Hlavní obsah

Rychetský: Zeman mě zklamal. Přímá volba prezidenta je hrubá chyba

Hostem Ptám se já byl šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský.Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

14. 4. 13:00
Článek

Jméno Ústavního soudu se v posledních měsících v souvislosti s prezidentem skloňovalo mnohokrát, řešit by mohl žalobu na prezidenta i článek 66 Ústavy. Jak jeho předseda hodnotí současného prezidenta a jaký by měl být ten budoucí?

Hostem speciálního vysílání Ptám se já: Kdo je tady prezident? z brněnského Kabinetu Múz byl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Snad v každých prezidentských volbách za posledních dvacet let se spekulovalo o tom, zda Pavel Rychetský bude, nebo nebude kandidovat. Nakonec ale vždy odmítl, loni definitivně. A jak sám říká, nelituje toho, protože řízení Ústavního soudu pro něj byla větší výzva.

Funkce prezidenta by podle Rychetského měla mít jasný cíl. „Dlouhodobě zastávám názor, že hodnota národa je na prvním místě poměřitelná tím, jak se dokáže postarat o ty nejslabší. A právě prezident by měl být zastáncem těch slabých,“ říká.

Jak svědomitě svou roli plnila současná hlava státu? „Nejsem dnes šťastný, kdo na tom Pražském hradě sedí. Neříkám, že selhal, ale mě Miloš Zeman zklamal,“ vysvětlil Rychetský v brněnském speciálu Ptám se já.

Řeč ale došla i na českou Ústavu a opakující se debatu o tom, zda potřebuje nebo nepotřebuje změny. Mimochodem Ústavní soud vyhlíží příští volbu prezidenta mimořádně bedlivě, drtivé většině soudců totiž v příštích dvou letech končí mandát a právě příští hlava státu bude vybírat jejich nástupce.

Proč Rychetský nesouhlasí s přímou volbou prezidenta a co očekává od té nadcházející? A jaké role by měla hlavu státu především zastávat?

Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu. A na co se ptali diváci? To si můžete poslechnout v audiopřehrávači v úvodu článku nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 – Není mi líto, že jsem na prezidenta nekandidoval. Těch důvodů, proč jsem nabídky kandidatury odmítal, je více. Poprvé to přitom bylo, když skončil můj přítel Václav Havel ve funkci. Mě napříč politickým spektrem oslovily všechny kluby, zda bych byl kandidaturu ochoten přijmout. Odmítl jsem to ne proto, že moje žena z toho měla hrůzu, ale proto, že pro mě v tu chvíli práce prezidenta byla méně inspirující než možnost působit v Brně na Ústavním soudu.

2:00 – Funkce prezidenta je spojena s řadou reprezentativních funkcí. Převážná část těch funkcí je ceremoniální a v mém životě je důležitější ta konkrétní práce. Ústavní soud je jiný než soustava obecných soudů, kde většinou stojí před soudem dvě strany. Dalo by se říct, že na jedné straně je jakoby pravda, na druhé lež, na jedné právo, na druhé neprávo. U Ústavního soudu většinou spolu soupeří dvě doslova uctívané hodnoty. Ústavní soud má chránit práva a svobody, ty ale nejde pevně a natrvalo seřadit podle důležitosti. Někdy musí dostat právo na osobní důstojnost, jindy právo na informace.

4:00 – Dlouhodobě zastávám názor, že civilizační, kulturní hodnota národa je na prvním místě poměřitelná tím, jak se dokáže postarat o bezmocné, nejslabší. Nemyslím tím jen chudé, nemocné, staré. Všechny země mají v Ústavě napsanou rovnost, ale de facto si lidé nejsou rovni. Někdo je zdravý, nemocný. Někdo bohatý, jiný chudý. A prezident by měl být zastáncem těch slabých.

6:00 – Jsou okamžiky, kdy je prezident dominantní figurou s ohromnou mocí, třeba když jmenuje soudce Ústavního soudu. Jindy je tím, kdo má situaci moderovat a zahlazovat konflikty. Kdo má nastolit politiku dialogu, a ne politiku nepřátelství. A podle mě je hrubá chyba, že se zavedla přímá volba prezidenta. Ne, že bych si nevážil většinové vůle národa, ale volba v demokratickém parlamentu, který je politicky velmi barevný, přinutí strany, aby si zvolily osobu, která je bude spojovat. Všelidová volba má ale za následek rozdělení.

8:00  Selhal Miloš Zeman v roli prezidenta? Byl zmíněn článek 66 Ústavy a my (Ústavní soud pozn. red.) bychom o tom, zda selhal, rozhodovali, takže musím byl zdrženlivý. Každý, kdo přišel na Pražský hrad po Václavu Havlovi, to měl těžké. Havel díky svým mravním hodnotám dal laťku hodně vysoko. Ale pokud jde o druhé funkční období, nejsem dnes šťastný, kdo na tom Pražském hradě sedí. Neříkám, že selhal, ale mě Miloš Zeman zklamal.

10:00 – Nikdo ze soudců Ústavního soudu nevnímá článek 66 jako sankci na prezidenta nebo jeho potrestání. Byl do Ústavy vložen v jeho prospěch, aby se mu v situaci, kdy mu neumožňuje stav výkon funkce, ulevilo. Aby se neodstraňoval, ale jen trochu posunul a jeho kompetence přešly na jiné instituce.

12:00 – Nezasloužila by si Ústava upřesnění prezidentských kompetencí? Ústava, kterou máme, ta se podařila. Neříkám, že bych nenašel argumentaci pro to, kde by si zasloužila opravy nebo novelizaci.

14:00 – Prakticky celý soud se během roku a půl vyprázdní (v roce 2023 končí mandát sedmi ústavním soudcům  pozn. red.), kromě profesora Šámala tam nikdo nezůstane. Už první Ústavní soud nastavil hodnotový směr a je důležité, aby se tohle zakotvení zachovalo. Po listopadu 89 jsem věděl, že polistopadový étos nemůže vydržet navěky. V současné situaci není moc ostrůvků, kde se ten hodnotový rámec pro tuto zemi udržuje. Je to Senát a je to Ústavní soud a na tom velmi záleží. Byl bych rád, kdyby na Pražském hradě po dnešním prezidentovi viděl osobu, se kterou otázky toho hodnotového zakotvení a té judikatorní kontinuity bude možné probrat.

Ptám se já

Podcast Marie Bastlové a Veroniky Sedláčkové. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované