Hlavní obsah

Glosa: Celibát učitelek. Rakušan vytahuje politický evergreen

Foto: Seznam Zprávy

Rakušanův předchůdce Jan Hamáček sliboval zrušit 800 zákonů, současný ministr jich chce škrtnout skoro sedm tisíc.

Článek

„Rušení přebytečných zákonů“ je takový politický evergreen, který se vytahuje, když už se neví, co by, a je potřeba vyslat směrem k občanům něco pozitivního.

Ministr vnitra Vít Rakušan se pochlubil analýzou, na základě které chce zrušit přes 6 700 nepoužívaných zákonů, vyhlášek a vládních nařízení. Argumentuje tím, že zákony bez právních účinků, jež ale nikdo formálně nezrušil, zbytečně zaplevelují právní řád.

A uvádí i křiklavé příklady – zákon z roku 1919, který ruší celibát učitelek, zákon z roku 1947 o mimořádné dávce z nadměrných přírůstků na majetku nebo zákon o opatřeních proti neoprávněnému přechodu státních hranic ze stejného roku.

Nic proti tomu, samozřejmě. Zákon o zrušení celibátu učitelek opravdu v právním řádu nepotřebujeme. Jenže „rušení přebytečných zákonů“ je takový politický evergreen, který se vytahuje, když už se neví, co by, a je potřeba vyslat směrem k občanům něco pozitivního.

Na „zkrocení byrokracie“ totiž slyší úplně každý volič – levicový, pravicový i fanda populistů. Takže si ho také postupně vyzkoušely snad všechny strany. Většinou s žádným nebo mizerným výsledkem.

Dvě minuty

Pravidelné autorské glosy osobností Seznam Zpráv. Názory, postřehy, komentáře. Ve dvou minutách, v textu a zvuku, každý všední den.

Dvě minuty můžete poslouchat na Podcasty.cz a ve všech dalších podcastových aplikacích.

Naposledy Rakušanův předchůdce na vnitru Jan Hamáček z ČSSD. V roce 2019 navrhoval zrušení osmi stovek zbytečných zákonů. A také v jeho návrhu se našly líbivé „špeky“. Například zákon o ustanovení výpomocných sluhů z roku 1919 nebo nařízení vlády o ukončení omezení placení v hotovosti z roku 1993.

Rok předtím zase ODS z opozice slibovala „velký právní úklid“, jenž měl začít zrušením 63 norem. Posvítit si chtěla třeba na zákon o přebytcích sirotčích pokladen z roku 1919 nebo o „zákazu bombardovati cenné papíry“ z téhož roku.

A samozřejmě tu máme současnou vládu, která si do programu vetkla „za každou novou povinnost zrušit dvě stávající“.

Ještě jednou – obecně nic proti tomu. Jen je to z větší části technikálie, kterou měli dávno vyřešit legislativci. Protože ať se politici sebevíc zaklínají přehledností právního systému pro občana, toho se takové škrtání v praxi moc nedotkne. Ostatně samo ministerstvo přiznává, že zákony „na odstřel“ už nemají žádné právní účinky. A řekněte, kolikrát vám cestu českým právním systémem zkomplikovali výpomocní sluhové nebo sirotčí pokladny?

To už je mi sympatičtější plán pirátského ministra pro legislativu Michala Šalomouna. Ten navrhuje nesnažit se z naší právní džungle vysekat úhlednou anglickou zahradu. Ale zaměřit se třeba jen na práva a povinnosti malých a středních podnikatelů – a ty co nejvíc proškrtat, zjednodušit a zpřehlednit.

Možná by to právnímu řádu prospělo víc. I za cenu toho, že v něm zůstanou pravidla sexuálního života učitelek.

Doporučované