Dezinfosvět a Fico. Symbióza, která funguje

Slovenští medvědi vnímají, že se změnily zákony. Evropa prý vymírá, protože je v ní moc LGBT+ lidí. Očkovaní lidé jsou jako kukuřice. Pokud jste nebyli ve vesmíru, nemůžete tvrdit, že je Země kulatá. A na Netflixu už jsou jen binární bizoni. Tyhle výroky slovenských vládních politiků takřka zlidověly. Jenže už nejsou jen internetovou kuriozitou – tohle je dnes realita slovenské politiky.

„V minulosti byly různé konspirační teorie na okraji společnosti, dnes je ale šíří ti nejvyšší představitelé státu. Různé lži a vytváření alternativní reality na každodenní bázi se staly novým normálem,“ říká expert na dezinformace Martin Hodás, za kterým jsem vyrazil natáčet na sever Slovenska do města Martin. 

Ve druhém díle série Směr Fico, která vychází v podcastu 5:59, se totiž věnuji tomu, jak se postavy slovenské dezinformační scény dostaly do vysoké politiky a jaký na ni mají vliv.

Podle Martina Hodáse, který píše pro deník SME, příchod dezinformátorů do politiky dezinformační scénu legitimizoval. Jak se to stalo? Zlom přišel během pandemie covidu-19, po které následovala plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu. Společnost se rozdělila na tábory, nedůvěra vůči chaoticky vedené vládě rostla a konspirační scéna získala nové a početné publikum.

„Tehdejší vláda Eduarda Hegera se rozpadla. Byla kontroverzní i po komunikační stránce, což mnoho lidí znechutilo. Tím pádem dali šanci alternativě, kterou v té době představoval Směr, Hlas a Slovenská národní strana (SNS) nebo krajně pravicová Republika,“ říká Hodás o slovenských pandemických letech.

Dezinformační scéna se pro Fica ukázala jako existenčně důležitá – umožnila mu politický návrat po období, kdy byl odepsaný. Lídr Směru pochopil, že už nedokáže oslovit své původní voliče, a začal se opírat o antisystémové nálady. Tím převzal voliče i témata tradičních dezinformačních stran, jako je Republika či SNS.

Vyvrcholilo to volbami na podzim 2023, které Fica a jeho Směr vynesly zpět k moci. V jeho vládě pak zasedly i postavy dezinfoscény, které kandidovaly za SNS Andreje Danka. Jen díky nim se strana do parlamentu nakonec dostala.

„Dezinfosvět“ je teď pro premiéra klíčový nejen jako komunikační kanál, ale i jako hlavní zdroj podpory – umírněné voliče už totiž oslovit neumí, upozorňuje Hodás.

Pavol Hardoš, specialista na dezinformační a konspirační weby z Univerzity Komenského, dokonce hovoří o synergii, anebo spíš symbióze.

„V podstatě funguje jako určitý ekosystém, který tvoří různí aktivisté a ‚dezinfluenceři‘ – lidé velmi úzce propojení s politikou. Existují v symbióze, v níž si navzájem zvyšují dosah politického poselství. Politici naopak využívají alternativní média a influencery z této scény k tomu, aby jejich prostřednictvím doručili svůj vzkaz svým voličům,“ vysvětluje mi Hardoš v rozhovoru před budovou slovenského parlamentu.

A o kom vlastně hovoříme, když mluví o dezinformátorech s podílem na moci?

„Dvě hvězdy, které voliči vykroužkovali do parlamentu, jsou Martina Šimkovičová a Peter Kotlár, hlavní tváře dezinfomédia TV Slovan,“ vyjmenovává novinář Martin Hodás.

V youtubové televizi Šimkovičová o migrantech prohlašovala, že roznášejí svrab a pásový opar, a divila se, že existuje něco jako bezkontaktní platba. Ve Ficově vládě se pak na podzim 2023 stala ministryní kultury.

Resortem od svého nástupu otřásá v základech – vyměňuje šéfy kulturních institucí a ruší státní podporu na základě své nacionalistické ideologie „kultura slovenská a žádná jiná“. Kulturní obec si proti sobě rychle popudila.

Ministryni jsem opakovaně žádal o rozhovor, odpověď jsem nikdy nedostal.

Peter Kotlár je teď zmocněncem vlády pro vyšetření pandemie covidu-19 a kvůli svému tvrzení, že očkování mění lidskou DNA a dělá z lidí „kukuřici“, se dostal do ostrého sporu se Slovenskou akademií věd. U premiéra má ale zastání.

S Martinem Hodásem jsme probírali i to, jestli oba politici skutečně věří tomu, co hlásají. „Jsem přesvědčený, že oni tomu autenticky věří. Nedá se to ale říct o všech, například u Roberta Fica nemáme jak vyhodnotit, do jaké míry těm věcem věří, zejména proruskému směřování, a do jaké míry je to jen politický kalkul,“ uvažuje expert.

Sám Hodás se podílí na boji s dezinformacemi a loví lži na slovenském internetu. Vydává pravidelný newsletter a donedávna se vyvracení hoaxů věnoval i ve vysílání veřejnoprávního Slovenského rozhlasu. To už ovšem neplatí – jeho pořad Ověřovna v létě bez udání důvodu znenadání skončil.

Hodás to přičítá nástupu nové ředitelky Martiny Flašíkové, která byla zvolena už podle nových pravidel sepsaných Martinou Šimkovičovou. Nový zákon výrazně posílil politický vliv na veřejnoprávní rozhlas i televizi STVR.

„Martina Flašíková na pozici ředitelky přišla z dezinformačního provládního webu eREPORT, který zdědila po svém otci Fedorovi. Ten shodou okolností zakládal stranu Směr a dělal jí svého času marketing,“ vysvětluje Hodás.

S Flašíkovou do STVR přicházejí už i první známé tváře dezinformační scény.

Podle Pavola Hardoše se dá s dezinformacemi bojovat jen obtížně. „Je třeba to brát jako jakési autoimunitní onemocnění, respektive jako chronickou chorobu, která má prostě horší a lepší období,“ říká.

„Jakákoli snaha to úplně vykořenit nebo potlačit by způsobila více jiných problémů, hlavně pokud jde o základní demokratická práva a svobody. Více než se zabývat tím, jakým způsobem bychom to mohli postihovat nebo potlačovat, je nutné mluvit o celospolečenském tlaku, protože neexistuje jeden lék,“ dodává expert.

Neplatí přitom ani domněnka, že dezinformacím na Slovensku věří jen voliči radikálnějších stran. Sociolog Roman Pudmarčík z agentury Ipsos upozorňuje, že část voličů opozice má za to, že s atentátem na premiéra Roberta Fica to bylo v roce 2024 úplně jinak.

„Voliči současné opozice často kritizovali stoupence vládních stran – tedy Směru, Hlasu nebo SNS –, že podléhají dezinformacím nebo je sami šíří. Jenže po atentátu na premiéra se ukázalo, že i mezi nimi samotnými byla značná část lidí, kteří zpochybňovali, že se útok vůbec stal. Mluvili o tom, že to mohlo být fingované nebo přehnané.“

„Pokud má někdo k Robertu Ficovi hlubokou nedůvěru, nebude mu věřit ani v takto vážné situaci. A právě tito lidé pak častěji přemýšlejí stylem ‚co když to celé bylo jinak‘. Ukazuje se, že téměř nikdo ve společnosti není vůči dezinformacím imunní,“ dodává Roman Pudmarčík.

Poslechněte si autentické ukázky slovenských dezinformátorů, kteří se stali vrcholnými slovenskými politiky, v přehrávači na začátku článku.