V Německu o sobě dávají vědět levicoví teroristé i nihilističtí extremisté

Celých pět dní zůstalo v Berlíně bez elektřiny na 45 tisíc domácností. Výpadek postihl mimo jiné pět nemocnic, přes 70 pečovatelských domů a 20 škol. To vše v době, kdy teploty klesly pod bod mrazu. Za blackoutem ale nestálo extrémní počasí ani technická porucha. Přihlásila se k němu levicově extremistická organizace Vulkangruppe. Jaké cíle tito lidé sledují? A jak silný je dnes levicový extremismus v Německu?

Část Berlína byla od minulé soboty několik dní bez proudu. Tisíce lidí si tak nemohly nakoupit nebo zatopit a skončily v hotelech, u známých či příbuzných, v provizorních prostorách zřízených městem, případně musely mrazivé dny přečkat ve vychladlých domovech.

K útoku se přihlásila jedna ze skupin, které jsou v Německu řazeny k levicovému extremismu: Vulkangruppe. Terčem její akce byla podle jejího prohlášení ekonomika založená na fosilních palivech. Skupina přitom tvrdí, že se zaměřila na nejbohatší části města. Na jihozápadě Berlína se sice nacházejí vilové čtvrti, bez elektřiny se ale stejně tak ocitla i řada lidí s nízkým příjmem nebo třeba pečovatelské domy.

Útok, který pocítilo na 45 tisíc domácností, podle německého analytika Felixe Neumanna přesně odpovídá modu operandi této skupiny, která se v posledních 15 letech přihlásila zhruba k desítce útoků. Úřady toho o ní ale jinak příliš mnoho nevědí.

Expert na boj s extremismem a terorismem z Nadace Konrada Adenauera v páteční epizodě podcastu 5:59 popisuje, že nedostatek informací o této skupině lze vysvětlit dvěma faktory. Zaprvé si počínají velmi profesionálně a nenechávají za sebou žádné stopy.

„Druhý a opravdu velký problém ve srovnání s dalšími formami extremismu, zejména s tím krajně pravicovým, je, že se mu na poli odborného výzkumu dosud nikdo nevěnoval,“ vysvětluje v podcastu 5:59 Felix Neumann.

Proč levicový extremismus v Německu nikdo nezkoumá? Jaký je obecně aktuální stav německé krajní levice a jak nebezpečná je? A jaké nové extremistické skupiny u našich západních sousedů nabírají na síle? Německý expert na boj s extremismem a terorismem odpovídá v rozhovoru pro podcast 5:59.

K útoku na elektrickou rozvodnou síť v Berlíně se přihlásila tzv. Vulkangruppe. Co o této skupině víme? Jaké je její ideologické pozadí a za jaký svět svými akcemi bojuje?

Bohužel toho o této specifické skupině moc nevíme. Je to škoda. Ale existují nějaké veřejně dostupné informace, se kterými můžeme pracovat. Víme, že ta skupina vznikla v roce 2011 a ten její název – Vulkangruppe čili skupina Sopka – nejspíše odkazuje na velkou sopečnou erupci na Islandu z předešlého roku, která výrazně zkomplikovala leteckou přepravu zejména v Evropě. Z toho, myslím, jasně vysvítá jejich motivace. Tvoří součást krajně levicového pole a s největší pravděpodobností se snaží prosazovat narativy a politická rozhodnutí týkající se změny klimatu a klimatické bezpečnosti. Takže například provádějí sabotáže kritické infrastruktury. Tam se, řekl bych, cítí nejvíc doma, to je jejich modus operandi. A jejich dlouhodobým cílem je ničit průmysl, infrastrukturu a věci podobného rázu.

Blackout postihl čtvrti Nikolassee, Zehlendorf, Wannsee a Lichterfelde.

A jak tihle lidé ospravedlňují to, že po jejich útoku na rozvodnou síť zůstaly desítky tisíc Berlíňanů včetně seniorů a dětí bez elektřiny, ve tmě a chladu?

Oni se v podstatě omluvili a řekli, že necílili na veřejnost, že se zaměřovali na kritickou infrastrukturu. Ale to podle mě není dobrý argument. Pokud se rozhodnete zacílit na kritickou infrastrukturu, jako je v tomto případě rozvod elektřiny, samozřejmě že to dopadne na životy ne stovek nebo tisíců lidí, ale na desetitisíce. A jelikož se momentálně v Berlíně potýkáme s nočními teplotami kolem osmi až devíti stupňů pod nulou a ani ve dne se nijak neoteplí, dokážete si asi představit, že to v takovém bytě bez elektřiny není dobré, zejména pro malé děti a starší lidi.

Existují nějaké odhady, o jak velkou, nebo naopak malou skupinu se v případě Vulkangruppe jedná? Kolik členů, případně kolik sympatizantů má?

Bohužel ne. Zpravodajské služby touto informací nedisponují nebo ji přinejmenším neuvádějí. Já odhaduji – a podtrhuji, že jde jen o můj předpoklad –, že musí jít o menší skupinu, protože několik útoků už na kontě mají a nikdy se úřadům na nikoho z nich nepodařilo přijít. Proto vyvozuji, že jde o menší skupinu, která informace vzájemně sdílí, ale nic z toho se zatím nedostalo ven. Pokud by šlo o větší skupinu, šance na to někoho z nich chytit by byla větší.

Přesto ale – jak už jste uvedl – nejde zdaleka o první útok ze strany této skupiny. Kde se tedy stala chyba? Neměli by být alespoň někteří z těch útočníků už za mřížemi?

Rozhodně, to by byl samozřejmě ideální scénář, pokud by to tak bylo. Ale ten problém, který tomu brání, je dvojího druhu. Zaprvé si ti útočníci počínají velmi profesionálně. Je jasně vidět, že si cíle svých útoků pečlivě vybírají. Neútočí na náhodné objekty, vytipovávají si zranitelná místa s velkým potenciálem ovlivnit sociální i politický život. A také umějí zacházet s výbušninami a chemikáliemi. Z operačního hlediska opravdu vědí, co mají dělat. No a potom – a to samozřejmě komplikuje policii a zpravodajským službám práci nejvíc – se umějí velmi dobře skrývat. Nezanechávají po sobě žádné stopy. Žádnou DNA nebo něco podobného.

A druhý problém, který s tímhle v Německu máme, a je to opravdu velký problém ve srovnání s dalšími formami extremismu, zejména s tím krajně pravicovým, je, že se mu na poli odborného výzkumu dosud nikdo nevěnoval. O krajní pravici toho je dostupného spoustu, což pomáhá jak politikům, tak médiím a občanské společnosti a v neposlední řadě i policii a tajným službám. Jenže u krajní levice tomu tak není, tam prostě žádný výzkum neprobíhá. A tak, jak už jsem říkal, nevíme, co je Vulkangruppe zač. Kdyby na tom poli někdo bádal, měli bychom možná mnohem víc znalostí a expertizy, což by v konečném důsledku pomohlo i policii a tajným službám v pátrání po těchto lidech.

Co je příčinou problému, který jste právě popsal? Proč je levicový extremismus v Německu tak málo vědecky prozkoumaný, zejména v porovnání s dalšími extremistickými odnožemi? Má německá vědecká komunita nebo společnost jako taková tendenci toto nebezpečí přehlížet?

Především, řekl bych, že celkově vzato byl pravicový extremismus a islamismus v posledních letech mnohem větší hrozbou. To je fakt. Takže výzkum v této oblasti byl nutný a správný. Zároveň v posledních letech vidíme, že levicový extremismus – a řekl bych i levicový terorismus – sílí. Takže takový výzkum by byl potřebný a myslím, že by bylo velmi rozumné zaplatit badatele, kteří by se do krajně levicové scény důkladně ponořili, v německém i v evropském kontextu, protože tito lidé jsou celoevropsky i celosvětově propojení.

Existuje podle vás také tendence tyto lidi omlouvat? Ve smyslu: Možná že jejich metody jsou špatné, ale jejich cíle jsou vznešené a správné?

Naprosto. V tom máte stoprocentní pravdu. Řekl bych, že pokud se podíváte na bezpečnostní orgány, tato argumentace neexistuje. Myslím, že policie a výzvědné služby chápou problém velmi dobře. Ale když se podíváte na jiné aktéry, kteří ovlivňují každodenní diskuzi, řekl bych, že se určitě najdou lidé, kteří tento argument používají. Což podle mě není správné – přesněji, je to velmi špatné. Protože můžete legitimně protestovat, být proti něčemu nebo pro něco, ale jakmile používáte jako nástroj násilí – a násilí proti objektům, proti majetku, je také násilí –, není to správná forma protestu. A řekl bych, že potřebujeme více hlasů, které by odsoudily tuto formu protestu, tyto formy útoků.

Není to teď v Německu tak trochu móda, útočit na energetickou soustavu? Tento týden se totiž odehrál další incident, ke kterému se přihlásila skupina, která si říká Komando Angry Birds a která zaútočila na elektrickou rozvodnou síť v Severním Porýní-Vestfálsku…

Rozhodně. Kritická infrastruktura je důležitým cílem nejen pro extremistické skupiny, ale také pro cizí státy. A není cílem jen pro přívržence krajní levice, ale podobná prohlášení se dají zaznamenat i na druhé straně spektra, u krajní pravice. Ta by se na kritickou infrastrukturu také chtěla zaměřit, a zasáhnout tím pádem chod společnosti. A teď si vezměte ještě zahraniční aktéry, hlavně Rusko. I to se snaží cílit na kritickou infrastrukturu a ničit ji. Takže obecně bude mít ochrana těchto cílů v budoucnu obrovský význam.

Jaký je obecně aktuální stav německé krajní levice a jak nebezpečná je? Radikalizuje se nějak výrazně třeba v poslední době?

Řekl bych, že aktuálně má německá krajní levice dva silné proudy, které nabírají na síle. Na jedné straně jsou to skupiny, o kterých teď byla řeč, skupiny, které útočí ve jménu klimatické změny, jako je právě Vulkangruppe, celá kampaň s názvem Switch off, což je iniciativa, která vyzývá lidi k odpojení se od technologií a úsporám energie, a pak je tu třeba ta vámi zmíněná skupina Komando Angry Birds.

Na druhé straně je proud, který sdružuje militantní antifašisty – tam se dá zařadit skupina, která si říká Hammerbande, protože na své ideové odpůrce z krajní pravice útočí kladivy nebo železnými tyčemi. A bohužel nejen na ně. V Německu došlo v minulosti k útoku, jehož oběť si v second handu koupila čepici se symbolem, který odkazoval na krajní pravici, přičemž ten člověk o tom propojení ani nevěděl a posléze byl na ulici lidmi z Hammerbande brutálně napaden a utrpěl vážná zranění.

A oba tyto proudy krajní levice jsou v Německu na vzestupu, a pokud bychom to měli nějak srovnat, tak míra násilí vůči lidem i majetku z jejich strany mírně roste. Ne ale tolik jako třeba u radikálních islamistů nebo krajní pravice.

Mnozí posluchači si možná vybaví takzvanou Frakci Rudé armády (RAF), ultralevicovou teroristickou guerillu, která v Německu operovala zejména v 70. a 80. letech a jejíž akce si vyžádaly více než 30 lidských životů. Když srovnáme situaci tehdy a dnes, jsou tam nějaké podobnosti?

Myslím, že míra násilí, kterou známe z dob Frakce Rudé armády je mnohem traumatičtější než to, čeho jsme svědky dnes. Chápu, že to k tomu svádí, přirovnávat aktuální teroristické činy krajní levice právě k RAF, protože vychází ze společného myšlenkového základu, ale ten rozdíl v míře použitého násilí je obrovský, něco takového se v současné době prostě neděje.

Jaká je míra podpory těchto akcí u široké veřejnosti? Pokud ještě jednou sáhneme k tomu srovnání s Frakcí Rudé armády a porovnali bychom situaci dnes a v 70. letech, kdy podle šetření Institutu pro výzkum veřejného mínění v Allensbachu byly miliony Němců připraveny poskytnout teroristům úkryt – je to dnes stejné, nebo se smýšlení společnosti posunulo jinam?

Docela rád bych viděl výsledky takového průzkumu, který by se na toto téma v Německu dělal teď. Ale předpokládám, že úkryt by členům krajní levice v dnešním Německu poskytl málokdo. Zejména ne těm, kteří způsobili, že desetitisíce lidí celé dny ve svých domovech v posledních dnech mrzly. Kdyby se našli lidé, kteří by chtěli těmto teroristům poskytnout útočiště, hodně by mě to překvapilo.

Objevují se v oblasti extremismu nějaké nové jevy? V posledních letech se často mluvilo o takzvaném hnutí Reichsbürger (Říšští občané). Existuje něco srovnatelného?

V současnosti pozorujeme nové formy extremismu zejména v online prostoru. Všechny tři typy klasického extremismu, tedy krajní pravice, krajní levice nebo islamismus, působí zejména v analogovém světě. Ale když se zaměříme na dění v digitálním prostoru, můžeme pozorovat několik docela zajímavých věcí.

Například existuje takzvaná komunita incelů, což je zkratka pro „involuntary celibate“, tedy „nedobrovolný celibát“. Je to komunita mužů, kteří věří, že mají právo na sexuální styk, ale viní společnost z toho, že jim nedává, co chtějí. Kvůli tomu chovají vůči ženám obrovskou nenávist a pokoušejí se jim ubližovat v online i offline světě.

Další novou formou extremismu, kterou vidíme, je takzvaný nihilistický extremismus. Dnes v Hamburku dokonce začíná soudní proces v úplně první známé kauze týkající se tohoto typu extremismu s člověkem, který si říká „Bílý tygr“. (Tento muž byl německými úřady obviněn ze stovek trestných činů, měl například donutit třináctiletého chlapce z Ameriky, aby spáchal sebevraždu, kterou živě vysílal, pozn. red.)

Nihilistický extremismus je totiž formou extremismu, která cílí především na nezletilé a děti, ale zároveň se ta stejná skupina těchto činů dopouští. Mluvíme tu o pedofilii, zneužívání dětí, ale také třeba o týrání zvířat a podobně. Takže tohle jsou jevy, které v současnosti sledujeme v digitálním prostoru.

V podcastu 5:59 uslyšíte i zbytek rozhovoru, kde rozebíráme, v jakých lokalitách se levicoví extremisté v Německu sdružují, jestli je podle výzkumníka správné, že je útok v Berlíně vyšetřován jako teroristický čin, nebo zda jsou oprávněná podezření, že za tímto útokem mohla být ruská tajná služba. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.