Hlavní obsah

Glosa: Země bez citu. Stále víc váháme s pomocí Ukrajině

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Shutterstock.com, Seznam Zprávy

Od přepadení Ukrajiny Ruskem uplynou v únoru už dva roky.

Reklama

Článek

Posílat Ukrajině finanční pomoc a přijímat odtamtud uprchlíky chtějí ze všech Evropanů nejméně Češi. K důvodům patří vnitřní politika.

Co vlastně máte proti Ukrajincům, ptá se Eurobarometr Čechů. Otázku však nechává bez odpovědi.

Nový výzkum zjistil, že s přijímáním ukrajinských uprchlíků souhlasí jen 63 procent zdejších občanů, spolu s Černou Horou nejméně v Evropě (průměr je 84 procent). Kdyby se konalo referendum, tak by pozvání Ukrajinců ke vstupu do Evropské unie odmítli Češi a o něco méně rezolutně už jenom Maďaři. Tuzemci by jako jediní většinově zastavili také finanční pomoc. Proč tomu tak je, se z rozsáhlé dokumentace prosincového Eurobarometru nedozvíme, při tak zásadních otázkách ovšem obvykle jeden důvod nestačí.

Podporu Ukrajině a Ukrajincům nepochybně oslabuje únava, která nejsilněji dolehla na občany těch států, kde je nejvíc uprchlíků z válčící země. Nejvyššího, více než desetiprocentního podílu dosáhli na celkové populaci zmíněné Černé Hory, Česko je na čtvrtém místě, ovšem zároveň evidovalo nejvíc ukrajinských přistěhovalců už před válkou. Podle statistiky Ministerstva vnitra tedy tvoří Ukrajinci přes pět procent zdejšího obyvatelstva. Častěji než příslušníci jiných národů jsme proto s některým z nich mohli mít i špatnou osobní zkušenost. Mnozí z Čechů mohou mít třeba také obavy z toho, že zruční řemeslníci z Východu ohrožují jejich pracovní místa, případně kazí ceny.

Ani takové racionální vysvětlení ovšem úplně neodstraní nepříjemný dojem, že jsme národ bez citu, který nechce pomoci tomu, kdo je v úzkých.

Možná přesvědčivější omluvou Čechů je rostoucí politizace celého problému. Vláda Petra Fialy ztrácí v polovině funkčního období popularitu, dosud jí však pověst vylepšovala zahraniční politika, hlavně pevný postoj vůči ruské agresi. Ovšem od minulého pololetí se stále častěji kritizuje hospodářský a sociální rozměr politiky Fialovy vlády, a tím na lesku ztrácejí i vládní aktivity v zahraničí včetně pomoci Ukrajině.

Příležitosti se už chopil šéf opozice Andrej Babiš, který pár dnů před vánočními svátky glosoval počínající rozhovory o přijetí Ukrajiny do EU stručně: „To my nechceme.“ Dalo by se říct, že se Ukrajina stává součástí volební kampaně 2024.

Dvě minuty

Pravidelné autorské glosy osobností Seznam Zpráv. Názory, postřehy, komentáře. Ve dvou minutách, v textu a zvuku, každý všední den.

Dvě minuty můžete poslouchat na Podcasty.cz a ve všech dalších podcastových aplikacích.

Reklama

Doporučované