Hlavní obsah

„Babiš v Paříži udělal ostudu. Poučoval,“ říká exministr

Hostem Ptám se já je exministr zahraničí Jan Lipavský (ODS).Video: Seznam Zprávy

Článek

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) je na návštěvě Číny. Do země přijel pár dní poté, co vyšlo najevo, že tamní režim zatkl za údajnou špionáž českého občana. Chce oživit vztahy obou zemí. Jak vláda mění zahraniční politiku?

Hostem Ptám se já je bývalý ministr zahraničí, dnes poslanec za ODS Jan Lipavský.

Okamura odjel na návštěvu Číny i přes hlasitou kritiku opozice. Ta žádala po zprávě o zadržení českého občana zrušení cesty. To ale Okamura odmítl. Před odjezdem se spojil s tajnými službami. Pokud bude třeba, do případu zadrženého Čecha je prý připraven se vložit.

„Mám informace maximální možné a jsem připraven řešit i aktuální konzulární záležitosti,“ sdělil Okamura o víkendu v debatě na CNN Prima News.

Zahraniční politika je středem střetů současné vlády s Petrem Pavlem. Kabinet Andreje Babiše ji odmítá s prezidentem koordinovat, ministr zahraničí Petr Macinka je s hlavou státu v otevřeném mnohaměsíčním sporu. A situaci neuklidňuje ani prezident, který na vládu podal kompetenční žalobu kvůli sporu o to, kdo bude zastupovat Česko na summitu NATO v Ankaře.

Vláda navíc už v programovém prohlášení uvedla, že zahraniční politiku chce změnit. Místo hodnotové diplomacie chce dělat tu pragmatickou.

Co Okamura v Číně může dojednat? Jak vláda mění zahraniční politiku? A jak se projeví na zahraniční politice hádky vlád s prezidentem?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Jaké výsledky může přivést Tomio Okamura za své návštěvy Číny? - On uvádí určité důvody, pro které se tam vypravil, ale ta kauza s českým občanem, který byl—a já se nebojím použít to slovo—vzat jako rukojmí, kalí jakoukoliv snahu Tomia Okamury o doručení těchto výsledků. A zároveň si myslím, že by vláda měla ve vztazích s Čínou postupovat asertivněji a více s důrazem na obranu českých zájmů.

2:00 Měl tu cestu zrušit? - Myslím, že ano, protože v situaci, kdy vyjde najevo takto závažná věc, tak by měla vláda jednat, měla by vyzvat Čínu, aby třeba danou osobu propustila. Já jsem místo toho slyšel od Petra Macinky, že má takový fešácký kriminál, tak to mně skutečně nepřišlo, že vláda bojuje za české občany.

3:00 Vláda by měla být asertivní v důrazu na bezpečnost České republiky a bezpečnost českých občanů. Což když se podíváme, že i Tomio Okamura o tom mluví jako o nějakém konzulárním případu a tak dále, tak to skutečně takto vážně nebere. A nejsme první země, které byl občan vzat jako určité rukojmí. Já mluvím o Austrálii, Kanadě, Švédsku. Vždycky to pak dopadlo nějakou dohodou, výměnou, nějakým způsobem, ale trvalo to dlouhé měsíce, nebo v některých případech i roky. Takže tady je na místě určitá trpělivost a hlavně—já to budu opakovat—to slovo „tvrdost“.

6:00 Ta věc vyšla díky nějakým novinovým článkům, pak to ta čínská strana potvrdila. My nevíme, co s tím ta česká strana, ministerstvo zahraničních věcí, od konce června dělalo, protože pravděpodobně ta informace na české straně už nějakou dobu byla. Přetrvávají otázky.

8:00 My jsme měli revizi vztahů s Čínou jako bod programového prohlášení, protože bylo potřeba se podívat na to, co tady napáchal Miloš Zeman a ta parta okolo něj. To bylo zcela legitimní. Ve výsledku ten proces nedospěl do fáze, že by bylo potřeba třeba přehodnocovat smluvní základnu mezi Českou republikou a Čínskou lidovou republikou, což byl případ Ruské federace. … Nastavili jsme si s ČLR určité linie toho, kde se budeme pohybovat, a tam jsme se pohybovali. No a pak se rozkryla prostě celá řada těch věcí, ať už to byly vyhackované e-maily, nebo dotáhli jsme ty vyhackované e-maily na MZV, čínský satelit, co si tady budovali, provokace vojenských zpravodajců. Jako Čína se k nám rozhodně nechovala způsobem, že jsme suverénní země, tak ono potom nezbývá na ty stykové akce příliš prostoru.

12:00 Jak by se dál měly vyvíjet vztahy s Čínou? - Já bych si především přál, aby vláda vrátila důraz na bezpečnost do česko-čínských vztahů, protože to se evidentně v posledním půlroce vytrácí. A například mandát na summit Severoatlantické aliance, když porovnám ten, co jsme měli my, a ten, co měla vláda teď, tak ten současný neobsahoval slovo „Čína“. My jsme tam právě k bezpečnosti, k dodavatelským řetězcům a podobně měli poměrně—k sankcím, obcházení—poměrně jsme na to kladli váhu.

13:00 A přiveze tedy něco Okamura? Bezpochyby se vrátí s tím, že oznámí skvělé výsledky. To si neumím představit, že by se neprohlásil za vítěze. Ale jaká bude ta realita, to si nedovedu posoudit

14:00 Máme za sebou půl roku fungování kabinetu Andreje Babiše. Jak jste spokojen s tím, kam posunula vláda zahraniční politiku? - Jsem velmi nespokojen, protože vyklízíme pole a dostáváme se do izolace mezinárodní. A vlastně se to potvrzuje. A jsou to chyby, které si udělujeme sami. A měli jsme díky naší vládě velmi dobře našlápnuto na to, aby Česká republika začala být skutečně akceptována jako plnohodnotná, vyspělá, evropská—já použiju to slovo—západoevropská země, byť třeba ještě naše bohatství nedosáhlo takové míry. A teď se sami střílíme do vlastních nohou. Je to škoda to pozorovat, ale je to politika této vlády.

14:00 Babiš byl na koalici ochotných… - A všechny tam poučoval o tom, jak to mají dělat, a oni to mezitím dělají. No, tak to je přesně to, co nás neposune dál.

15:00 … Mluvím o izolaci v Evropě. A mluvím o—tohle má totiž praktické důsledky. Ať už je to třeba, já nevím, koalice proti balistickému štítu a tak dále. A těchhle věcí v Evropě běží strašně moc. Víme, že je tam velká skupina těch nejsilnějších ekonomik, které připravují významné reformy ekonomického bloku. Ani jsem nezaslechl, že by se Česko nějak o to zajímalo nebo do toho chtělo zapojit.

21:00 Teď se bavíme o těch výdajích za rok 2025. A to jsou výsledky vaší vlády. Vy jste se holedbali tím, jak zásadní je pro vás obrana, a pak jste nedokázali dát ani 2 % výdajů na obranu. -O nějakou setinku desetiny procenta. Ale ty prostředky tam šly. Prostředky jsme průběžně navyšovali. Ale proč jsem mluvil o té muniční iniciativě? Také jsme do ní dávali zdroje, národní zdroje. … Já jsem seděl ve Washingtonu a mně se skutečně nestalo dlouho, aby na jakémkoliv jednání rady ministrů nebo čeho, zaznělo jméno České republiky třeba šestkrát nebo sedmkrát. Protože ty jednotlivé země, které tam dávaly peníze, se tím pochlubily. … Také bych si přál, aby ty výdaje na obranu třeba byly vyšší a tak dále. To už je prostě otázka nějaké politické reality. Takže ono jde o to, že my jsme dokázali tu partii sehrát. Tato vláda na to zcela rezignovala a ještě to sama zhoršila. To je to, o čem mluvím. Jinak samozřejmě uznávám, přál bych si, aby český příspěvek na obranu Evropy byl větší.

25:00 Porovnávat současný ignorantský přístup k Ukrajině a jejímu podílu na evropské bezpečnosti s tím, jak jsme fungovali my, to si myslím, že prostě je neporovnatelné. Jasně, v tom, co jsme dělali, v každé kategorii šlo dělat trochu více, trochu lépe. A já rozhodně nebudu zastírat, že věci nemůžou být lepší. Ale když se bavíme ještě o těch technologiích, tak vy potřebujete mít s Ukrajinou kvalitní vztahy. Naši ministři obrany spolu nemluví na telefonu. Zuna prý utíká před ukrajinským ministrem obrany. Vždycky, když ho zmerčí, tak někde zmizí za roh. Jako doslova. Takže jak s takovou zemí chcete získat to unikátní dronové know-how? Jak české společnosti se tam můžou dostat? Nebo jak můžou přenést třeba kus výroby sem? No nemůžou, protože prostě ti Ukrajinci nám to dávat nebudou. Protože tady máme prostě komerčního fašistu Tomio Okamuru ve vládě. A Andrej Babiš tomu příliš nerozumí, motá se v tom a na koalici ochotných v Paříži udělal akorát ostudu.

29:00 Střet vlády a prezidenta je vyvoláván vládou, je vyvoláván Andrejem Babišem, případně Macinkou. Oba dva pro to mají určité důvody. A oni jsou ti aktéři, kteří se snaží tu situaci někam posunout. Prezident Pavel se brání poměrně, řekněme, solidně v mých očích. Ale samozřejmě to nevyhnutelně vede k nějakým novým precedentům a do určité míry přepisování nebo snaze o přepsání toho, co to znamená ta polistopadová demokracie a jak interpretujeme tu ústavu, kterou tady vlastně od té doby máme.

Doporučované