Povinné vojenské službě se nevyhneme, o tom ale politici nemluví, říká expert

Otázky týkající se bezpečnosti před volbami štěpí politickou reprezentaci v Česku. Diskutuje se nejen o tom, zda a jakou formou podporovat Ukrajinu v jejím boji s Ruskem, nebo jak moc navyšovat výdaje na obranu, ale i o tom, jestli dát lidem možnost hlasovat o případném vystoupení ze Severoatlantické aliance, která dosud představovala pilíř české národní bezpečnosti. Předvolební sliby stran v oblasti obrany rozebíráme v podcastu 5:59.

Pomoc Ukrajině ve válce, role Česka v NATO nebo Evropské unii, závazek obranných výdajů ve výši pěti procent HDP, případně neutralita země v bezpečnostních otázkách. Jen některá z témat, která se v posledních týdnech stala zásadním bodem předvolebních debat.

A není se čemu divit. Česko si vybírá poslance a poslankyně v době, kdy zuří válka na Ukrajině a v Pásmu Gazy, do Polska pronikl roj ruských dronů a Aliance aktivovala článek 4, který říká, že smluvní strany budou konzultovat situaci vždy, když podle názoru kterékoli z nich bude ohrožena územní celistvost.

Na tom, jak podobné otázky řešit, se ale zástupci stran napříč politickým spektrem - ať už v programech, nebo v debatách - neshodnou. Vládní Spolu nebo Starostové říkají, že chtějí nadále pomáhat Ukrajině, třeba i v rámci muniční iniciativy, a zůstat ve strukturách NATO a Evropské unie. Naopak uskupení Stačilo! by chtělo referenda o vystoupení z těchto institucí a podobně to vidí i hnutí SPD.

Bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský v podcastu 5:59 nicméně na předvolební sliby týkající se bezpečnosti nahlíží s notnou dávkou skepse. „Strany před volbami říkají věci, které voliči chtějí slyšet,“ říká výzkumný pracovník Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

„Například daně si všichni umí představit, na to si každý sáhne a něco o tom tuší, protože je skoro každý platí. Na obranu si ale málokdo sáhne, takže je to těžko hmatatelné, což podle mě umožňuje stranám být (v těchto otázkách) velmi vágní,“ popisuje expert. Pro voliče je tak daleko náročnější zhodnotit, nakolik jsou prohlášení zástupců jednotlivých stran reálná a jaké mohou mít důsledky.

Vysvětleme si to na příkladu mnohokrát omílaného referenda o odchodu z NATO nebo Evropské unie a slovech o neutralitě Česka. Co tím politici ze stran jako Stačilo! vlastně slibují? „Slibují Švýcarsko,“ odpovídá jednoduše Bahenský.

Expert vysvětluje, že takové kroky by zřejmě mohly krátkodobě fungovat. Zároveň by ale byly sázkou na to, že sousední země Česko nejen těžko napadnou, ale společně s ostatními státy se místo něj o všechno postarají, případně tuto zemi ubrání. „Je to, jako bych se k někomu nastěhoval, nepřispíval mu na nájem a věřil bych, že on na ten nájem vždycky vydělá a já tam budu bydlet v klidu,“ popisuje bezpečnostní expert.

Navíc Česko by podle něj nikdy nemohlo fungovat na stejné bázi jako Švýcarsko známé svou dlouhodobou neutralitou a politikou nezapojování se do válečných konfliktů. A to hned z několika důvodů. Zaprvé jde o geografii - Švýcarsko jednoduše leží západněji než Česko. A zadruhé Švýcarsko má dobře vyzbrojenou armádu, kterou „nepořídilo lacině“.

„A u budování obrany je navíc ta potíž, že ta rozhodnutí jsou většinou na dekády. (…) Vidíme to už dneska - od momentu, kdy se rozhodneme a začneme posílat peníze do obrany, do momentu, kdy tu obranu máme, uplyne dlouhý časový úsek. A to je podle mě velmi riskantní,“ říká Bahenský.

Poplatnost přáním voličů ale dokládá i těch několik málo slibů, na kterých se vesměs zástupci stran napříč politickým spektrem shodnou. Například povinná vojenská služba, bez jejíhož zavedení - v nějaké formě - se podle něj Česko výhledově neobejde, se neobjevuje v žádném z programů. Některé sice mluví o jistých formách přípravy civilistů, ale vždy na dobrovolné bázi.

Bahenský sám říká, že je to logické, protože jde o nepopulární záležitost, o které před volbami nikdo diskutovat nechce. Jestli se k takové debatě Česko vůbec někdy dostane, je tak nejasné. Jedno ale přece jen podle odborníka jisté je: „Pokud přijde válka, přijde povinná vojenská služba. To můžu říct stoprocentně.“

Bezpečnostní expert nicméně kvituje, že v případě, že čeští politici nechtějí zavádět povinnou vojenskou službu, mluví ve volebních programech alespoň o navyšování platů vojáků. To by mohlo Česku dopomoct k početnímu doplnění jeho profesionální armády, kterou si naprostá většina politických subjektů přeje mít v co nejlepším stavu.

„Pokud chceme profesionální armádu, tak ji budeme muset zaplatit a zaplatit ji relativně hodně. Protože pokud máme splňovat závazky vůči NATO, tak budeme potřebovat vojáků o polovinu víc, než máme teď, a pravděpodobně budeme muset těm lidem nabízet čím dál tím více peněz, aby do té armády šli,“ vysvětluje Bahenský.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, proč si bezpečnostní expert myslí, že rychlé ukončení konfliktu na Ukrajině nemusí být v českém národním zájmu, nebo že se podle něj bez nějaké formy povinné vojenské služby Česko výhledově neobejde. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.