Anna Šabatová je připravena k návratu: „Levice je na tom špatně“

Bývalá ombudsmanka, právnička a nositelka řady vyznamenání za boj za lidská práva se po neúspěchu v loňských komunálních volbách v Praze sice zdánlivě stáhla do ústraní, ale věci veřejné ji rozhodně nenechávají v klidu.

„Dnes už nepracuju v žádném zaměstnání. Snažím se koukat kolem sebe a občas přiložit ruku k dílu na nějaké drobnější věci. Taky se snažím věnovat rodině, což dnes už znamená mým potomkům, protože manžel (Petr Uhl, novinář, politik, signatář Charty 77, pozn. red.) zemřel v roce 2021,“ říká Anna Šabatová (72) v rozhovoru, který je součástí projektu Seznam Zpráv Galerie osobností.

Anna Šabatová se po odchodu z pozice veřejné ochránkyně práv (2020) pokoušela ještě o veřejnou funkci loni na podzim, kdy jako nestranička kandidovala za sociální demokracii a Stranu zelených na pražskou primátorku. V nabídce kandidovat tehdy viděla „příležitost pro obnovení levice v České republice“. Ale výsledek v pražských volbách byl slabý, nepostoupili ani do zastupitelstva.

„Holt ne vždycky se věci vyvinou tak, jak by si člověk přál,“ říká Anna Šabatová. Neúspěch levice, a to jak ve volbách do Poslanecké sněmovny (2021), tak ve volbách komunálních, vnímá ve vztahu k hluboké krizi společnosti a věří, že v budoucnu se levicové strany či hnutí vrátí.

„Vidím opravdu hodně mladých lidí, víc než před 10 lety, kteří se definují jako levicoví. Myslím si, že je otázka času, kdy z toho něco vykrystalizuje.“

Sama otevřeně říká, že pokud by před ni nějaká levicová politická síla postavila výzvu, aby se na projektu podílela, nebránila by se: „Pokud budu ještě trošku schopná zdravotně a pokud mi to bude myslet, tak bych se na tom ráda podílela. Ale vůbec to nemusí být nějaká významná pozice.“

Anna Šabatová se v rozhovoru vrací i k události z doby před 52 lety, kdy byla soudem odsouzena za „protistátní činnost“ na tři roky vězení. Tehdy jako dvacetiletá společně se svým otcem Jaroslavem Šabatou a dvěma bratry (všichni rovněž odsouzeni) roznášela letáky, v nichž lidem oznamovali, že nemají povinnost se účastnit komunistických, zmanipulovaných voleb.

„Nikomu nepřeju, aby byl ve vězení. Vězení je nepříjemná věc, přicházíte o svobodu. To si až potom uvědomíte, co to všechno obnáší. Z té zkušenosti svým způsobem čerpám celý život – lidsky, určitou empatií vůči světu,“ vysvětluje Anna Šabatová, proč pro ni byla tato zkušenost v životě naprosto zásadní. V prosinci 1976 podepsala Chartu 77, která vyzývala komunistickou moc k dodržování lidských práv, v roce 1986 se pak stala mluvčí Charty.

Po listopadu 1989 se na rozdíl od řady disidentů rozhodla držet v ústraní, vystudovat vysokou školu a angažovat se dál v otázce lidských práv. V roce 1998 získala, jako první žena z východní Evropy, Cenu OSN za boj za lidská práva. Mezi její další vyznamenání patří i Řád čestné legie udělený francouzským prezidentem v roce 2018.

Když po delších politických soubojích v roce 2001 vznikl v Česku institut veřejného ochránce práv neboli ombudsmana, do funkce byl zvolen renomovaný právník Otakar Motejl a Anna Šabatová se stala jeho zástupkyní. Po šesti letech, kdy jim vypršel mandát, se rozhodla dostudovat magisterské studium teorie práva a v roce 2014 se sama na šest let stala ombudsmankou.

„Obě ty etapy se lišily. V té první jsme v některých oblastech padli opravdu na pole neorané, třeba v oblasti sociálně-právní ochrany. Tehdy byly opravdu problematické podmínky v sociálních zařízeních. Tam jste měl pocit, že jste 50 let zpátky,“ popisuje Anna Šabatová v rozhovoru.

V druhém období, kdy už ombudsman získal i zákonnou pravomoc dohlížet nad diskriminací – snažit se jí předcházet a pomáhat obětem diskriminace, se otevřela nová témata, jako jsou práva lidí z různých sexuálních menšin nebo situace věci týkající se seniorů v sociálních zařízeních.

Proč po svém odchodu a zvolení Stanislava Křečka novým ombudsmanem pronesla větu: „Cítím smutek.“? Kam se společnost posunula v případu diskriminace Romů? Proč letos Anna Šabatová rezignovala na členství v poradním sboru prezidenta Pavla pro výběr ústavních soudců? A jak se podle ní společnost vypořádala se stíny komunistické minulosti?

Rozhovor si můžete pustit už teď v audioverzi v úvodu článku – celý přepis a videozáznam rozhovoru zveřejníme v sobotu.