Článek
Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.
Uprostřed někdejší hornické osady Bedřiška stojí cihlový dům, ve kterém komunitní centrum sídlí. Kolem něj se ve třech ulicích rozléhají finské domky. Není to odsud daleko do rušných částí Ostravy, tady však vládne klid. Bedřiška je obklopena zelení, která ji chrání před hlukem z nedaleko přilehlé čtyřproudové silnice.
Pro místní obyvatele je centrum významné místo. „Z toho, že se bude rušit, jsem úplně hotová. Dělá se tady všechno,“ popisuje Helena Pouhošová. „Moje čtyři děti sem chodí, pomáhají s doučováním. Dcera se sem chodila učit a díky jejich pomoci letos udělala střední školu,“ říká Helena.
Do komunitního centra ale nechodí jen děti. I dospělí si v něm mohou nechat poradit - nejčastěji s řešením dluhů, exekucí či otázek spojených s pěstounskou péčí. V centru mají k dispozici i tři počítače. Pracovníci rodičům pomáhají například i s orientací v žákovském systému Bakaláři.
„Tím, že se centrum zavře, se nám bude fungovat hůř, nebudeme mít dotace. Ale určitě nezmizí. Tohle je trest pro ty nejmenší,“ říká vedoucí komunitního centra Lydie Habustová. „Ty děti sem mají možnost přijít, zahrát si, povykládat si s námi o tom, co je trápí. Teď už nebudou mít ani to,“ doplňuje.
Lydie Habustová před budovou komunitního centra.
Alespoň částečně se pomoc lidem dostane i po zavření centra, bude to ale náročnější. „Buď budeme chodit po rodinách nebo se sejdeme někde v obýváku a tam každý ukáže, co potřebuje. Určitě to nevzdáme. Hodláme fungovat,“ popisuje předseda spolku komunitního centra Jan Žemba.
Současný nájemce se může přihlásit, zní z radnice
Městský obvod Mariánské Hory a Hulváky smlouvu centru vypověděl 20. srpna. Budovu má opustit do konce listopadu.
Starosta obvodu Patrik Hujdus (NEZÁVISLÍ) odmítá nařčení, že by radnice chtěla komunitní centrum v Bedřišce úplně zrušit. „Obvod nezrušil komunitní centrum jako takové, pouze vypověděl smlouvu dosavadnímu nájemci. Současně jsme ale vyhlásili nový záměr pronajmout prostory na další období,“ vysvětluje.
Podle něj se o prostory může ucházet i současný provozovatel. „Vyhlášený záměr předpokládá, že přízemí objektu bude sloužit pro spolky, obecně prospěšné společnosti a podobné organizace za účelem komunitní nebo sociální práce. Přihlásit se pochopitelně může i současný nájemce,“ říká starosta.
Od konfliktů k soudržnosti
Bedřiška je svého druhu unikát. Na přelomu tisíciletí se začala měnit v problémovou lokalitu. Do domků, které spravuje ostravský obvod Mariánské Hory a Hulváky, se začaly stěhovat rodiny v obtížné sociální situaci. Podle místních v osadě byla vysoká kriminalita, nepořádek, problémy se záškoláctvím a sousedské nepokoje. Právě ty v roce 2010 vyeskalovaly v útok zápalnou lahví na dům jedné z romských rodin.
Po tomto útoku obyvatelé došli k závěru, že je potřeba vytvořit komunitní centrum. Vzniklo tak místo, které sloužilo k mediaci sporů, řešení dluhů, exekucí i otázek spojených s pěstounskou péčí. Zároveň se začaly organizovat volnočasové aktivity pro děti i celé rodiny.
„Po tom útoku jsme tady udělali občanské sdružení, stanovili jsme si pravidla hry, které se musí dodržovat, a podle nich jsme se začali řídit a vybudovali jsme komunitní centrum,“ říká Eva Lehotská, místní obyvatelka a aktivistka, která má na změně velký podíl.
Za posledních patnáct let si lidé sami místo zvelebili. Teď tady žijí Romové a lidé z majority v souladu. „Na všechno jsme se finančně společně skládali. Třeba na bagr, aby se to tady vyčistilo. Tehdy jsme odsud odvezli 28 kontejnerů odpadu,“ doplňuje Lehotská.
Budovu komunitního centra si obyvatelé udržují sami. Poslední úpravou byly květináče u hřiště.
„Všichni se tady známe a dáváme na sebe navzájem pozor. Není to jako v paneláku, kde ani nevíte, kdo je váš soused,“ doplňuje Helena.
Co bude s místem dál?
Radnice městské části přesto dlouhodobě usiluje o vystěhování obyvatel osady. Domky chce strhnout kvůli nevyhovujícím podmínkám. Co přesně by se pak s pozemkem stalo, ještě nikdo neví.
Z Bedřišky se ale lidé už ve velkém stěhují. Na konci září to budou další čtyři rodiny. Od minulého listopadu tak klesne počet obyvatel v městských domech z 82 lidí na 35.
Zde je můj domov, zůstanu – stejné nápisy jsou na většině domů v Bedřišce.
Podle plánu městské části by se obyvatelé měli z Bedřišky vystěhovat do roku 2029. Do té doby má smlouvu podepsanou například Helena Pouhošová mladší. Ta v osadě bydlí se synem a dcerou, oba jsou v předškolním věku.
„Zatím využívají jen ty volnočasové aktivity, ale mě tady pomáhají. Pomáhají mi tady i s věcmi, co se týče úřadů. Když nám na úřadě nechtějí něco vysvětlit, tak nám to vysvětlí a zajdou tam s námi,“ říká Pouhošová mladší.
Osada Bedřiška vznikla po druhé světové válce, kdy se na místě postavily finské domky určené jako dočasné bydlení pro horníky. Jejich životnost měla být čtyřicet let, nakonec ale domky stojí dodnes. Komunitní centrum, které místní vybudovali z původního třípokojového bytu, se stalo srdcem Bedřišky.
V komunitním centru mají obyvatelé i možnost využívat počítače. Některým rodičům tady pracovníci pomáhají i s orientací v žákovském systému Bakaláři.
Podle Lehotské ale není přesídlení do městských bytů tak jednoduché, jak se snaží obvod prezentovat. „Obvod tvrdí, že když se naučili fungovat tady, tak musí umět fungovat i jinde. Jenže to není tak jednoznačné. Tady žili v přátelském prostředí, kde se tolerovaly odlišnosti. Teď přichází do prostředí, které je nepřijímá. Dochází pak k sousedským sporům. Není to tak jednoduché,“ dodává.
