Dobrovský & Šídlo: Kam se poděla česká levice a komu opravdu chybí?

Čím se liší levicová politika od populismu? Mohla sociální demokracie přežít pomstu Miloše Zemana? A co může znamenat ohlášená kandidatura šéfa odborů Josefa Středuly na funkci českého prezidenta?

V myšlence, že pro zdravou politiku země je potřeba mít rozumnou a odpovědnou politiku jak nalevo, tak napravo, možná není nic originálního. Potíž je v tom, že levicové politické strany po volbách 2021 z českého parlamentu zmizely. V případě nevyléčitelných kremelských trollů z KSČM lze litovat jen toho, že se to nestalo dřív, ale absence demokratické levice bude dřív či později chybět.

Hnutí ANO nelze za levici považovat. Jeho majitel Andrej Babiš vyluxoval pragmaticky voliče zprava doleva, ale jeho politika je čistě pragmatická a populistická, bez ohledu na jakékoli ideologické hodnoty, pokud za ně nepovažujeme péči o vlastní byznys a beztrestnost. A extremistická SPD si bere za své některé levicové recepty, ale většina témat moderní levice, jako je především péče o lidská témata, jí nejenom uniká, ale často na ně cíleně útočí.

Krizi velkých stran u nás odstartoval mocenský kartel opoziční smlouvy. Oba její aktéři, ODS i ČSSD, na ni s odstupem času doplatili. Přitom se trochu zapomíná na to, že prakticky tento pakt zlikvidoval první pozemanovský předseda ČSSD Vladimír Špidla, který se nejenom odmítl znovu spojovat s Klausem, ale neudělal to ani v případě komunistů, se kterými by býval mohl mít impozantní parlamentní většinu 111 hlasů.

„Žádná z těch stran nedávala pozor na to, aby neztratila myšlenku důvodu své existence. Soustředily se jenom na výkon moci a na to, aby marketingově uspěly v dalších volbách. Marketing umí hodně zařídit, ale na krátkou chvíli. A může také lidi strašně zklamat, protože po té krátké chvíli uvidíš, že je to prázdná nádoba nebo hromada prázdných nádob,“ říká v podcastu na adresu kdysi největších českých politických stran Jan Dobrovský.

Pokud necháme stranou ODS, která si následky svého počínání musela po léta léčit v opozici, příčin postupného úpadku ČSSD bylo mnoho. Kromě zhoubného vlivu Miloše Zemana a marketingové politiky Jiřího Paroubka mezi ně patřila i snad geneticky zakódovaná řevnivost a podpásové jednání mezi jejími předáky, kteří si neváhali jít po krku tajně i veřejně.

„Zrod české sociální demokracie stál i na revanši. Zeman svou politiku postavil do značné míry na vizi, koho všechno zavře. Navíc v té straně i za jeho dob vládla strašlivá řevnivost. Strana, kde oficiální oslovení je příteli, přítelkyně! Žádná strana nebyla tolik plná řevnivosti, nenávisti a otevřených konfliktů. Ta strana vždycky plála emocemi,“ dodává na adresu ČSSD Jindřich Šídlo.

Zajímavý pohled přináší novinářka Apolena Rychlíková jako host tohoto vydání podcastu. „I ČSSD se měla přihlásit k západním hodnotám, ale akcentovat je skrz socioekonomickou realitu. Vlastně říkat: My chceme na ten Západ také, ale Západ nejsou jenom lidská práva. Znamená to i to, že v Německu je minimální mzda 40 tisíc, že jsme schopni stavět obecní byty jako ve Vídni, znamená to, že veřejná infrastruktura a úřady dobře fungují. A tohleto oni naprosto promeškali,“ komentuje v podcastu Rychlíková.

Jak dlouho bude česká politika kulhat na jednu nohu? Zlikvidoval českou levici a hlavně ČSSD pouze Andrej Babiš? A proč se o demokratickou levici obávají často ti, kdo ji nikdy nevolí? To vše se dozvíte v novém podcastu Dobrovský & Šídlo, který vydává Paměť národa.

Poslechněte si předchozí epizodu podcastu.