Článek
Sociálními sítěmi se v poslední době šíří dva protichůdné trendy. Jeden říká, že by se lidé měli za každou cenu slunci vyhýbat a mazat se denně krémy s vysokým UV filtrem, aby se vyhnuli rakovině. Další trend ale přikazuje pobývat na slunci naopak co nejvíc, protože jedině tak člověk získá dostatek vitaminu D, který je nezbytný pro lidskou imunitu a ukládání vápníku v kostech.
Podle přednosty Dermatovenerologické kliniky FN Bulovka Filipa Roba je nejlepší jít střední cestou – hlavně se vyhnout „spálení“ nebo zčervenání kůže, ale nedržet sebe ani děti jenom doma.
Co dalšího se ještě v podcastu řešilo?
1. Samoopalovací krémy: Bezpečnější cesta ke snědé pleti?
Zatímco UV záření kůži prokazatelně poškozuje, samoopalovací přípravky fungují na zcela jiném principu. Podle lékaře jde o rozumnou alternativu pro ty, kteří touží po snědé pleti, ale nechtějí riskovat zdraví.
„Tím, že nejste vystavení UV záření, tak tam nedochází k poškození pigmentových kožních buněk, takže je to k nim opravdu šetrné,“ vysvětluje Filip Rob s tím, že jde v podstatě o povrchové barvivo. Varuje však před případnou kožní reakcí u citlivějších jedinců.
2. Solária jako plavání se žraloky
Představa, že se v soláriu lze před létem „bezpečně předpřipravit“, je z medicínského hlediska zcela zcestná a dermatologové před nimi striktně varují. Dermatolog Rob k tomu říká: „Já vám nemůžu doporučit, abyste chodili do solária. Kdybych to měl k něčemu přirovnat, tak je to asi jako jít si zaplavat se žraloky a vzít si na sebe jako ochranu aspoň neopren. Je tu menší šance, že vás žralok pokouše, ale úplně nulová určitě není,“ přirovnává s nadsázkou lékař.
3. Krémy před a po opalování: Stačí jenom jedna lahvička?
Mnoho lidí má pocit, že speciální krémy po opalování jsou jen marketingový tah a naprosto stačí použít běžný krém na opalování. Přípravky však podle Filipa Roba mají odlišné složení i účel.
„Krémy po opalování v sobě obsahují panthenol a další zklidňující látky, které zchlazují kůži. Opalovací krém není od toho, aby vám kůži zchladil a zklidnil, ten slouží čistě jako ochrana před sluncem,“ upřesňuje přednosta kliniky.
4. Triky pro rodiče: Jak si pomoci při mazání dětí
Udržet malé děti na pláži v klidu, zatímco je mažete, je nadlidský úkol. Nemluvě vůbec o tom, jak moc při roztírání krému dře na kůži nachytaný písek. Odborník proto u batolat a menších dětí obecně doporučuje kombinaci UV oblečků a opalovací krémy ve spreji.
„Představa, že je pořád dokola celé mažete, je prakticky nereálná. Dnes už si můžeme s ledasčím pomoct, máme k dispozici různé spreje a mlhy, takže dítě za pár vteřin nastříkáte. Není to úplně optimální, ale lepší než nic,“ radí Filip Rob ze své vlastní rodičovské zkušenosti.
5. Varovné signály znamének: Kdy už je pozdě?
Varovným příznakem blížící se rakoviny kůže mohou být i změny na mateřských znaménkách. Časné změny se ovšem nepoznají podle bolesti, ale pouze pohledem. Jakmile se přidají další jevy, jako je bolest nebo svědění, bývá problém už hlubší.
„Pokud máte nějaký kožní útvar, který se začne měnit, je ideální jít k lékaři. Pokud se začne měnit barva, velikost, začne být nepravidelné, je to ta pravá chvíle,“ doporučuje lékař. „Ve chvíli, kdy už to krvácí, bolí, svědí, tak to jsou většinou známky, že nádor je víc pokročilý.“
6. Mýtus o dětské regeneraci: Kůže si pamatuje všechno
Mezi lidmi stále přežívá nebezpečná pověra, že se dětská pokožka po spálení rychle zahojí a nic se neděje. Opak je však pravdou – poškození v útlém věku zásadně ovlivňuje riziko vzniku rakoviny v dospělosti. „Je to úplně naopak. U dítěte je velmi nebezpečné, když se spaluje v dětství, protože kůže si pamatuje celý život a zvyšuje se opravdu riziko kožních nádorů,“ zdůrazňuje dermatolog.
7. První pomoc z lednice: Tvaroh může i uškodit
Když už ke spálení dojde, babičky často radí sáhnout po tvarohu nebo jogurtu. Podle Roba to jako nouzové chlazení sice poslouží, ale nese to s sebou i riziko infekce.
„Jako první pomoc, pokud nemáte nic jiného, je to lepší než nic. Ale když už je spálenina větší a vytvoří se puchýř, tak se tam pak dostane jednoduše infekce. Takže lepší variantou jsou krémy na zklidnění, jako je panthenol, fenistil a podobně,“ uzavírá Filip Rob.
Podcast Marodi
Všichni jsme někdy marodi. Pediatr Cyril Matějka známý ze sociálních sítí jako Děckař v podcastu vyvrací medicínské omyly. Chce po lékařích a dalších odbornících, aby bez latiny a zbytečných složitostí vysvětlili, co skutečně máme dělat pro své zdraví a co je k ničemu.
Pořad vychází v rámci rubriky Zdraví+ na webu Seznam Zprávy.
Podcast vychází každý druhý týden, startujeme již od 14. května. Naleznete ho na Podcasty.cz, Spotify, Apple a na dalších podcastových platformách.










