Přesuny části operací a supernemocnice. Tichá revoluce ve zdravotnictví sílí

Je to zdánlivě drobná změna, která ale může spustit zásadní reformu českého zdravotnictví. Složité operace pacientů, třeba při rakovině slinivky, jater nebo jícnu, by podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha za ANO měla v budoucnosti provádět výhradně specializovaná centra velkých nemocnic. Přednosti i skrytá rizika tohoto plánu probíráme v podcastu 5:59.

O centralizaci nemocniční péče se pokoušely – nebo o tom přinejmenším mluvily – i jiné vlády v minulosti. Systém tzv. nemocničních center vznikl už za exministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), kabinet Andreje Babiše ale zachází dál: Do velkých nemocnic přesouvá zatím jen část specializované péče. Těm menším už ji nebudou pojišťovny hradit.

Redaktorka Deníku N Iva Bezděková, která se dlouhodobě zabývá zdravotnictvím, v této souvislosti píše o „tiché revoluci“ v nemocnicích.

„Je to revoluce, protože se to může dotknout všech nemocnic, nejen těch malých, ale i těch velkých v regionech, v Praze a Brně, které teď koncentrují specializovanou péči. A tichá proto, že se o tom mluví jako o kosmetické změně, prezentuje se to jako drobnost, která ale může mít velký dominový efekt na celou zdravotní péči v Česku,“ vysvětluje novinářka v podcastu 5:59.

Typicky má jít o operace, na které jde člověk „jednou za život“, tedy v případě, že ho stihne nějaká vážná onkologická nemoc a jeho nádor je operovatelný. Bezděková dává za příklad operace po diagnóze rakoviny slinivky, jater či jícnu. Ty se momentálně provádějí například v kolínské nemocnici, do budoucna by je tam ale pojišťovna neproplácela a pacienti by za nimi jezdili do Prahy.

Ministerstvo argumentuje tím, že ve větších nemocnicích se s podobnými specializovanými operacemi setkávají častěji a úmrtnost pacientů, kteří podobné zákroky prodělali, je nižší než v menších nemocnicích. Za kvalitnější péčí se tak vyplatí vyrazit i desítky kilometrů.

Jenže zatímco v případě výše popsaných diagnóz by se změny týkaly jen jednotek lidí, u urologických operací, které mají následovat v budoucnu a začalo se o jejich přesunu mluvit až později, by se to dotklo tisíců pacientů. A tady začíná argumentace ministerstva, proč soustřeďovat u specializovaných operací zdravotní péči do velkých center, podle Bezděkové selhávat.

„To je právě to B: Co bude s těmi pacienty, kteří budou mít po odoperování nádoru další komplikace? Povezou je 70 nebo 80 kilometrů zpátky do centra, kde je operovali, sanitkou mezi třemi kraji? A takových otázek je tam spousta,“ upozorňuje novinářka.

Malé nemocnice, kde by se v rámci naznačené reformy výrazně snížil objem operací, se zase obávají, že jde o příliš radikální krok, který v konečném důsledku povede k nižší kvalitě péče o pacienty.

Iva Bezděková se o plánech na přesměrování specializovaných zákroků do větších center bavila s poradcem ministra zdravotnictví Tomášem Hauerem. Podle jeho propočtů má jít jen o jednotky pacientů, a tím pádem se ani neprodlouží čekací doba na operace. Redaktorka si ale není jistá, že to tak v realitě opravdu bude.

„Nepůjde jenom o nádory slinivky nebo jater, jsou tu ledviny a třeba nádorů konečníků je také mnohem víc. Později mají přijít nádory prostaty, to je ohromné množství pacientů,“ vypočítává novinářka.

Novinářka problém v podcastu 5:59 vysvětluje na hypotetické situaci: „Když se třeba člověk někde v regionu vybourá v autě a bude potřebovat operovat slinivku, játra nebo jiný orgán, který bude natržený, a budou tam ti lékaři, kteří už to (v důsledku snížení objemu operativy) nebudou dělat, dokážou tu akutní věc odoperovat?“

Výše zmíněný příklad dobře vykresluje problém, kterého se obávají i malé nemocnice. Ve chvíli, kdy z menších nemocnic zmizí složitější operace, dost možná odejdou i lékaři, kteří se nebudou chtít věnovat jen „rutinním“ zákrokům. Právě proto chtějí podle Bezděkové celou věc ještě diskutovat.

„Uznávají, že je centralizace důležitá, že nemůže operovat vysoce specializované výkony každá malá nemocnice, ale jde to strašně rychle a je to všechno honem, honem a bez vydiskutování toho, co to všechno potom s sebou přinese,“ dodává Iva Bezděková s tím, že jednání mezi nemocnicemi, potažmo zástupci krajů, a ministerstvem nabírá na obrátkách.

Nezodpovězených otázek, které se k centralizaci nemocniční péče v Česku vážou, je každopádně celá řada. A nejedna z nich se týká dalšího prohlubování nerovnoměrného rozložení tuzemské zdravotní péče.

Jednou z vlajkových lodí stávající vlády je navíc výstavba „supernemocnice“ v Praze, jejíž vojenský status by podle přesvědčení vlády měl umožnit v rámci NATO vykázat náklady s ní spojené jako výdaje na obranu. Ve středu premiér Babiš s ministrem Vojtěchem oznámili, že bude stát v areálu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

Kapacitní studie, která má stanovit potřebný počet lůžek a další parametry nové nemocnice, má být hotová do konce letošního roku. Podle Ivy Bezděkové bude v této souvislosti zajímavé sledovat, jak se to odrazí na restrukturalizaci lůžek v ostatních pražských nemocnicích.

„Ze kterých nemocnic ta lůžka zmizí a kam se budou koncentrovat, je potenciálně mnohem větší změna než to, že někde bude stát nový barák. Tedy to, že ty stávající nemocnice o jednotlivé specializace přijdou,“ říká novinářka.

Ta zároveň upozorňuje, že přesun operativy nakonec může být vodou na mlýn i pro některé soukromé subjekty, jako je např. klinika Iscare ze skupiny FutureLife, kterou spoluvlastní premiér Andrej Babiš.

„Je to trošku střet zájmů, že se rekonstruuje chirurgie v České republice a my máme premiéra, který v chirurgii podniká. To už dávno není jenom asistovaná reprodukce. Takže by se ho to vlastně mohlo dotknout tím, že by mu přišli pacienti z velkých nemocnic, které už by neměly kapacitu na operace žlučníku a kýly,“ uzavírá redaktorka Deníku N Iva Bezděková.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak je na tom Česko v počtu nemocničních lůžek, pokud jde o průměr v Evropské unii. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.