Mezi lidmi zklamanými vládou dochází ke změně nálad, říká expert

Do voleb do Poslanecké sněmovny zbývá týden. Co mohou být rozhodující momenty ve finále kampaně? Doteď jsme neviděli střet Petra Fialy a Andreje Babiše, může to mít zásadní vliv, myslí si sociolog Martin Buchtík.

Co dalšího by ještě na poslední chvíli mohlo významně ovlivnit volby? Dostanou se do Sněmovny strany balancující na hranici volitelnosti? A proč je letos tolik lidí stále nerozhodnutých?

Témata pro Marii Bastlovou a sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka v závěrečném díle speciálu Ptám se já – Rok voleb.

I před letošními parlamentními volbami mají voliči možnost sledovat velké množství debat a duelů kandidátů, ať už na televizních obrazovkách, v rozhlase nebo v online médiích. Dosud se ale nedočkali střetu dvou hlavních rivalů o post příštího premiéra, lídra Spolu Petra Fialy a šéfa ANO Andreje Babiše. Jejich duel by se měl odehrát ve středu na Prima CNN News a poté ve čtvrtek na Nově. Pozvání do debaty na ČT Babiš nepřijal.

„Právě finální debaty, zejména Fialy a Babiše, mohou mít zásadní vliv na rozhodování některých voličů. Pak to také může být případná nenadálá eskalace konfliktu Ruska a Ukrajiny, další dron nad Polskem, stíhačka nad Estonskem. Nebo výslechy svědků v kauze Dozimetr. To mohou být poměrně významné faktory,“ vyjmenovává sociolog Martin Buchtík a pokračuje:

„Významné může být i jednoznačně připravené finále kampaní. Protože jestli žádné finále nepřijde, tak to bude z mého pohledu velké zklamání. Protože všichni slibují, že už opravdu začnou, a zatím to zase tak vidět není.“

V průzkumech dlouhodobě vede s velkým náskokem opoziční hnutí ANO před koalicí Spolu. Doteď se zdálo, že dominanci hnutí expremiéra Andreje Babiše nic neohrožuje. Poslední průzkum agentury STEM zveřejněný ve čtvrtek ale ukázal, že podpora hnutí nečekaně klesla o téměř tři procentní body na 28 procent.

Jedná se o nejhorší výsledek ANO od ledna, kdy STEM s průzkumy začal. Druhá koalice Spolu by měla 21 procent. Třetí by se do Sněmovny dostala SPD, čtvrtí STAN a pátí Piráti. Potřebnou pětiprocentní hranici by těsně překonali i Motoristé a Stačilo!.

Značí náhlý propad ANO nějakou významnější změnu nálad voličů? „Kdybych to řekl námořnickou terminologií, tak kdybychom pluli doteď na sever, tak teď plujeme na severo-, severo-, severo-, severo-, severozápad. Jinými slovy, to posunutí je velmi malé, o žádnou zásadní otočku nejde,“ upozorňuje sociolog.

Část voličů ANO se podle něj odklonila zejména k hnutí SPD, které dál posiluje. „Do volební kampaně teď vstoupily silněji menší strany, které nemohou dělat permanentní kampaň, protože to buď neumí, nebo nemají peníze na kampaň. A tím pádem hnutí ANO teď není zase tak dominantně všude vidět, protože to přehlušují i další kampaně. Další faktor mohou být televizní diskuze, kde ANO trochu zaniká,“ uvádí.

„Teď je to jejich nejslabší výsledek. Ale je dost možné, že k nedělnímu modelu, který se bude zveřejňovat ještě před moratoriem jako poslední veřejný průzkum, se to číslo bude nějakým způsobem korigovat,“ říká Buchtík s tím, že se dá stále předpokládat, že Andrej Babiš ve volbách opět získá více než 27 procent hlasů podobně jako naposledy.

Šéf STEM podotýká, že k proměnám nálad momentálně dochází spíše mezi voliči vládních stran, kteří se s blížícími se volbami aktivizují: „Změna nálad je mezi lidmi, kteří byli zklamaní nebo doteď jsou zklamaní vládou, a přitom ji předtím volili a říkali: Já spíše volit nepůjdu. Tak teď se zase nachylují k tomu, že by spíše volit šli.“

Jak Spolu a STAN, tak i Piráti jako někdejší člen vládní koalice tedy ještě mají určitý prostor pro vyburcování svých podporovatelů. V nějaké míře se stále rozhoduje až 30 procent voličů, tedy přes milion lidí.

„A sedm procent potenciálních voličů zvažuje všechny tři zmíněné strany, Spolu, STAN a Piráty. Což je zajímavé, protože Spolu a Piráti toho zase nemají tolik politicky společného. A potom je ještě specificky poměrně velký překryv mezi Starosty a Spolu. Čili Starostové jsou samozřejmě ti, kteří dlouhodobě mohou nejvíc ztratit, ale i nejvíc získat,“ říká Buchtík.

„Vidíme to ve výzkumech, nejen v našich, ale ve všech, že když vám jdou Starostové nahoru, tak Piráti anebo Spolu klesá. Prostě ten součet se pořád drží zhruba stejně.“

Právě Starostům může finále kampaně zásadně zkomplikovat kauza Dozimetr, kterou v pondělí začal projednávat soud.

„Myslím, že se to nestihne odrazit na průzkumech, ale může to mít potom vliv na volby. Dozimetr je typická věc, kterou nevidíš na průzkumu, ale můžeš ji vidět u voleb. Bitcoin také začal mít vliv po 10 nebo 14 dnech,“ připomíná sociolog. „Vít Rakušan bude v podobné situaci, jako byl Andrej Babiš v minulých volbách kvůli Pandora Papers. STAN to tolik neuškodí u jejich voličů, ale rozhodně jim to nepomůže získávat nerozhodnuté.“

A jaký výsledek si mohou připsat neparlamentní subjekty Stačilo! a Motoristé, kterým poslední průzkum přisoudil lehce nad pět procent? „Motoristé spíš stoupají nebo stagnují nad pětiprocentní hranicí. Pro Stačilo! je to jeden z jejich slabších výsledků, ale pořád se drží nad tou hranicí. Takže uvidíme, ten trend bude těsný. Ale pořád si myslím, že se spíše do Sněmovny dostanou.“

Podle Buchtíka může Stačilo! ještě pomoci podpora bývalého prezidenta Miloše Zemana. „Uškodit jim naopak může to, že část lidí, kteří by volili ‚vlastenecké křídlo‘, nemusí skousnout Janu Maláčovou jako představitelku establishmentu,“ dodává odborník.

Ať už voliči za týden rozhodnou o složení nové Poslanecké sněmovny jakkoli, tyto volby zůstanou výrazně spojené s novým fenoménem, a to už zmíněným velkým množstvím nerozhodnutých voličů.

„Myslím, že se opravdu rozhodne v tom posledním týdnu. Nemusíte totiž být expert nebo sociolog na to, abyste viděli kolem sebe, že lidé jsou opravdu nerozhodnutí a bloumají světem a náhodných lidí se ptají, koho mají volit. A stěžují si, že tady není koho volit. Těch diskuzí jsou plné ulice,“ říká Martin Buchtík.

„A myslím, že víc než kdy jindy, protože je tady opravdu hodně lidí, kteří diskutují to, jestli vůbec jít volit vládní strany. Zatím se ukazuje, že nakonec půjdou. Ale to jsme tady dlouho neměli. To opravdu byla skupina odhodlaných voličů, u kterých byla diskuze, koho volit. A teď se přidává diskuze, jestli vůbec volit.“

V souvislosti s tím mnozí zmiňují, že je škoda, že nevznikla žádná nová strana jako alternativa k současným koaličním silám.

„Nová strana nevznikla ne proto, že by někdo nepojal takový nápad, nebo že by neměl peníze, ale že prostě nebyli lidé. A to je, myslím, docela varovný fenomén do budoucna, že se málo lidí chce účastnit politiky nebo dění v politických stranách,“ uzavírá sociolog.

Kolik lidí nakonec k volbám přijde? Jak by mohla vypadat nová Sněmovna, pokud se do ní dostanou i menší neparlamentní strany? A proč budou poslanci po volbách možná potřebovat „vztahologa”?

Celý bonusový díl Ptám se já si můžete pustit v audiopřehrávači nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.