Hájí ji i prezident, přesto má osada Bedřiška zmizet. Komu vadí a proč?

Osud ostravské kolonie Bedřiška se stal předmětem diskuzí, do nichž se zapojil třeba i prezident Petr Pavel. Bývalá hornická kolonie se přes několik historických kliček stala místem, které mnozí označují za vzor soužití Romů a Neromů. Teď má jít podle místní radnice k zemi. V podcastu 5:59 nabízíme kontext.

Je to jen pár ulic a domů, všehovšudy zhruba dva tucty adres. Přesto je o ostravské Bedřišce – někdejší hornické kolonii – v posledních týdnech hodně slyšet v celé republice. Proti demolici, kterou nařídila místní radnice a které už několik zdejších stavení padlo za oběť, se bouří obyvatelé osady i další její příznivci a aktivisté. S kritikou ale přišel například i prezident Petr Pavel, když na sociálních sítích napsal, že se volí cesta „destrukce toho, co fungovalo“.

Bedřiška je každopádně nevšední místo. Bývá označována za příklad úspěšného řešení etnického a sociálního napětí, za vzor soužití Romů a Neromů. Vedení městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky však zmíněnou demolici zdůvodňuje tím, že se místní finské domky – typické pro bývalé dělnické kolonie v Ostravě – dostaly v Bedřišce za hranu životnosti. Obyvatele, kteří si je od města pronajímají, chce postupně vystěhovat a dosavadní zástavbu zbourat.

Podle ostravské novinářky Kláry Filipové nicméně postup úřadů vzbuzuje pochybnosti. Za zarážející označuje hlavně absenci oficiálních plánů, co by s místem mělo být dál. „I samotní obyvatelé Bedřišky zmiňují, že kdyby za nimi někdo přišel a řekl ‚musíme vaše domy zdemolovat a vy se musíte odstěhovat, protože tady máme konkrétní plán, který bude ku prospěchu obvodu i celému městu‘, bylo by to (nutnost odejít) pro ně trochu pochopitelnější,“ říká v podcastu 5:59 Filipová, která je spoluzakladatelkou publicistického webu Okraj.cz a působí také jako datová novinářka Českého rozhlasu.

Budoucí záměry s Bedřiškou ale jasné nejsou. Radnice uvádí, že si chce oblast ponechat jako strategickou rezervu pro rozvoj města, a dosavadním obyvatelům nabízí náhradní bydlení. Jenže těm se z osady často nikam nechce, a to i v případě, že by to znamenalo o poznání modernější bydlení. Na tom, že Bedřiška už v současné podobě nemá udržitelnou perspektivu, se obě strany zkrátka neshodnou.

Městský obvod i spolek místních obyvatel si k věci také nechaly vypracovat znalecké posudky. A podle Kláry Filipové dopadly výrazně odlišně – zatímco ten radniční shledává stav domků kritickým a náklady na opravu každého vyčísluje na zhruba půldruhého milionu korun, osadníci kontrují posudkem, který operuje s částkou zhruba jen 200 tisíc korun.

Jinou otázkou je pak třeba místní kanalizace, která by kvůli svému špatnému stavu vyžadovala investici v řádu stovek milionů korun. Novinářka nicméně upozorňuje, že pokud se město v budoucnu rozhodne Bedřišku určit k bydlení, jak se některé úvahy zdají naznačovat, stejně tyto peníze bude nutné vynaložit.

Osada Bedřiška nese jméno po někdejším dolu Bedřich ve stejné lokalitě. Místní kolonie začíná vznikat už na počátku 20. století, nový rozmach pak podle Filipové zažívá po druhé světové válce, kdy se Ostrava naplno začíná rozvíjet jako průmyslové centrum státu. Nová pracovní síla ale potřebovala někde bydlet – a tady na scénu vstupují právě takzvané finské domky, známé též jako fiňoky.

Tato dřevěná stavení byla po druhé světové válce pomocnou rukou, kterou Evropě v její tehdejší bytové nouzi podalo Finsko, tedy země oplývající dřevem a kapacitou svého dřevozpracujícího průmyslu. A fiňoky v podobě malých dřevěných dvojdomků si svou cestu našly také do Ostravy. Vyrostla z nich mimo jiné Bedřiška, přestože se v ní nacházejí i některá cihlová stavení.

Jiný podstatný moment pro osadu a její dnešní vnímání přichází v 90. letech, kdy tyto domy od těžební společnosti OKD kupuje město Ostrava a jejich správu dostává na starost městská část Mariánské Hory a Hulváky, v jejímž čele tehdy stála pozdější senátorka Liana Janáčková. Politička, která proslula svými kontroverzními výroky o Romech, podle Kláry Filipové do Bedřišky začala cíleně sestěhovávat problematické romské rodiny. Dosavadní obyvatelé naopak odcházeli a z místa se stala vyloučená lokalita, kde v roce 2010 došlo i ke žhářskému útoku.

„A v tuhle chvíli se celá komunita, která tam tehdy vznikla, spojila. Bedřišku uklidili, začali do určité míry dohlížet na to, jací lidé tam žijí, začali se řídit pravidly, která si sami stanovili. A to je vlastně začátek Bedřišky, o které se bavíme až dodnes,“ popisuje ostravská novinářka.

Teď se však začala psát možná závěrečná kapitola historie ostravské osady, jakkoliv místní a jejich spojenci a podporovatelé doufají v opak. Demolice odstartovala před polovinou listopadu a zatím padly k zemi čtyři z pěti prázdných finských domků v kolonii. Poté, co ten pátý obsadili odpůrci bourání, byly práce pozastaveny. Starosta městského obvodu Patrik Hujdus (Starostové pro Ostravu) uvedl, že se práce zaměří na úklid sutin, úřad prý nechce situaci eskalovat.

Už samotný počátek demolice ale vyvolal velkou nevoli, kdy obyvatelé Bedřišky uvádějí, že o ní dopředu nebyli informováni. „Místní tvrdí, že bagry přijely jednoho dne v osm hodin ráno bez jakéhokoliv ohlášení. A ani já osobně jsem neviděla žádný dopis, který by třeba nájemníky informoval, že k tomu dojde,“ říká Klára Filipová, zatímco starosta Hujdus do médií opakuje, že lidé o záměru obvodu prý vědět museli.

Výpovědi místních jsou však podle novinářky zarážející. „Bavíme se tu o dvojdomcích. No a v jednom z těch domů byla prázdná část, jeden prázdný byt, ale v tom druhém ještě žila nájemnice se svými dětmi a rodinou. A ta se vlastně probudila do toho, že najednou se jí bourala ta prázdná půlka domu. Říkala, že ji obvod ani ta samotná firma vůbec neinformovaly.“

Navíc Klára Filipová poukazuje i na další komunikační mezery, kdy kromě zmíněné mediální aktivity starosty Hujduse další vyjádření v podstatě chybějí. „Téma Bedřišky se promítlo do celostátních médií a už se o tom více než týden mluví na těch nejvyšších místech. Je ale zarážející to naprosté ticho, které tady v Ostravě slyšíme od našich zastupitelů a politiků,“ podotýká spoluzakladatelka serveru Okraj.cz a datová novinářka Českého rozhlasu.

Poukazuje i na červnové jednání zastupitelstva městského obvodu, kde byly prezentovány závěry šetření pracovní skupiny, podle nichž není Bedřiška vhodnou lokalitou k bydlení. Už tehdy byla podle Filipové – která jednání zastupitelstva dlouhodobě navštěvuje – na politicích patrná jistá únava z toho, že se tématu musí vůbec věnovat: „A teď aktuálně mám prostě pocit, že se snaží nechat to trochu vyhnít a odeznít – a pak se uvidí, co bude dál.“

V podcastu 5:59 se také dozvíte, co se stalo s dosud vystěhovanými obyvateli Bedřišky nebo proč podle novinářky Kláry Filipové platí, že k tématu dostupnosti bydlení jako takovému se město Ostrava „staví čelem“. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.