Hlavní obsah

„Sputnik V je jako kalašnikov.“ Vše o ruské vakcíně přehledně

Foto: Profimedia.cz

Dodávka ruských vakcín Sputnik V dorazila na začátku tohoto týdne také do Tuniska.

Reklama

12. 3. 6:30

Rusko chce z vakcíny Sputnik udělat globální trhák. Čelí ovšem nedůvěře vlastních obyvatel i váznoucím dodávkám.

Článek

Reputaci ruské vakcíny určitě nepomohlo, že jejímu výrobci dlouho trvalo, než oficiálně požádal o schválení látky na území Evropské unie, byť tvrdil opak. To ale neznamená, že by vakcína byla sama o sobě špatná. „Je to dobrá vakcína, která by jednou mohla být od Evropské lékové agentury (EMA) schválena,“ uvádí nejnověji třeba německý expertní panel STIKO, jehož předseda Thomas Mertens pro Rheinische Post dodal, že ruští vědci mají s vakcínami velkou zkušenost.

Na území členských států Evropské unie zatím platí, že by všechny používané vakcíny proti koronaviru měly napřed získat souhlas od Evropské lékové agentury (EMA). Šéfka její správní rady Christa Wirthumerová-Hocheová pak důrazně doporučila neschvalovat Sputnik V pro nouzové použití na státní úrovni. Proti tomu se Ruská federace ohradila a dokonce od Rakušanky žádá omluvu.

Maďarsko a Slovensko se rozhodly výzvy neuposlechnout a Evropskou lékovou agenturu prostě obešly. Orbánova vláda dokonce pro Sputnik a čínskou vakcínu od Sinopharmu vytvořila zvláštní úřední, řekněme, „objížďku“. Podle ní se smí použít ta vakcína z nečlenského státu EU, která už byla aplikována na jeden milion osob a získala povolení alespoň ve 3 zemích, včetně jedné země usilující o vstup do Evropské unie (což je v tomto případě Srbsko, pozn. aut.). Na Slovensku zase premiér Igor Matovič (OĽaNO) vyvolal vládní krizi, když obešel kabinet a Sputnik V objednal stylem, jakým si většina z nás objednává kurýra s pizzou.

K následování slovenské a maďarské cesty vyzývá Česko také jeho prezident Miloš Zeman, který kvůli odlišnému postoji žádá hlavu šéfa resortu zdravotnictví i ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Ireny Storové. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za hnutí ANO) navzdory Zemanovu tlaku dál trvá na tom, že Sputnik V musí napřed získat souhlas Evropské lékové agentury.

Jak je Sputnik V účinný?

Zatímco očkovací látka od společností Pfizer/BioNTech má účinnost 95, podle nejnovějších údajů dokonce 97 procent, a u vakcíny AstraZeneca se nejčastěji uvádí interval 62 až 70 procent, účinnost ruské vakcíny Sputnik V dosáhla ve třetí fázi klinických testů 91,6 procenta (při podání dvou dávek, stejné procento ukázaly podle agentury Bloomberg také klinické testy ve Spojených arabských emirátech), což se pokládá za vynikající výsledek.

Podle odborného lékařského časopisu Lancet látka vyvinutá ústavem epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji se prokázala účinnost také u starších lidí. Testy rovněž ukázaly, že očkovací látka dokáže zabránit rozvoji středně těžkých a těžkých projevů choroby covid-19.

Foto: Profimedia.cz

Ústav Nikolaje Gamaleji už přišel také s jednodávkovou variantou ruské vakcíny, Sputnikem Light.

Nástroj ruské kolonizace a politické důvody

Třeba v klíčové zemi EU, Německu, které podle aktuální zprávy unijní diplomacie čelí systematické ruské dezinformační kampani, už také odstartovala „ofenzíva“ za očkování ruskou vakcínou. Sputnik V podpořili dva zemští premiéři, Saska-Anhaltska Reiner Haseloff z CDU a Durynska Bodo Ramelow z Die Linke. „Pro mě je Sputnik V velká šance, jak se rychleji vrátit k normálnímu životu,“ řekl Ramelow pro noviny z Funke Mediengruppe. Ramelow dokonce apeluje na spolkovou vládu, aby zdůraznila Evropské unii, že je právě teď třeba u výrobců Sputniku objednat odpovídající množství očkovací látky.

Deník Handelsblatt pak v redakčním komentáři píše, že je „Sputnik v Německu velmi vítán“ a že by „bylo katastrofou, kdyby EMA ruskou vakcínu schválila a některé země ji z politických důvodů odmítly použít“. Podle autora názorového textu se „vláda v Moskvě přirozeně raduje z každého dalšího státu, který Sputnik nasadí pro očkování, což je stejné, jako když je Německo pyšné, že se první na Západě schválená vakcína vyvinula na jeho území“.

Naproti tomu italská La Repubblica považuje Sputnik V za nástroj „ruské kolonizace Evropy“ a nizozemský De Volkskrant zase připomíná ruskou, státem organizovanou dezinformační kampaň a kybernetické útoky, jejichž cílem je prý „znejistit evropskou veřejnost a získat ji pro Sputnik V“.

Achillova pata? Masová výroba Sputniku

Italsko-ruská průmyslová komora tento týden potvrdila, že došlo k podpisu dohody, kdy italská divize švýcarské farmaceutické společnosti Adienne začne vyrábět vakcínu Sputnik V. To ale ještě podléhá souhlasu místního regulátora i úřadů v Lombardii, kde se továrna nachází. Šéf Ruského fondu přímých investic (RDIF) Kirill Dmitrijev v ruské státní televizi uvedl, že má podobnou dohodu s výrobci v Německu, Španělsku a ve Francii. RDIF už dokázala „outsourcovat“ výrobu očkovací látky do Indie, Číny, Jižní Koreje, Srbska, Brazílie a dokonce do Íránu.

Kreml uvádí, že se z celého světa sešly objednávky na 1,4 miliardy dávek očkovací látky Sputnik V z více než 60 zemí světa. Ve 49 z nich už je použití ostře sledované látky povolené. Jenže některé státy si stěžují nebo se obávají, že objednané ruské vakcíny dorazí výrazně méně, že se dodávka opozdí nebo že nedorazí vůbec. Třeba zmiňované Maďarsko tento měsíc dostane jen 100 000 dávek Sputniku V. Počítalo přitom s trojnásobkem.

Kromě šesti farmaceutických společností na území Ruské federace se Moskva bude muset ve zvýšené míře spolehnout na továrny v zahraničí. „Jenže zahájit a rozběhnout výrobu chce čas a pak je tu i záležitost zaručit potřebnou kvalitu, zvlášť když je výroba zadána třetím stranám,“ citují Financial Times Rasmuse Becha Hansena ze společnosti Airfinity. Ta odhaduje, že zatímco očkovacích látek Pfizer/BioNTech se už vyrobilo 65 milionů dávek, Sputnik V se krčí na čísle 8 milionů.

Ruský fond přímých investic přitom uvádí, že na uspokojení mezinárodní poptávky šlo v lednu a únoru méně než 5 procent vakcín vyrobených v Ruské federaci. „Šlo o přebytek produkce, který neovlivnil průběh očkovacího programu v Rusku. Vakcinace Rusů je bez debat hlavní prioritou a Ruská federace se stane jednou z prvních zemí v Evropě, které oočkují všechny svoje občany, již o to stojí,“ stojí v prohlášení RDIF.

Zajímavé výroky na adresu Sputniku V

„Jednoduchá a spolehlivá vakcína, jako útočná puška kalašnikov!“ Ruská státní TV.

„V současné chvíli také nemáme data (…) ohledně naočkovaných lidí. Je to neznámé. Proto bych důrazně doporučila neschvalovat nouzové nasazení Sputniku V na státní úrovni.“ Předsedkyně správní rady Evropské lékové agentury (EMA) Christa Wirthumerová-Hocheová.

„Jsme pevnou součástí EU, ale přece nemůžu odmítnout záchranu našich lidí kvalitní vakcínou jen proto, že je vyrobená v Rusku. Nejsem vrah.“ Igor Matovič, předseda slovenské vlády.

„Sputnik V je součástí propagandy, hybridní války. Šířit neschválenou vakcínu a říkat, že Rusko je vždycky ochotné napřáhnout světu svou pomocnou ruku, i když skutečný úmysl je přesně opačný.“ Ihor Žovka, poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. (Ukrajinští poslanci používání Sputniku V na svém území přímo zakázali, pozn. aut.)

„Říkají, že Sputnik V je dobrá vakcína, ale Putinovi nezáleží na tom, aby ji použil k léčbě Rusů. Nabízí ji světu jako další hybridní zbraň, aby rozdělil a panoval.“ Litevská premiérka Ingrida Šimonytéová.

No a těch věru není mnoho. Podle Hospodářských novin počátkem měsíce zveřejnili sociologové z centra Levada průzkum, podle něhož se 62 procent Rusů Sputnikem V nechce nechat očkovat. Loni v prosinci vyjádřilo přitom nedůvěru k tomuto očkování 58 procent dotázaných. Hlavními důvody jsou obava z vedlejších účinků (37 procent) a nutnost počkat na konečné výsledky testování vakcíny (23 procent).

„Popularitě“ Sputniku rozhodně nepřidalo, že se jím ještě nenechal oočkovat ani sám ruský prezident Vladimir Putin. V Ruské federaci (144 milionů obyvatel) dostaly obě dávky Sputniku V asi 2 miliony lidí. Zhruba stejný počet osob pak dostal dávku jednu. „V Rusku není žádná ohromná poptávka po vakcíně. Kdyby tomu tak bylo, tak by otázka exportu Sputniku do zahraničí možná ani nebyla na stole,“ citují Financial Times Antona Gopku ze společnosti ATEM Capital.

Moskva tak může svou očkovací látku vesele nabízet třeba zahraničním diplomatům působícím v Moskvě. Jak na Twitteru upozornil hradní mluvčí Jiří Ovčáček, některé ambasády nabídku přijaly, jmenovitě ta bulharská, švýcarská, řecká slovenská nebo španělská. Mluvčí už ale nedodal, že další velvyslanectví s díky odmítla, jako třeba zastoupení Spojených států nebo Velké Británie.

„Ruští představitelé nabízejí evropským diplomatům Sputnik jako blázni, na každé schůzce,“ píše Radio Free Europe/Radio Liberty. Ruskou očkovací společnost přijal i italský velvyslanec v Moskvě Pasquale Terracciano a pak se nestačil divit, že se stal na sociálních sítích jednou z hlavních tváří propagujících Sputnik V.

Ruská očkovací látka a low-cost?

Moskva oficiálně tvrdí, že výrobek Gamalejova ústava je kvalitní a přitom nízkonákladovou variantou hlavně pro chudší. RDIF tvrdí, že Sputnik V bude mít jednotnou cenu těsně pod hranicí 10 amerických dolarů bez ohledu na to, pro jaký trh je vakcína určena.

Africká unie (AU) sdružující 55 států si v půlce února smluvně zajistila dodávku 300 milionů dávek Sputniku rozprostřenou do období od května 2021 do dubna 2022. Financial Times zjistily, že za jednu dávku zaplatí africké země 9,75 dolaru, což představuje 19,50 dolaru na plně naočkovanou osobu.

Přitom Africká unie si zajistila také dodávku očkovacích látek od společnosti AstraZeneca, kde za jednu dávku zaplatí pouhopouhé tři dolary. Stejnou cenovku má na africkém trhu i další smluvně podchycená vakcína Novavax.

Moscow Times pak dodávají, že AU má také smlouvu s Pfizerem, jejíž očkovací látka přijde na 6,75 dolaru za jednu dávku. To vakcína Johnson & Johnson sice stojí plných 10 dolarů, jenže k plné ochraně oočkované osoby stačí jediná dávka.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované