Veřejnoprávní legenda musela ustoupit fotbalové. „Bylo to trapné,“ popisuje novinář

Britská BBC má za sebou několik horkých dní, které znovu otevřely otázku, zda veřejnoprávní organizace podléhá tlaku politiků. Televize koncem minulého týdne kvůli tweetu kritizujícímu vládní migrační politiku stáhla z vysílání sportovního moderátora Garyho Linekera. Vedení pod tlakem nakonec v pondělí vzalo své rozhodnutí zpět.

BBC opět čelí kritice. Vedení britské veřejnoprávní televize stáhlo z obrazovek populárního sportovního komentátora a bývalého úspěšného fotbalistu Garyho Linekera. Důvodem měl být jeho tweet, ve kterém kritizoval nově schválený imigrační zákon a označil ho za „nesmírně krutý“.

Linekera se ale zastali jeho fanoušci i mnozí kolegové z BBC, kteří odmítli moderovat jeho pořad nebo komentovat fotbalové zápasy. Ve vysílání tak vzniklo hluché místo. A podle Ivana Kytky, novináře působícího ve Velké Británii, pozornost nebyla příjemná ani vládnímu kabinetu, který kritizovaný zákon prosadil.

BBC se tak nakonec v pondělí s komentátorem dohodla na návratu do vysílání. „Nebyla to aféra hluboce vážná, ale spíše trapný skandál. Trapný pro vedení BBC,“ říká Kytka v podcastu 5:59.

Podle něj se nyní začne spor interně prošetřovat, aby si instituce ujasnila, kdo a proč se rozhodl špatně. „Pravidla pevně zavazují jenom zaměstnance, ale Gary Lineker je externista. Není tak jasné, zda se přísná verze vztahuje i na něj,“ vysvětluje novinář, který v BBC působil dvě dekády. Připomíná, že Lineker se navíc už v minulosti vyjadřoval velmi kriticky k dřívějšímu šéfovi labouristické opozice Corbynovi a žádný postih za to nedostal.

Několikadenní kauza tak znovu otevřela otázku, jak velký vliv má na chod veřejnoprávního média tlak Konzervativní strany. Kytka připomíná, že „kvůli ideové blízkosti“ některých lidí z vedení BBC s konzervativci už z BBC v posledních letech odešlo několik vysoce postavených novinářů.

„Na druhou stranu, když se podíváme na vysílání, tak se standard nestrannosti a odstupu od politických stran BBC stále ještě snaží držet,“ říká novinář.

Přesto pozice britské veřejnoprávní televize a rádia oslabuje. Politické tlaky jsou ale jen jedním z důvodů. „Jako jinde ve světě se na tom podílí velký rozmach streamovacích platforem, které přebraly BBC publikum,“ popisuje Kytka.

A jelikož streamovací služby dokážou vyrobit svůj obsah s daleko nižšími náklady, ve Velké Británii se opět rozbíhá debata, zda země potřebuje silná veřejnoprávní média placená z koncesionářských poplatků.

Vysílání BBC tak může být v reálném ohrožení. Na rozdíl od jiných evropských zemí ho totiž v Británii neupravuje zákon, ale královská charta, která se musí každých deset let obnovit. Teoreticky by tak bylo možné BBC úplně zrušit.

„Pokud se do vypršení té královské charty, což je v roce 2027, na britské scéně třeba objeví zpravodajský, publicistický, dokumentární kanál, který nepotřebuje financování z veřejných peněz, tak by to byla mnohem větší hrozba pro BBC a pokračování systému veřejnoprávního vysílání než dílčí aféry nebo skandálky,“ upozorňuje Kytka.

V dnešním díle podcastu 5:59 se také dozvíte, proč tvrdý migrační zákon vzbudil nelibost nejen u Garyho Linekera a která další kauza z posledních dní ohrozila důvěryhodnost BBC. Poslechněte si celý rozhovor v audiu na začátku článku.