Hlavní obsah

AstraZeneca jako vidina úlevy i strašák. Dodávky pro EU dál váznou

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

12. 3. 15:57

Vakcína, která vznikla ze spolupráce britsko-švédské firmy a anglické univerzity, k sobě za poslední dny přitáhla pozornost mnohých. Co je důvodem a jak se k nastalé situaci staví nejen evropské země?

Článek

Vakcína tandemu AstraZenecy s Oxfordskou univerzitou byla třetí látkou, kterou Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) doporučila k podmíněné registraci v EU. Stalo se tak na konci ledna a látka tím po schválení Evropskou komisí následovala vakcíny, za jejichž vývojem stojí firmy Pfizer/BioNTech či Moderna.

„Vakcína nabízí dobrou úroveň ochrany proti onemocnění covid-19, což je v situaci současné pandemie zásadní. Hlavní klinická hodnocení ukázala, že vakcína má přibližně 60% účinnost. Většina nežádoucích účinků je mírné až středně závažné intenzity a odezní během několika dnů po vakcinaci,“ uvádí o vakcíně na svém webu Státní úřad pro kontrolu léčiv (SÚKL). Nejen údajné nežádoucí účinky látky jsou ale středobodem posledních dnů.

AstraZeneca vs. EU

Evropská unie s britsko-švédskou firmou loni uzavřela dohodu, podle které měla AstraZeneca dodat bloku o 27 státech celkem 300 milionů dávek vakcíny do konce června. Dostát stanoveným podmínkám se však nyní jeví jako problém a podle posledních informací agentury Reuters se propast mezi očekáváním a realitou ještě více prohlubuje.

Dokument, do kterého měla agentura možnost nahlédnout, předpovídá dodání přibližně 30 milionů dávek do konce března tohoto roku a dalších 20 milionů během dubna. V prvním čtvrtletí roku 2021 však mělo být EU poskytnuto celkem 90 milionů dávek, a firma je tak podle všeho schopna splnit pouze třetinu závazků, ke kterým se upsala.

Problémy přitom firma avizovala již dříve a v průběhu měsíce února obdržel Evropský parlament informaci, podle které se měla firma do konce března pokusit doručit alespoň 40 milionů dávek. Ani k tomu ale zřejmě podle dokumentu datovaného k 10. březnu nedojde. Třicet milionů dávek navíc mělo dorazit ještě v prosinci minulého roku, v té době však ještě vakcínu neschválily evropské regulační orgány.

„Vidím úsilí, ale ne ‚nejlepší úsilí‘. A to není dostatečné dobré na to, aby AstraZeneca splnila své závazky pro první čtvrtletí,“ napsal ve čtvrtek na Twitteru Thierry Breton, evropský komisař pro vnitřní trh. „Je čas, aby představenstvo společnosti AstraZeneca přijalo odpovědnost a udělalo vše pro splnění firemních závazků.“

„Zastavte očkování!“

Problémy ale firma AstraZeneca registruje také na jiném poli; několik zemí pozastavilo očkování její látkou kvůli možným vedlejším účinkům, které by s vakcinací mohly souviset. Mezi ty patří zejména výskyt krevních sraženin u pacientů, kterým byla vakcína podána. Společnost přitom takový jev v možných nežádoucích účincích neregistruje.

Podle SÚKL k nejčastějším nežádoucím účinkům patří například bolest a citlivost v místě vpichu, bolest hlavy, únava nebo zimnice a horečka. Méně častý je pak výskyt průjmu nebo zvracení a jen jedna osoba ze sta hlásí točení hlavy, pocení, bolesti břicha nebo vyrážku.

Již o víkendu ale preventivně stáhlo celou šarži vakcíny Rakousko poté, co země zaregistrovala komplikace v případě dvou očkovaných žen pracujících ve zdravotnictví. Jedna z nich zemřela v důsledku vážných problémů se srážením krve, zatímco druhá se ocitla ve vážném stavu s plicní embolií, ze které se nyní zotavuje, píše agentura Reuters.

S informacemi o výskytu krevních sraženin, které by mohly být s vakcínou spojeny, přišlo ve čtvrtek také Dánsko, to se proto uchýlilo k pozastavení vakcinace látkou AstraZeneca na následující dva týdny. Země navíc v souvislosti se záležitostí eviduje úmrtí ženy, která při očkování obdržela dávku látky ze stejné šarže, kterou používalo také Rakousko.

„V současné době není možné dospět k závěru, zda mezi tím existuje nějaké pojítko. Je to v raném stadiu a je třeba to důkladně prošetřit,“ vyjádřil se k situaci dánský ministr zdravotnictví Magnus Heunicke. K zemi se s pozastavením vakcinace připojilo také Norsko a Island, obě země z preventivních důvodů.

Stejně jako Rakousko pak pozastavila vakcinaci konkrétní šarží také Itálie, Estonsko, Lotyšsko, Litva a Lucembursko, píše web BBC. V pátek se navíc se svým prohlášením připojilo také Bulharsko nebo Thajsko: „AstraZeneca je dobrá vakcína, ale vzhledem k tomu, co se stalo, by (thajské) ministerstvo zdravotnictví chtělo krátkodobě odložit užívání této vakcíny.“

Kdo s AstraZenecou drží?

V rámci Evropské unie obdrželo dávky vakcíny společnosti AstraZeneca celkem 17 zemí a mnohé v očkování pokračují, jak uvádí zpráva EMA. Ta má již od samého začátku látku za bezpečnou a avizuje, že její přínos je vyšší než její rizika, a stejný názor zastává - a v očkování tedy pokračuje - také Francie, Británie nebo Polsko.

Nadále vakcínu využívají i státy mimo EU, jako je Kanada nebo Austrálie, a stejný přístup volí také Česko, na jehož území se prošetřovaná šarže vakcíny nevyskytovala a nevyskytuje. SÚKL se tak k opatřením podobným těm za některými hranicemi uchýlit neplánuje.

„Dnes jsme (…) tuto problematiku projednávali. Většina zástupců lékových agentur, kteří na jednání byli přítomni, se zatím k takovým krokům nechystá a ani v ČR aktuálně žádná opatření neplánujeme,“ uvedla pro ČTK Irena Storová, ředitelka SÚKL. Podle informačního webu Covid Portál má Česko objednané celkem tři miliony dávek „britské vakcíny“.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované