Článek
Do komunálních a senátních voleb zbývá měsíc a strany startují horkou fázi kampaně. „Nemyslím, že vládní strany jsou víc nervózní než jindy. Pro ANO nejsou obecní volby klíčové, bude si testovat kandidáty,“ říká sociolog Buchtík.
Hostem předvolebního speciálu Ptám se já byl sociolog a ředitel agentury STEM Martin Buchtík.
Jednou z mediálně nejsledovanějších kampaní před komunálními volbami je už tradičně bitva o vedení Prahy. Zatímco samotná kampaň podle sociologa Martina Buchtíka zatím běží poměrně poklidně, do debaty o možném vítězi vnesla minulý týden chaos data z průzkumů.
Podle výzkumu volebních preferencí agentury Median pro server PrahaIN.cz by totiž volby v hlavním městě na začátku září vyhrálo hnutí ANO se ziskem 23,3 procenta hlasů. Těsně za ním by skončili Starostové, které by volilo 22,6 procenta voličů. Jako třetí pak Spolu pro Prahu (ODS a TOP 09) s 13,9 procenta.
Podle průzkumu agentury Ipsos pro Spolu, který se uskutečnil v srpnu, by ale naopak zvítězilo Spolu pro Prahu s 23 procenty hlasů. Druhé by skončilo hnutí STAN se 17,9 procenta a až třetí hnutí ANO s 17,6 procenta.
Co tato data vlastně říkají?
„Výzkum Medianu neukazuje volební model, ale preferenci. Preference znamená, že se zeptám jednou otázkou: ‚Koho byste volil?‘ A v momentě, kdy váhám mezi dvěma subjekty a nejsem schopný odpovědět, tak se nezapočítám nikam. Čili preference lépe indikují voličské jádro. Proto je v těch preferencích silné hnutí ANO.“
Podobně jako před osmi lety
Kdo tedy nakonec pravděpodobně vyhraje? Podle sociologa můžou volby v metropoli letos dopadnout velmi podobně jako před osmi lety.
„Tam se naskládaly čtyři nebo pět uskupení kolem 17 až 18 procent velmi těsně vedle sebe. V podstatě měli na zastupitele plus minus to samé. A potom se teprve začalo vyjednávat. Ale technicky vzato by mělo vyhrát Spolu,“ dodal Martin Buchtík.
U hnutí ANO v hlavním městě očekává tradiční výsledek kolem 20 procent: „Záleží na tom, jestli se ještě rozběhne nějaká pořádná kampaň. Ale zdá se, že ať ANO udělá v Praze cokoliv, tak má mezi 17,5 a 22 procenty.“
Na čem se data napříč průzkumy v posledních týdnech naopak shodují, je celostátní posilování hnutí STAN, což se podle Buchtíka projeví i v hlavním městě.
„Do Prahy se to propíše stoprocentně. Minulé komunální volby se konaly několik měsíců po kauze Dozimetr, tím pádem byli Starostové v Praze velmi slabí. Jejich posilování je teď jednoznačný trend.“
Zbytečná provokace před volbami
Pro strany vládní koalice jsou blížící se komunální a senátní volby také prvním vysvědčením od vlastních voličů. V jaké náladě půjdou 9.a 10. října odevzdat svůj hlas? Mají být koaliční ANO, Motoristé a SPD nervózní například z toho, že jejich plánovaný rekordní schodek rozpočtu na příští rok podle nedávného průzkumu Medianu považují dvě třetiny Čechů za nepřijatelný?
„Nemyslím, že vládní strany jsou víc nervózní než jindy. Pro hnutí ANO obecní volby nejsou klíčové. Spíše mají nějaká želízka v ohni a budou testovat některé svoje nové kandidáty,“ prohlásil Martin Buchtík s tím, že pro premiéra Andreje Babiše (ANO) jsou v tomto ohledu důležité zejména volby do Senátu.
I přesto chtějí zejména ANO a Motoristé nechat některá rozhodnutí raději až na období po volbách, aby voliče nepopudily. Jako například změnu financování České televize a Českého rozhlasu.
„Téma veřejnoprávních médií je hodně citlivé pro část veřejnosti a rozhodně bude doprovázené nějakými protesty, to celkem bezpochyby. I s ohledem na rozpočet to může být jedna ze strategií, že na to nebudou teď tlačit. Byť pro menší koaliční partnery, zejména pro SPD, to je vlajková loď,“ řekl sociolog a pokračoval:
„Vláda si to velmi pravděpodobně později prosadí, ale lidé budou více a více naštvaní. Uvidíme, jestli na tom v důsledku nezačnou ztrácet politické body.“
Rozmlžování demokracie
Proměnu nálad ve společnosti agentura STEM sleduje dlouhodobě. Stejně jako to, jak si stojí demokracie v Česku a co ji ohrožuje.
Jak uvádí ve své analýze k vývoji v letošním roce, od nástupu vlády sice nelze pozorovat křiklavé změny vedoucí rychle k rozkladu demokracie, vláda ale provádí sérii dílčích a často obtížně zachytitelných a zdánlivě nesouvisejících kroků. Ty mohou působit neškodně nebo je koalice prezentuje jako potřebné reformy či hledání úlev státnímu rozpočtu.
„Častá představa je, že demokracie buď je, nebo není. Ale v praxi se ukazuje, že pro pojmenování toho, jak se rozkládá demokracie v současné době, je mnohem efektivnější mluvit o postupném rozmlžování směrem k autoritářství.“
Proměna přitom nejde tak rychle, jako se odehrála například na sousedním Slovensku. „Je to jednak proto, že i drtivá většina voličů hnutí ANO říká, že všechny změny by se měly pečlivě vydiskutovat, než se zavedou. Takže překotné změny nejsou něco, co lidé chtějí. Zároveň je to třeba i proto, že máme dvě komory parlamentu, nebo také proto, že část politiků nechce nějak ničit demokracii, jenom chce vládnout bez velkých omezování,“ popsal sociolog.
„Zároveň to jde rychleji, když jsou velmi zaťatí v oblastech, ve kterých se změny už dějí. To znamená například v oblasti změny zákonů ve státní správě, v oblasti útoků na občanský sektor, ale i na veřejnoprávní média nebo na jednotlivá menší média, úředníky a podobně.“
Útoky na občanskou společnost, na média, na různé organizace nebo na jednotlivé odborníky a úředníky, kteří nebudou vystupovat v souladu se záměry vlády, budou podle sociologa Buchtíka pokračovat i po podzimních volbách. Stejně jako vlna vyhazovů ve státní správě.
„K prvnímu lednu asi proběhne poslední výraznější změna systemizace ve státních úřadech, primárně na ministerstvech. Zároveň budou dobíhat mandáty jednotlivým šéfům zřizovaných organizací, jako například v případě bezpečnostních složek,“ popsal sociolog. „My už teď vidíme některé změny na ministerstvu životního prostředí. Tam je to taková experimentální laboratoř, kam až lze dojít.“
Martin Buchtík zároveň očekává, že vláda ještě může od některých plánovaných změn, které by musela prosadit třeba přes odpor občanské veřejnosti nebo za cenu další války s Hradem, nakonec ustoupit.
„Vláda není robot nebo stroj. Myslím, že i Andrej Babiš je unavený z těch mnoha konfliktů. Mně přijde celkem pravděpodobná teze, že třeba za usmířením s prezidentem, respektive za tím, že jde na Pražský hrad a pozastavuje tuto linii konfliktu, je i únava Andreje Babiše z toho, že těch konfliktů je najednou hodně a že začíná být opravdu osamocený,“ podotkl sociolog a dodal:
„Zároveň se po roce přirozeně rodí konflikty i uvnitř vládní sestavy. A nelze vést nekonečné množství nějakých bojů.“
Jak Andrej Babiš a jeho koalice dál mění a posouvá Česko? Jaký dopad mají kauzy jako případ sudů s toxickými látkami na Šumavě?
Celý speciál Ptám se já si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.
Ptám se já, Marie Bastlová
Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
