Hlavní obsah

Sputnik klepe na dveře EU. Pustit ho ale musí unijní úřad, nebo rebel

Foto: Profimedia.cz

Ruská vakcína Sputnik V (ilustrační foto).

Reklama

2. 2. 13:30

Minulý týden český ministr zdravotnictví zmínil Sputnik V jako možné řešení nedostatku dosud schválených vakcín. O víkendu tuto možnost připustil i jeho německý protějšek. Oba se ale shodují, že rozhodnout má léková agentura EU.

Článek

„Znovu zopakuji svoje stanovisko, že jsme jedním z evropských států, který ctí dohody a smlouvy, které jsou uvnitř Evropské unie platné. Nemám nic proti žádné vakcíně, ať už je z Ruska, z Číny, z Indie, odkudkoliv, pakliže projde stejnými testy jako jakákoliv jiná v rámci Evropské lékové agentury,“ vyjádřil se k otázce nákupu ruské vakcíny minulé pondělí ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

Německou debatu o možnosti využití ruské a čínské vakcíny proti koronaviru rozvířil v neděli tamní ministr zdravotnictví Jens Spahn. Novinám Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) řekl, že nevidí žádnou zásadní překážku pro užívání čínských a ruských vakcín. „Pokud jsou vakcíny bezpečné a efektivní, mohou pomoci v boji s pandemií a to bez ohledu na to, v které zemi se vyrábí,“ řekl Spahn a dodal, že nejdříve však musí být schváleny Evropskou lékovou agenturou (EMA).

Německo podle prohlášení kancléřky Angely Merkelové z druhé poloviny ledna, za kterým si stála i na včerejší tiskové konferenci, chce proočkovat všechny do konce tohoto léta. Navzdory ambicióznímu plánu ale Německo podobně jako Česko rychlostí očkování zrovna nevyniká a to ani na poměry celkově dosti pomalé EU. U našich západních sousedů je podle posledních dat z neděle v průměru proočkováno jen asi 2,95 lidí ze sta, v Česku jen málo přes 2,5. Přes hranici tří lidí ze sta už se přitom vyhouply například i země jako Rumunsko, Slovinsko, Polsko a mnoho dalších států Unie.

Továrna na Sputnik V přímo v Německu?

V chodu je rovněž i jednání o možné výrobě Sputniku na území Německa. Že je tomu otevřená, řekla už zkraje ledna Merkelová po telefonickém jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Saská regionální stanice MDR dnes informovala o zjištění, že Rusko už jedná o spolupráci s německou firmou IDT Biologika se sídlem v Sasku-Anhaltsku. Ministerstvo to stanici potvrdilo, ani od něj, ani od firmy ale nezazněly další podrobnosti.

Oficiálně zatím evropský regulační úřad EMA o registraci své vakcíny požádali výrobci ruské vakcíny Sputnik V. Učinili tak v lednu s tím, že v první půlce roku 2021 mohou dodat až 100 milionů dávek očkovací látky. Případné povolení lékovou agenturou ale pravděpodobně nelze čekat dřív, než za několik týdnů až měsíců.

Prymula naznačil možnost maďarské cesty rebela

Čekání na schválení unijním úřadem ale není jedinou cestou. V Česku o tom otevřeně mluvil například exministr a nynější poradce premiéra Andreje Babiše (ANO) Roman Prymula. V pondělním rozhovoru pro Seznam Zprávy naznačil, že by se Česko mohlo vydat maďarskou cestou.

„Zřejmě optimální model pro nás je, že vakcína bude schválená Evropskou unií, Evropskou lékovou agenturou, a pak tady nemáme skutečně žádné riziko. Ale zase se vystavujeme tomu, že budeme v celoevropském vláčku a budeme čekat,“ řekl Prymula a pokračoval naznačením možnosti nákupu bez souhlasu úřadu EU. „Rozhodující je získat nějaké maďarské zkušenosti. Chceme mluvit s Maďarskem, nepochybně. A chceme zejména získat kompletní set údajů, které ruská strana musela poslat na Evropskou lékovou agenturu,“ popsal Babišův poradce, jak by to šlo udělat.

Maďarsko je v této otázce unijním unikátem. Minulý pátek například schválilo i čínskou vakcínu od výrobce Sinopharm, který agenturu EMA ještě o schválení ani nepožádal. Sputniku V dal maďarský regulační úřad provizorní licenci už dřív.

Fakticky nejde ze strany Maďarska o nic ilegálního, což ostatně prohlásil i Brusel. Žádný členský stát EU nemusí při rozhodování o povolení léků na vlastním trhu čekat na unijní úřad, pokud se jedná o případ nouze, kterým pandemie covidu-19 nepochybně je. Podobně jako Maďarsko této výjimky využila i Velká Británie, která schválila vakcínu od Pfizeru a BioNTechu před orgánem EU ještě loni, tedy ještě před brexitem a v rámci unijních pravidel.

Mezi evropskými státy je ale takový krok velmi ojedinělý a jde proti společné domluvě. I proto EU chování Maďarska v této věci označila za „nevhodné“. Mezi Maďarskem a EU však jde o jeden z mnoha nesvárů, vláda Viktora Orbána unijním orgánům včetně Evropské komise odporuje pravidelně a bývá označována za unijního rebela. Velká Británie zase rozhodnutí učinila několik týdnů jen několik týdnů před brexitem a tak už nezvyklý krok ani nevzbudil větší reakce.

Vláda Viktora Orbána zatím nakoupila milion dávek ruské vakcíny a vyjednává o nákupu čínské látky, která by stačila na očkování 2,5 milionu lidí. Právě vakcínou od firmy Sinopharm se chce podle svých slov naočkovat premiér Orbán, až na něj přijde řada. „Číňané mají s tímto virem nejdelší zkušenost, takže jsou nejspíš nejlépe informovaní,“ prohlásil minulý pátek.

Jakou má Sputnik V a čínská vakcína účinnost?

- Sinopharm oznámil výsledky třetí fáze klinických testů 30. prosince, přičemž účinnost podle firmy měla být 79 %. V lednu pak zveřejnily výsledky svých vlastních testů této vakcíny Spojené arabské emiráty. Podle tamního ministerstva zdravotnictví efektivita v třetí fázi testů činila 86 %.

- Sputnik V oznámil účinnost vakcíny ve výši 91,4 % rovněž v prosinci loňského roku. Data z třetí fáze klinických testů ale stále nejsou všem k dispozici.

- Obě vakcíny přitom Rusko i Čína začaly používat měsíce před tím, než byla třetí fáze klinických testů ukončena, což zejména v západním světě vyvolalo kritiku.

- Pošramocenou pověst prohloubily i nedávné události kolem další čínské vakcíny CoronaVac od výrobce Sinovac. Tato vakcína podle první průběžné brazilské studie dosahovala účinnosti 80 %, podle turecké analýzy z prosince pak dokonce 91,25 %. V lednu ale indonéský úřad pro kontrolu potravin oznámil, že dle jeho závěrů je ochranný účinek čínské vakcíny 65,3 %. Nakonec i brazilský Institut Butantan pod tlakem zveřejnil revizi své analýzy, z níž vyplynulo, že původní vysoká účinnost platila pouze v případě, že se počítalo jen s dobrovolníky s vážným až mírným průběhem. Při započtení lidí s velmi mírným průběhem se celkové procento účinnosti snížilo na 50,4 %.

Maďaři jsou ale k ruské a čínské vakcíně skeptičtí, vyplývá to z lednového průzkumu. Pokud by si Maďaři mohli vybrat, kterou látkou se očkovat, ruskou vakcínu by si nechalo píchnout jen 35 procent lidí, v případě čínské očkovací látky dokonce jen 27 procent. Výrazně vyšší podíl zájmu o očkování Sputnikem V je v kategorii příznivců Orbánovy vlády (55 procent), voliči opozičních stran jsou k ní mnohem skeptičtější (mezi 4 a 24 procenty).

Srbsko už očkuje i čínskou vakcínou

Otevřené je ruským i čínským vakcínám i Srbsko. Čínskou vakcínou se tam začalo masivně očkovat jako v první zemi na evropském kontinentě minulý týden, Sputnikem V a vakcínou od Pfizeru a BioNTechu už dřív.

Balkánská země má podle dat z 30. ledna proočkováno v průměru necelých 6,5 člověka na 100 obyvatel. Je to víc než dvojnásobek oproti průměru EU a zhruba poloviční množství oproti Velké Británii, která je v rychlosti očkování v Evropě suverénně první.

Podle srbského ministra zdravotnictví Zlatibora Lončara stojí za srbským úspěchem rozhodnutí získat vakcíny od všech producentů. Řekl to v rozhovoru pro německý FAZ. „Abych přesvědčil i ty nejzarytější skeptiky, byl jsem první, komu byla injekčně podána čínská vakcína, a to nejen v Srbsku, ale i v Evropě,“ uvedl ministr. Ruskou látkou Sputnik V se pak v lednu nechali naočkovat předseda parlamentu a ministr vnitra.

Právě Sputnik patří podle ministerstva zdravotnictví k nejoblíbenější očkovací látce v Srbsku. Na 40 procent Srbů si vybralo Sputnik V, pro Pfizer se rozhodlo jen 28 procent lidí. Na začátku ledna média uvedla, že pětasedmdesátiletý otec prezidenta Alexandara Vučiće odmítl očkování vakcínou od firme Pfizer/BioNTech a dožadoval se právě Sputniku V.

Plán zkrátit čekání na dodávky vakcín skrze program Světové zdravotnické organizace COVAX nebo programy EU objednávkou ruské a čínské vakcíny oznámila už minulý měsíc i Bosna.

Čína i Rusko už mají smlouvy na export do celého světa

Očkování vakcínou Sputnik V je citlivým tématem i na Ukrajině, kde ho poslanci nedávno zakázali. Přesto se ruskou vakcínou očkuje na východě země, který není pod kontrolou centrální vlády v Kyjevě. Vakcína se totiž používá ve dvou neuznaných separatistických republikách v Donbase, které jsou podporovány Ruskem.

Podle oficiálních čísel se v Doněcké a Luhanské lidové republice nakazilo koronavirem 22 tisíc lidí a dva tisíce zemřely, ve skutečnosti je ale nakažených a obětí mnohem víc. V oblasti ovládané povstalci žije 3,6 milionu lidí.

Peking stejně jako Moskva už uzavřel kontrakty na export vakcíny s více než desítkou států. V obou případech jde o země Latinské Ameriky, Blízkého východu nebo Asie.

Podle Gamalejova Institutu, který stojí za vývojem Sputniku V, už zájem o vakcínu projevilo přes 50 států. Šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev minulý týden na davoském Světovém ekonomickém fóru řekl, že do dvou týdnů by měl být Sputnik V získat registraci v celkem 25 státech. Mezi zeměmi, které už ruskou „zbraň“ proti covidu-19 povolily, vyjmenoval kromě Maďarska a Srbska například Spojené arabské emiráty, Bělorusko, Turkmenistán, Venezuelu, Argentinu, Paraguay, Bolívii, Alžírsko i palestinské úřady.

Den poté ale Ruský fond přímých investic a Gamalejův Institut ve společném prohlášení uvedly, že zásilky do Latinské Ameriky se můžou až o tři týdny zpozdit. Důvod? Stejný jako britsko-švédská AstraZeneca nebo americký Pfizer, tedy komplikace spojené s rozšiřováním výroby ve snaze výšit objem dodávek v druhém čtvrtletí tohoto roku.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované