Svět tak temný, že tě zachrání jen metal, ukazuje román Kov

Kov je nový dystopický román o světě, ve kterém je každý sám za sebe. Je to tak ponuré čtení, že jedinou naději v něm přináší poslech metalu. Do Kulturáku jsme pozvali jeho autora, hudebního publicistu Karla Veselého.

„Celý nápad na knihu vzešel z nějakého přiznání, že metal je vlastně hrozně existenciální umění,“ přibližuje Veselý vznik svého druhého románu Kov.

Jeho hrdinou je Nik. Nenápadný kluk, kterému se příčí úzkoprsá výchova a nesvobodný život na maloměstě. S partou kamarádů objeví metal – žánr, který má svůj hodnotový svět. A rozhodně v něm nejde jen o to, být věrný Satanovi, ale spíš být věrný sám sobě.

Kov nakonec ukazuje, že boj o svobodu je daleko složitější, než se zdá. Nik se o vlastní já pere celý život. Zatímco svět kolem něj se mění v dystopii, ve které se každý stará sám o sebe.

Kov volně navazuje na předchozí prózu Karla Veselého, Bomba Funk o fiktivní funkové kapele. Hudební publicista se netají tím, že by ho bavilo napsat román o více žánrech.

„Všechna moje beletrie je zatím o hudbě, o tom, jak lidé skrz nějaký žánr prožívají svět. Za každým žánrem je totiž nějaký soubor hodnot, je to umění, které popisuje svět a nějak ho uchopuje, je tam vždycky nějaký systém prožívání toho, co je dobro a co zlo,“ vysvětluje Veselý.

„V extrémním metalu je to vyhrocenější, protože jeho undergroundovost vychází z expresivity, z hluku a nepřístupnosti pro posluchače ‚z venku‘. K tomu patří být nesmlouvavý, sám sebou a neohlížet se na to, co tomu říkají ti druzí.“

Jaký je podle Karla odkaz zesnulého Takeoffa z Migos? Existují v současné hudbě ještě subkultury? Jakou knížku doporučuje Jonáš Zbořil na letošní podzim? Kam si zajet na koncert italské rapperky Myss Kety?

To vše si poslechněte v novém Kulturáku v přehrávači v úvodu článku.