Smolaře Vlčka potkala v derby dvě zatmění, tým i fanoušci ho však podrželi

Po 315. derby pražských S litovala spíše Sparta. Ani její lepší herní forma, ani výhoda půlhodinové přesilovky jí totiž k výhře nepomohly. Naopak u Slavie musel bod získaný za výslednou remízu 1:1 notně ulevit zkroušené duši smolaře Vlčka.

Fascinující tradice největšího českého derby, tedy vzájemných utkání mezi pražskými týmy Sparty a Slavie, je snad největším pokladem tuzemského fotbalu. Jeho pohnutými dějinami se proplétá jako červená nit, která se na své - doufejme - nekonečné, věčné trase potkává nyní dokonce již se třetím stoletím své existence. V neztenčené míře, před světovými válkami stejně jako nyní, k sobě přitom poutá naprosto mimořádnou pozornost veřejnosti. A to od úplného počátku příběhu, tedy od vůbec prvního derby „S“ datovaného 29. březnem 1896, až do dnešních dnů. S kontinuitou takřka nepřetržitou.

Některá derby z paměti rychle mizívají, jiná se v ní usazují napevno. Z těch 315 dosud sehraných derby se bude bezpochyby vždy vzpomínat například na to ze září 1965, kdy se Slavia čerstvě vrátila ze II. ligy. A na Strahov tehy opětovné derby přilákalo přes 50 000 diváků.

Mnohem více stále žijících pamětníků má bezpochyby slavné derby z jara 1995, kdy Sparta vyrukovala do souboje se Slavií s nejpřekvapivějším hráčem v dějinách. Její sportovní manažer Jozef Chovanec se totiž tehdy tajně vrátil k tréninku a místo na čestnou tribunu se v derby vydal nejprve do hráčské kabiny a pak i na hřiště.

Na derby ze začátku října 2025, tedy na to nejčerstvější, nedělní, se bude nejspíš vzpomínat jako na černý den slávistického obránce Tomáše Vlčka. Dějiny totiž leckdy nepíší jen oslavovaní hrdinové, střelci hattricků a dalších báječných gólů. Ale občas i smolaři.

Kdyby si Tomáš Vlček pořídil kondiciogram podobný tomu,na který spoléhal František Koudelka z filmové komedie Jáchyme, hoď ho do stroje, nejspíš by v neděli nevyšel ani z domu.

Jenže buď osud, nebo pověstná vadná elektronka z podniku Katoda Olomoouc, to mu chtěly jinak.

Ostatně nelze nezmínit, že to poslední dobou není zdaleka poprvé, co si osud s Vlčkem, velkým klubistou, který by se pro Slavii rozdal, dost nepěkně pohrává.

Skvěle rozjetou kariéru mládežnického reprezentanta Tomáše Vlčka, velkého objevu sezony 2023/24, krutě přeťal 21. července 2024, v prvním kole minulého soutěžního ročníku, na stadionu Slovácka. Utržený zkřížený vaz patrně nejrychlejšímu stoperovi v lize na spoustu dlouhých měsíců notně přistřihnul křídla.

A když už se pak v dubnu začal v lize znovu objevovat, přišla další komplikace: zápal mozkových blan.

I tohle trápení Vlček z těla vyhnal. A po testu v B-týmu, pak v Mol Cupu a 3 ligových minutách proti Dukle přišel velký zlom a návrat do základní sestavy Slavie. A to v zápasech doslova nejostřejších ze všech. V Lize mistrů v Miláně proti tamnímu slavnému Internazionale. A pár dní nato v derby na Spartě.

Do optimální herní pohody má samozřejmě Vlček v této situaci na hony daleko, ale vlastně nebylo zbytí, při absencích stoperů Ogbua či Holeše na něj prostě přišla řada.

„Udělal dvě chyby a draze za ně zaplatil. Chvilku jsem s ním mluvil, jako všichni, on to ví nejlíp,“ konstatoval po utkání slávistický trenér Jindřich Trpišovský.

V samotném závěru první půle, pár sekund před hvizdem, který by oznámil odchod do kabin, Vlček úplně zkratoval a ve snaze odkopnout míč si v blízkosti vlastní branky zvolil tu nejméně šťastnou variantu. Domácímu Rrahmanimu přitom dokonale „nalil“ na gól, kterým Balkánec srovnával na 1:1. Diagonála, po které Vlček naservíroval balon do nejnebezpečnějšího mozného prostoru před bránou Slavie, byla naprosto neuvěřitelnou taktickou chybou, vídanou leda v žákovské kategoriii.

Příčiny "zatmění"? Snad přemíra snahy, snad stres z hluboko uloženého podvědomého pocitu, že se po zdravotních trablech Vlček po herní stránce stále ještě necítí právě nejpevněji v kramflecích. Snad specifická atmosféra a tlak derby, který to všechno sečetl a znásobil.

A aby toho nebylo málo, v 66. minutě se Birmančevič dostal po Mercadově přihrávce za Vlčkova záda. A mladému obránci nezbývalo, než ho zastavit za cenu jednoznačného vyloučení.

Průběh derby a zejména jeho vlastní vystoupení v něm zjevně Tomáše Vlčka zdrtily. Ale jednak slávisté „přesilovku“ Sparty v poslední třetině utkání ustáli. A jednak se Vlčkovi dostalo po závěrečném hvizdu maximální možné podpory.

Když v rámci týmové děkovačky pozdravil zdviženou rukou příznivce červenobílých, byl Tomáš Vlček v obličeji zsinalý jako smrt. Fanoušci ale začali povzbudivě skandovat jeho jméno a na ploše přitom poskytl Vlčkovi oporu kapitán Jan Bořil i mnozí další spoluhráči. Rozhodně se Vlček kvůli svým přehmatům v derby nestal žádným vyvrhelem, od týmu i příznivců se mu dostalo maximálních projevů sounáležitosti.

Nosiči vody probrali i mnoho dalších témat z derby. Co přinesl souboj strategií Jindřicha Trpišovského a Briana Priskeho? Proč rozhodčí selhali, když nedošlo k vyloučení Patrika Vydry? Nebo proč Sparta nic nevytěžila ze své převahy? Ke slovu přišla i reprezentační kapitola před blížícím se duelem proti Chorvatsku a mnohá další atraktivní témata.

Celou epizodu si poslechněte v přehrávači v úvodu.