Vládce, který změnil Čínu. Si Ťin-pching na sjezdu strany odhodil rukavičky

Desítky let nestál podle expertů v čele Číny mocnější muž než Si Ťin-pching. Komunistická strana ho nyní na sjezdu potvrdila ve funkci generálního tajemníka na už třetí funkční období. To se nestalo od časů zakladatele komunistické Číny Mao Ce-tunga. Co to v kombinaci se změnami ve složení politbyra znamená?

Komunistická strana Číny o víkendu do svého čela už potřetí jmenovala čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Z nejužšího vedení strany naopak vypadl současný premiér Li Kche-čchiang, který v rámci země prezentoval „střízlivější přístup k ekonomice“.

„Byl považovaný za politika, který se snaží, aby ekonomický systém bez ohledu na vstupování komunistické strany přímo do ekonomiky zůstával flexibilní a aby byl nějakým způsobem kompatibilní i s mezinárodním prostředím,“ vysvětluje Olga Lomová, profesorka sinologie z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a zároveň členka projektu Sinopsis.

Li Kche-čchiangův odchod tak podle ní znamená, že strana už nechce usilovat o to, aby měla i „otevřenější tvář“. „S novým vedením se ukazuje, že nemůžeme očekávat, že by probíhaly – byť za zavřenými dveřmi – jakékoliv diskuze, které by potenciálně mohly vést k nějakým úpravám. Nemluvím o zásadních změnách, ale úpravách té politiky,“ popisuje sinoložka.

Lomová podotýká, že jasným důkazem je politika nulového covidu v zemi, kvůli které dochází k přísným lockdownům v provinciích a která se také odráží na ekonomice země.

„Absolutní převahu“ podle Lomové Si Ťin-pching možná chtěl deklarovat i na sjezdu, během kterého byl zřejmě proti své vůli odveden ze sálu exprezident a bývalý generální tajemník komunistické strany Chu Ťin-tchao.

„Představa, že se chystal k něčemu nevhodnému a byl násilím vyveden, což se objevovalo zejména v některých exilových čínských zdrojích, se mi zdá krajně nepravděpodobná. Hlavně proto, že to nebylo cenzurováno,“ vysvětluje sinoložka.

Před svým nástupem byl přitom Si Ťin-pching vnímán jako nositel změny, který by mohl být tolerantnějším vůdcem komunistické Číny. I Západ ho považoval za muže, který by čínské trhy mohl plně otevřít zahraničním firmám.

„Myslím si, že teprve teď s Putinovým útokem na Ukrajinu začíná v té politické sféře lidem docházet, že to, co chtěli vidět, tam nebylo,“ říká Lomová.

Postupem let naopak Si Ťin-pching stál za většími zásahy do čínské ekonomiky, zátahem proti právníkům, snahou země ovlivnit mezinárodní organizace a za drastickým omezováním svobody slova. A přišel s bojovnou rétorikou.

„Si Ťin-pching tím ukazuje ambice, které tu vždycky byly, ale které jsou v situaci, kdy se Čína cítí být dostatečně silnou ekonomicky, ale i vojensky, nebezpečné. Čína vlastně navenek ukazuje požadavek vybojovat si ve světě ‚naše práva‘,“ myslí si sinoložka.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak vypadala politická kariéra Si Ťin-pchinga nebo proč můžeme v příštích letech očekávat agresivnější politiku komunistické Číny směrem do zahraničí. Poslechněte si v audiu na začátku článku.