Hlavní obsah

Česko válcuje sousedy. Horší časy ale teprve přijdou, říká ekonomka

Podcast Ve vatě s Janou Matesovou. Jak dopadnou na Česko a Evropu cla Donalda Trumpa?Video: Markéta Bidrmanová, Seznam Zprávy

Článek

Česká republika je zatím premiantem Visegrádu, ale nový celní režim Donalda Trumpa může tuzemskou ekonomiku rychle přibrzdit. HDP spadne o desetiny procenta, ale pocítí to skoro každý, říká ekonomka Jana Matesová.

Jako exportně orientovaná ekonomika sledovalo Česko Trumpovy celní ambice s obavami. Zatím ale jenom kvete. „České ekonomice se daří velmi dobře, koneckonců všechny ratingové agentury už zlepšily výhled české ekonomiky, zatímco některým jiným zemím ho zhoršují, většině těch kolem nás, kromě Polska,“ říká ekonomka Jana Matesová v podcastu Ve vatě.

Důvod je nasnadě. Američané se před létem v očekávání celního armageddonu předzásobili, jak to jen šlo. „Světový obchod se výrazně zvedl, o 300 miliard dolarů, většina z toho bylo předzásobení Spojených států,“ vysvětluje ekonomka, která Česko zastupovala u Světové banky.

A z toho těžila i Česká republika. „Když Eurostat zveřejnil, jak se daří evropským zemím, tak česká ekonomika je skoro premiant. Když jdete po ulicích a čtete si předvolební plakáty, tak by tomu člověk nevěřil, ale je to tak. Vůbec není třeba být pesimistický,“ míní ekonomka.

O kolik cla Česko oberou?

Česká ekonomika zaznamenala ve druhém čtvrtletí oproti předchozím třem měsícům růst o 0,2 procenta. Meziročně pak rostla o 2,4 procenta, dodali statistici. To je víc než Slovensko, Maďarsko, Německo i Rakousko a zůstává nejvýkonnější zemí visegrádské čtyřky.

Prozatím, dodává Jana Matesová. Nový celní světový řád začal platit v srpnu a jeho dopady v praxi pozná brzy každý. Američan, Číňan i Evropan. Bude třeba počítat s tím, že poklesne HDP na osobu. „To je velmi pravděpodobné a bude to nejenom v Evropě, ale asi celosvětově,“ říká Matesová s odkazem na poslední upravenou prognózu Mezinárodního měnového fondu.

Ekonom Deloitte David Marek spočítal, že zavedení dovozního cla 15 % na zboží z Evropské unie „okrade“ HDP české ekonomiky zhruba o 0,3–0,4 %.

Nejvyšší cla „vyfasovaly“ země, které z pohledu Trumpa Ameriku „zneužívají“, tedy které tam více dovážejí, než odtamtud vyvážejí. Naopak státy, které mají s USA pozitivní obchodní bilanci, zůstaly ušetřeny pouze s desetiprocentními sazbami, například Velká Británie nebo Austrálie.

Co Brusel vyjednal a co za to?

Evropská unie odešla z vyjednávání s patnáctiprocentními tarify. Ta se týkají i dovozu aut z EU. „Asi to bylo maximum možného,“ komentuje výsledek vyjednávacího týmu ekonomka.

Evropská unie se v dohodě zavazuje k odkupu energií ze Spojených států za 750 miliard dolarů během tří let z Ameriky. V celkové částce se počítá nejen s navýšením odkupu zkapalněného plynu, ale i s nákupem nukleárního paliva. „Infrastruktura jde vybudovat rychle, když jste pod tlakem,“ mírní ekonomka obavy, že na přepravu energií přes oceán nebudou kapacity.

Příjmy amerického rozpočtu z cel se v červenci meziročně zvýšily o 273 procent (21 miliard dolarů) na rekordních 27,7 miliardy dolarů. Do konce letošního roku by se tato částka mohla zvýšit na 300 miliard dolarů, nechal se slyšet americký ministr financí Scott Bessent.

„Půjde to na umazání kousku deficitu, který bude navyšovat Velký krásný daňový zákon (One Big Beautiful Bill). V příštím roce čekají výpadek příjmů kolem bilionu dolarů ročně,“ komentuje Matesová.

Trumpovi vyhovuje i snížení hodnoty dolaru vůči jiným rezervním měnám. „Od začátku roku proti košíku rezervních měn, kde je ještě euro, jen, britská libra a švýcarský frank, oslabil asi o 10 %, ale proti euru to bylo 12 % i víc,“ říká Matesová. Zatímco slabý dolar americkým exportérům pomáhá, těm evropským byznys komplikuje.

Velký daňový zákon počítá také s revenge tax (odvetná daň). Ta je namířená proti zahraničním investorům, kteří drží například americké akcie nebo korporátní dluhopisy. Právě pasivní příjem z těchto aktiv by totiž měla daň výrazně snížit.

Zahraniční investoři z většiny zemí teď platí z výnosů z dividend nebo dluhopisových úroků 15procentní daň. Rok po případném schválení může být daň 20 procent a do čtyř let dokonce 35 procent. Jestli by se měla dotknout amerických státních dluhopisů, není jisté, stejně jako to, zda vůbec vstoupí v platnost.

Ve vatě

Podcast novinářky Markéty Bidrmanové a jejích hostů. Poslechněte si rady známých investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.

Čtyřnásobný vítěz ankety Podcast roku v kategorii Byznys a osobní finance.

Nový díl každý čtvrtek na Seznam Zprávách. Poslouchejte Podcasty.czApple Podcasts, na Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích. Video sledujte na webu seznamzpravy.cz.

Doporučované