Slovensko čekají volby. Udělá Fico další úkrok vpravo a spojí se s fašisty?

Oslabující koalice, fragmentovaná opozice. Zhruba tak nějak vypadá hrací pole slovenské politiky před říjnovými regionálními volbami, které otestují nálady mezi Slováky zhruba rok před nejsledovanějším volebním soubojem o parlament. A nezanedbatelnou roli v nich sehrají i extremistické a dezinformační proudy, jak zaznělo během živého natáčení podcastu 5:59 o předvolebním Slovensku.

Podobně jako v Česku se i na Slovensku začíná schylovat k volbám, které jsou obvykle považovány za druhořadé. Zatímco Češi letos v říjnu budou vybírat nové složení radnic (a třetiny Senátu), na Slovensku lidé ve stejný měsíc vedle komunálních voleb absolvují zároveň i ty krajské. Jenže ve slovenském případě platí, že se na obzoru už neúprosně rýsují i ty „velké“ volby – do parlamentu –, které proběhnou na podzim příštího roku.

A proto se i „malým“ volbám aktuálně dostává velké pozornosti politických špiček. „Kampaň jede. Třeba (premiér) Robert Fico se teď vrátil z dovolené a hned začal objíždět stavby slovenských nemocnic,“ líčí nástup předvolebního módu reportér Seznam Zpráv Filip Harzer, který se děním na Slovensku a v dalších zemích středoevropského prostoru dlouhodobě zabývá. V rozhovoru uskutečněném v rámci živého natáčení podcastu 5:59 na Letní podcastové scéně v pražské Troji Harzer nastínil Ficovu aktivitu v lehce odlehčeném tónu: „Začal takové turné s přilbou na hlavě, kde chodí po stavbě a ukazuje na věci.“

Jde každopádně o hodně, a to i muži, který v čele slovenských vlád během posledních 20 let stál a stojí v součtu už bezmála 13 roků. Momentálně se přitom z průzkumů dá podle reportéra Harzera vysledovat to, že ačkoliv je sice slovenská opozice fragmentovaná a nedaří se jí dosáhnout dominantnější pozice, zároveň slábnou strany vládnoucí koalice, tedy Ficův Směr a také strana Hlas a Slovenská národní strana (SNS), kdy posledně jmenovaná formace by se teď do parlamentu dokonce vůbec nedostala.

Kdo naopak vykazuje stabilní preference zhruba kolem deseti procent, je krajně pravicová Republika, která si na základě svého vystupování podle Filipa Harzera zaslouží i označení extremistická a vlastně fašistická strana, jež ostatně před lety vznikla odštěpením části poslanců od extremistické strany Naše Slovensko Mariana Kotleby. A za situace, kdy je vládní koalice prizmatem průzkumů v problémech, se na Slovensku snad i proto objevují signály o možném sbližování mezi Republikou a Ficovým Směrem.

„Řada politiků Směru říká, že po volbách 2027 by možná byli otevření povolební spolupráci, pokud tak vyjde ta povolební matematika. Nebrání se tomu. A je to další překročení té politické hranice, ačkoli oni budou říkat, že není,“ podotýká novinář Seznam Zpráv.

Pro dokreslení toho, jakým aktérem Republika je, vzpomíná Harzer na jeden z jejích předvolebních mítinků z roku 2023, kde z publika zněly výzvy ke „střílení buzerantů“ a kde krajně nevybíravé a hanlivé výroky pronášeli i politici na pódiu. „Je to podle mě takové příznačné pro krajní pravici, že mají hrozně rychlé tempo řeči. Opravdu mluví tak, aby na posluchače přenesli hlavně emoce. O fakta vůbec nejde,“ dodává reportér.

Ve smyslu úvah o možném budování mostů mezi Republikou a Směrem je nicméně pozoruhodná i jedna čerstvá roztržka. V reakci na nasazení političky Směru do boje o křeslo župana v Prešovském kraji se totiž šéf Republiky Milan Uhrík vůči premiéru Ficovi ostře vymezil, protože tak prý Směr tříští vzájemné síly. Přičemž Republika věřila, že by se její kandidát Milan Mazurek v tomto souboji mohl opřít i o hlasy voličů Ficovy koalice. Jenže momentálně se zdá, že předseda vlády má v hlavě jiný scénář.

„Republika se dost nahněvala. Četl jsem jejich reakce a od Roberta Fica to vnímají jako zradu,“ podotýká český novinář s tím, že obecně jinak platí, že Republika a Směr se programově z podstatné části překrývají: „Vlastně loví podobného voliče, protože Směr už po referendu o LGBT právech v roce 2014 udělal úkrok doprava a začal tuto svou cestu.“

Není bez zajímavosti, že političkou, která se za Směr bude ucházet o post prešovského župana, je europoslankyně Judita Laššáková. Tedy žena dlouhodobě spojená s dezinformační scénou, která se výrazněji dostala do povědomí veřejnosti během covidové pandemie, kdy kritizovala vládní protiepidemická opatření a pravidelně vystupovala na dezinformační stanici Infovojna.

Což může být i jeden z dokladů toho, jakým způsobem se v posledních letech v některých momentech protnuly vrcholná slovenská politika a právě dezinformační scéna. Ostatně v určité fázi své kariéry se o ni opřel také premiér Robert Fico, jak načrtl další host živého natáčení 5:59, reportér slovenského deníku SME a odborník na dezinformace Martin Hodás. Původně prozápadní politik Fico se totiž dostal po porážce ve volbách v roce 2020 do úzkých, kdy se také od jeho Směru odštěpila část straníků a vznikl Hlas.

„Antisystémový volič a krajní pravice byli posledními zbytky elektorátu, které ještě dokázal oslovit. A díky covidu se mu to i povedlo. Přišla válka na Ukrajině, on začal jet tu proruskou politiku, začalo to fungovat a vybudoval si opět jméno opravdu velkého, suverénního lídra,“ říká Hodás.

Je teď nicméně otázkou, co předseda vlády udělá dál. Přičemž slovenský novinář poukazuje na to, že vlivem různých konsolidačních opatření, která Ficův kabinet musel pod tíhou situace přijmout, u části voličů sílí nespokojenost a jejich hlasy se tak mohou přelévat směrem k Republice. „Takže on (Fico) určitě bude mobilizovat. Ale nejde předvídat, do jaké míry bude úspěšný,“ dodává reportér deníku SME.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jaká témata momentálně na slovenské dezinformační scéně hrají prim. Nebo o jak jednotnou skupinu v případě šiřitelů těchto narativů na Slovensku vlastně jde. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.