Vánoce bez léků a s epidemií na krku. Dohnala nás závislost na Asii

Česko se potýká s výpadky některých druhů léků, a to v době, kdy sílí vlna respiračních onemocnění. Ministerstvo zdravotnictví dokonce muselo vyjednat mimořádnou zásilku léků, aby prázdná místa v regálech lékáren vykompenzovalo. Jak jsme se do takové situace dostali?

Počty nemocných s respiračními chorobami v posledním týdnu narostly až o desítky procent. Vyplývá to z údajů krajských hygieniků, které v pátek citovala agentura ČTK.

V některých regionech, například ve středních Čechách, tak už hygienici vydali doporučení omezit návštěvy ve zdravotnických zařízeních nebo zařízeních sociálních služeb. Návštěvy ale omezily i některé pražské nemocnice – ode dneška je například úplně zakázala Nemocnice Na Homolce.

„Česko je na hranici epidemie akutních infekcí dýchacích cest,“ říká v podcastu 5:59 reportérka Seznam Zpráv Daniela Přádová. Upozorňuje, že v některých krajích – například v tom Jihomoravském – už počet nemocných práh epidemie přesáhl. Situaci navíc komplikuje souběh více infekčních chorob. „Původců nemocí se teď ve společnosti točí hned několik – jsou to právě tzv. RS viry, ale také covid a chřipka,“ dodává reportérka.

K náporu respiračních onemocnění přitom dochází za situace, kdy některé léky není jednoduché sehnat, a to ani v lékárnách. „Už řadu měsíců se potýkáme s výpadky léků na snížení horečky pro nejmenší děti, konkrétně jde o látky s obsahem paracetamolu a ibuprofenu ve formě čípků a sirupů,“ připomíná Přádová.

Ulevit nedostatku by v příštích dnech měly mimořádné dodávky léku Nurofen, které vyjednalo Ministerstvo zdravotnictví.

Jenže trh je rozkolísaný i třeba u penicilinu, konkrétně u látky fenoxymethylpenicillin. V některých formách bude dostupnější zřejmě až během ledna. „Lékaři už nyní popisují, že je to opravdu velký problém. A to zejména proto, že právě tento lék používají například pro léčbu angíny,“ říká reportérka Seznam Zpráv.

Výpadky v dostupnosti léků se objevují v průběhu let celkem pravidelně. Podle Přádové ale nejde ani tak o četnost výpadků, nýbrž hlavně o to, jestli za ně existuje náhrada. U většiny léků totiž je alternativa. Jenže v poslední době chybí i některé přípravky, které nahraditelné nejsou. Anebo chybí tak dlouho, že zásoby jejich alternativ došly.

A co vlastně současné výpadky způsobilo? Nejčastěji jde o problémy ve výrobě a v dopravě léků mezi kontinenty. „Výroba je totiž velmi globalizovaná a léky se často vyrábějí jen na několika málo místech,“ podotýká Přádová. „Pokud vím, tak snad polovina léčivých látek, které používáme tady v Evropě, se vyrábí jen v pěti továrnách na světě. Přičemž většina výroby se odehrává v Asii.“

Problému přitom čelí nejen Česko. Reportérce Přádové to nedávno řekl výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel. Podle něj Evropa v posledních 20 letech „zcela zaspala“.

Starý kontinent prý přistupoval k farmaceutickému průmyslu jako k běžnému dodavateli a evropským státům bylo v podstatě jedno, kde se lék vyrábí nebo jaké jsou jeho zásoby. „Pokud jde o léky, jsme jako kontinent zcela závislí, a to zejména na Číně a Indii,“ shrnuje situaci reportérka Přádová.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, co při shánění některých nedostatkových léků radí odborníci nemocným a jejich blízkým nebo jakým způsobem k současným problémům přispěla ruská válka na Ukrajině. Poslechněte si v audiu na začátku článku.