Nové léky na rakovinu: Co je víc, prodloužení života, nebo jeho kvalita?

Když je řeč o vývoji nových léků, nelze se vyhnout tématu nádorových onemocnění – rakovina je oprávněný strašák moderní doby. „Přes všechny poznatky, které máme, jsme stále o krok pozadu,“ říká molekulární biolog Marek Hraška.

Vývoj nového léku může trvat i dvacet let ani cena nově vyvinutého léčebného preparátu nebývá zanedbatelná. „Žádná farmaceutická firma konkrétní cenu za nový lék nezmiňuje, je to, řekněme, obchodní tajemství. Je ale obecně známo, že jde o obrovské částky. V onkologii není žádné překvapení, když vývoj od začátku až do konce stojí dvě až dvě a půl miliardy amerických dolarů,“ říká molekulární biolog Marek Hraška v podcastu MUDr.ování.

Obrovské částky zahrnují i takové položky, jako je výzkum, který se nakonec ukáže jako neúspěšný. Vědce ale posouvá i rozeznávání slepých uliček.

Najít lék, jenž vyléčí rakovinu, je samozřejmě úžasný úspěch, zastavení růstu zhoubného nádoru ale není jediným cílem výzkumníků. Pro vědce je neméně důležitá i kvalita pacientova života. „Tenhle aspekt se ve vývoji onkologických léčiv zohledňuje stále víc,“ přitakává Marek Hraška.

Takže v budoucnu už žádná chemoterapie, nevolnosti, ztráta vlasů a tak podobně? „My se snažíme jít dál, chceme vracet pacienta do běžného života. V rámci klinických studií máme mechanismy pro srovnávání kvality života,“ říká odborník, který má testování léků na pacientech v kompetenci.

Počet účastníků studie neurčuje žádná legislativa, řeší se případ od případu. „Důležitý je cíl studie, který je definován tím, co chceme prokázat. Do toho pak vstoupí statistici, kteří řeknou, jaký vzorek pacientů potřebujeme. Z nedávné minulosti, kdy se řešila vakcína na covid, to byly desetitisíce pacientů, v onkologii mluvíme o menším počtu, v poslední fázi klinické studie jsou to stovky, maximálně tisíc pacientů,“ vysvětluje Marek Hraška.

Do studií zařazují pacienty spolupracující lékaři podle kritérií konkrétní klinické studie. Nemocných je kvůli rozšířenému výskytu nádorových onemocnění v populaci bohužel pořád dost, takže vědci mají na kom léky testovat. Za covidu šlo ovšem všechno mnohem rychleji, protože situace tomu nahrávala.

„V pandemickém prostředí nebyl problém nabrat desetitisíce pacientů, lidé byli ochotni se zúčastnit studií. Navíc nebyl problém v těch podmínkách vyhodnocovat výsledky, protože s virem přicházel do styku každý. To byl obrovský benefit a vše se dalo velice rychle vyhodnotit,“ vzpomíná molekulární biolog na neobvyklou situaci, která lidstvu ukázala, že příroda má pořád navrch.

„Snad to nevyzní pesimisticky, ale přes všechny poznatky, které máme, jsme stále o krok pozadu. Z toho, co známe, jsme totiž schopni ovlivnit zatím jen malé procento procesů,“ přiznává Marek Hraška.

Kdo vývoj léčiv platí? A jak jsou do testování nových léků zapojeny děti nebo zvířata? Celý rozhovor o vývoji onkologických léků si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování v úvodu článku.