeologie na Moravě je ale podle Poláčka ještě o 50 let starší. „Dne 8. července 1920 byl moravský archeolog Innocenc Ladislav Červinka jmenován do funkce státního konzervátora, tedy jakéhosi pověřence za Státní archeologický ústav se sídlem v Praze, měl za úkol koordinovat archeologickou činnost na území Moravy a Slezska. Tím byl položen základ profesionalizace archeologie v daném území,“ uvedl Poláček.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované