Sebedůvěra Íránu vzrostla, Západ ho k dohodě jen tak nedotlačí, říká expert

Írán ani po dvou rozsáhlých útocích Spojených států v posledních dvou letech zřejmě neopustil svůj jaderný program. Satelitní snímky, které zveřejnila stanice CNN, ukazují, že místní dělníci odklízejí trosky a opravují přístupové vchody v místech, kde Teherán ještě před americkými útoky měl uchovávat obohacený uran. To se navíc děje v době, kdy konflikt mezi Američany a Íránci opět nabývá na intenzitě.

Íránský jaderný program v posledních dvou letech po zásazích amerických jednotek utrpěl rozsáhlé škody, a to zejména na infrastruktuře. Americké střely například poničily komplex Natanz, hlavní íránské zařízení pro obohacování uranu, nebo podzemní závod Fordo, vybudovaný hluboko v horském masivu.

Drtivá část těchto škod však podle analytika organizace Globsec Tomáše Nagye vznikla už loni v létě, během tzv. dvanáctidenní války. Současný konflikt prý íránský jaderný program zasáhl jen druhotně, a to přesto, že americký prezident Donald Trump opakovaně mluvil o tom, že jedním z hlavních cílů operace Epic Fury z letošního února bylo zabránit Teheránu ve výrobě jaderné zbraně.

Současný režim, respektive jeho obměněné personální složení, které po smrti íránského vůdce Alího Chameneího převzalo v zemi kontrolu, se ale - zdá se - nevzdává snah o obnovu jaderného programu. Írán podle stanice CNN opět „vyvíjí činnost“ v oblasti jaderného výzkumu, a to i na místě, kde má být „pohřben“ obohacený uran. Oficiální politická prohlášení ale zatím nejsou k dispozici.

„Podle mého názoru si ale můžeme poměrně jistě dovodit, že nový režim bude mít objektivně mnohem menší důvěru vůči Spojeným státům a Západu. Ve světle zkušeností z posledních dvou válek bude nepochybně motivován hledat určitou pojistku proti tomu, aby se podobná agrese v budoucnu neopakovala,“ popisuje Nagy v podcastu 5:59.

Expert zároveň připomíná, že infrastruktura je jen jednou částí íránského jaderného programu. O co země nepřišla, je know-how. Teherán stále disponuje vědeckou základnou, která jaderný program dokázala v posledních letech zásadně posunout. Navzdory zjištěním CNN pak dosud není jasné, do jaké míry má přístup k zásobám obohaceného uranu.

„Otevřených otázek je tedy hned několik. Obecně lze říci, že během posledního roku se program nijak neposunul, protože ty způsobené škody jsou tak značné, že je dnes v podstatě zakonzervovaný,“ shrnuje Nagy.

V současnosti tedy podle experta nehrozí, že by Írán dokázal v řádu týdnů vyrobit jadernou zbraň. Ostatně už před útoky měl před sebou v tomto ohledu řadu problémů: Mezinárodní společenství například podle experta nemělo informace, že by Írán pokročil v konstrukci jaderné hlavice. To samo o sobě je práce na několik měsíců, a to navíc za předpokladu, že by o to režim měl vůbec zájem a dal k tomu pokyn, což se nestalo.

„Nemyslím si tedy, že by byl Írán schopen během tří měsíců nebo půl roku takovou zbraň vyrobit. Podle mého názoru se stále bavíme o několikanásobně delším časovém horizontu,“ popisuje analytik Globsecu.

Mlžení ohledně vývoje jaderného arzenálu tedy mělo zejména vyděračský potenciál. Nikdy to ale nebyla jediná páka, kterou vůči mezinárodnímu společenství Írán používal. Důležitou strategií bylo i tajení některých klíčových informací týkajících se toho, v jaké fázi jejich jaderný program ve skutečnosti je.

Mohl se tak zároveň tvářit, že by byl schopen vyrobit jadernou hlavici v poměrně krátkém časovém úseku, ale zároveň tvrdit, že nic nezákonného nedělá. Silnou stránkou tohoto plánu podle Nagye bylo, že si držel od těla případné útočníky. Na druhou stranu právě této íránské taktiky využily Spojené státy a Izrael coby záminky pro útok.

„Nemyslím si, že by Američané byli až tak úspěšní, jak tvrdili (když Trump vychloubačně mluvil o naprostém zdevastování jaderných zařízení i celého programu), ale přinejmenším program znehodnotili natolik, že dnes stagnuje. Írán tak podle mě hledá nové strategie,“ myslí si expert.

Nagy popisuje, že Írán v tomto ohledu však není bezradný. Jaderný program, balistické rakety ani podpora nestátních ozbrojených skupin v regionu (tzv. proxies) totiž podle něj nejsou tak účinnými prostředky k odstrašení nepřátel jako nadvláda nad Hormuzskou úžinou, klíčovou dopravní tepnou pro vývoz ropy ze zemí Perského zálivu.

„Tou skutečně významnou zbraní může být schopnost Íránu kontrolovat Hormuzský průliv, a tím i významnou část světové energetické a ekonomické stability,“ vysvětluje analytik organizace Globsec.

Po dvou ozbrojených konfliktech za poslední dva roky, měsících sporů a následných snahách o dohodu se tak podle Nagye v tuto chvíli situace zásadně neposunula. „To je podle mě jeden z hlavních závěrů tohoto konfliktu – bylo způsobeno mnoho škod, ale ve skutečnosti se toho až tolik nezměnilo,“ říká.

Spojené státy si podle experta po střetech nevydobyly ani silnou vyjednávací pozici. Kvůli útokům sice Írán přišel o vůdce, režim to ale ustál. „A podle mého názoru disponuje dostatečnou mírou sebevědomí, aby dokázal se způsobenými škodami žít a postupně je zvládat,“ popisuje analytik.

V současnosti by tak podle něj Írán nepřistoupil na komplexnější dohodu, která by omezila jeho jaderný program, jako tomu bylo v roce 2015, kdy s administrativou Baracka Obamy uzavřel Společný komplexní akční plán (JCPOA). A to ani dobrovolně, ani pod nátlakem.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, co zůstalo z íránského raketového arzenálu po poslední vlně americko-izraelských útoků. Anebo zda Írán nebo jeho jaderný a raketový program představují hrozbu i pro Evropu. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.